Něžné vlny

Skvělý, naprosto skvělý Čermák, táhnoucí film v každém momentu, kdy se objevil na obrazovce. Hlavně kvůli němu musím zvednout hodnocení. Právě humorná složka se docela povedla, to samé bohužel moc o romantické stránce tak úplně říct nejde, ale nevadí. Pokud film beru jako komedii, tak i se svými hluchými místy pobavil. "Nechte mě projít, přece ta nepůjdu s holýma rukama." A co říct na závěr?... no, asi že zrzky jsou zrzky, co si budem povídat. (17.11.2018)

Podivný mišmaš nejrůznějších scén(ek) naroubovaných na nepříliš zajímavou hlavní dějovou linku, zhruba takové jsou Něžné vlny. Z oficiálního textu distributora, který vidíte i tady, to možná tak nevypadá, ale vezměte si, že k odjezdu spolužačky do vysněné Paříže dojde někdy v poslední čtvrtině filmu (pokud tedy vůbec), a logicky se musíte zeptat: "Co se tam tedy děje tu hodinu a půl?" No, leccos. Největší chyba je, že mám nejspíš úplně jiný smysl pro humor než Jiří Vejdělek. On totiž kromě režírování opět napsal i scénář, zčásti ho založil na vlastních vzpomínkách, zčásti popustil uzdu fantazii, a jsem si jistý, že jemu všechny ty historky připadají k popukání vtipné. Jak přijímací zkoušky na konzervatoř a tenisový loket, tak to, co předchází rvačce v promítací kabině, i vytrestání udavače a další. Jenže mně ne. Já za nejlepší momenty považuji většinu scén cholerického otce (perfektně zahraného přesným Hynkem Čermákem) a pak pár chvil vlídného doktora Jana Hartla a krásné maminky Táni Pahuofové (i když ta se mi líbila především na pohled, co si budeme povídat). Zbytek, který se opírá o hlavní postavu zahranou neuvěřitelně nesympatickým člověkem (a je jedno, jestli starším nebo mladším, oba dva hoši si jsou ve své nesympatičnosti velice podobní), je hrozný. Na jeden dobrý vtip (ve filmu jsou asi čtyři) připadá deset špatných, postavy se objevují a zase mizí bez jakéhokoliv smyslu (sborovna)... Ano, vypadá to dobře (ona kamera Vladimíra Smutného je krásná vždy), řada scén má díky zručné režii švih a není to tak neskonale blbé jako Muži v naději, nicméně bych pana Vejdělka prosil, ať už si scénáře raději nepíše. (18.12.2013)

Vcelku příjemné filmové pokoukání. Postavy se mi líbily, zajímavě obsazené a pěkně zahrané. Až na hlavního hrdinu, který působil až moc toporně. Některým postavám bych dopřál více prostoru. Vydařených vtipných scének se tu též pár našlo. Na českou produkci nadprůměrná komedie, která asi bohužel nezůstane moc v povědomí. Místy mi film připomenul "Báječná léta pod psa". Filmy z tohoto období vyznívají asi jinak pro toho, kdo ví, co byla výjezdní doložka a byl na dovolené v Jugoslávii a pro toho, co spatřil svět až po "něžné revoluci". /edit: i na druhé ochutnání se mi to líbilo/ 75% (2x tv) (20.10.2015)

Tak nechápu to negativní hodnocení tady. Je to komedie. Smáli jste se? Vsadím se, že jo. Tím pádem to splnilo svůj účel, tak proč ty opuštěné jednohvězdy? Pro mě tu byla spousta neblbých humorných náznaků a narážek vybízejících k nezadržitelnému řehotu z mé strany. Např. "Jak jsem říkal, Rusové nám přinesli leda velké houby." nebo transparent s nápisem "Pryč s násilím" a přitom ho jeho otec pod ním pohlavkuje... to bych si úplně tuhle scénu dokázala představit jako nějakou dobovou momentku, samozřejmě černobílou - to by byla moc krásná fotografie (Pozn. Nikdy neříkejte fotka! Jinak se na Vás vyučující fotografie bude dívat jak na totální idioty :D) Je pravda, že časově jim ten snímek sem tam neseděl, teda aspoň nevím, co tam měly dělat ty tanky, protože 69 rok to být nemohl vzhledem ke stáří toho ogara v 89 a nevím o tom, že by tu tanky jezdily okružní jízdy jen tak přes náměstí, protože se nudily někdy v 76 bo tak, aby to odpovídalo věku hlavního představitele, který přece nedorazí na rande s holýma rukama ;) Jasných 5* a určitě si to někdy pustím znova. (11.07.2014)

Tak jako za pád socialismu nemohou studenti, tak ani ztráta panictví Vojty Hrdličky režim nepoložila. Tím jsem si naprosto jist. Tato vykonstruovaná historka nicméně disponovala zábavnými momenty a to zejména ve chvílích, kdy na obrazovce řádil lesní dělník Jan Hrdlička, namachrovaný pošťák Eman či svérázný doktor Lipský. S těmi jsem zažil slušnou zábavu a to je o ránu pendrekem víc, než jsem od toho čekal. (26.01.2016)