Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Tuto mayovku natočil jako 1. díl německo-židovský režisér Siodmak podle literární předlohy celkem dobře. (2. díl se jmenuje Pyramida boha Slunce). Film je na rozdíl od vinnetouovské klasiky pojat více pohádkově, či divadelněji (mnohdy jsou scény točeny jen ve studiu). Zvláště Indiáni působí nepřesvědčivě, tak nějak toporně. To ale nic nemění na tom, že romantický příběh je dobrý a Lex Barker jako dr. Sternau, málo známá Michele Girardonová jako prohnaná Josefa, Gérard Barray jako zkažený šlechtic a zvláště Rik Battaglia jako bezcharakterní mexický kapitán Lazaro Verdoja, podávají skvělé herecké výkony. Co se týče Battaglii, je to asi jeho nejpřesvědčivější role padouchů ze všech filmových mayovek. Výborný dobrodružný film pro mládež (pomineme-li nesprávný ideologicko-politický příklon k juarezovsko-americké revoluční politice). ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Trochu změna prostředí, ale ne až tak zásadní, protože ono se pořád natáčelo v podstatě na jednou místě. Tady nejsou postavy, které by člověk znal, i když je hrají herci, jež jsou známí z ostatních film. Je to místy celkem humorné a Ralf Wolter je prostě srandovní. Jinak je ale příběh takový nijaký, v závěru mi přijde nedotažený. ()

Reklama

cariada 

všechny recenze uživatele

Další ze snímlů na motiv románu K.Maye. Tentokrát se odehrává v Mexiku kde právoplatně zvolený prezidnt bojuje proti dotlačenému císaři dosazeného na Mexický trůn. Dr. Sternau (Lex Barker) bojuje po boku prezidenta. Zdatně mu pomáhá A.Hasenpfeffera (Ralf Wolter) ,který se stará o humornou stránku. Príjemný snímek na odpoledne. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)
  • V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)
  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)

Reklama

Reklama