Pozor na Harryho

Na to aký je malý a škaredý je Harry poriadne nadržaný. Nič sa mu nedarí a ako sám tvrdí je najhorší človek na svete...O.K., tak štvrtý, po Hitlerovi , Goringovi a Goebbelsovi...Ako každý Allenov film je aj tento dosť ukecaný, čo mi nikdy nevadilo. Horšie je, že postáv tu vystupuje toľko, že je problém ich spočítať. Príbeh nie je nič moc, navyše stále chaoticky preskakujeme medzi postavami. Pri tej sprche hlášok, ktoré Allen vypúšťa sa nedá občas nezasmiať, ale film je ako celok akýsi roztrúsený a chaotický. Skôr bavia scénky samé o sebe. Pobavil ma zostup výťahom do pekla a teória o právach na diaľkový ovládač. Hlavné slovo má ten, kto ho vlastní....60%. (23.02.2013)

Další z povedených Woodyho kousků a další povahová variace Woodyho samého. Mezilidská motanice a míchanice skutečnosti a fantazie nebyla záměrem spisovatele ublížit skutečným postavám, které se evidentně musely poznat. Spíše šlo o důkaz, že jsou v jeho životě velmi důležité a nebo že se jim všem chce omluvit za své přehmaty. Harry, neurotický a hypochondrický, se hodně inspiruje Freudem. Ve Woodyho podání skvělý, nejde si ho neoblíbit. Na veškeré své konání má netradiční zdůvodnění a kdoví, jestli je schopen lásky. Líbil se mi konec filmu, kdy se dočká ocenění za četného potlesku protagonistů jeho knihy - symbolicky za účasti velmi dobrých herců - R. Williams, B. Crystal... (03.06.2015)

Prášky, několik osudových žen, prostitutky, neurotismus, pesimismus. Woody zase představuje spisovatele, znovu je za neurotika, znovu v těžké psychické dece, znovu se děsí stárnutí. Činorodý tvůrce si prostě tentokrát po několika zkrachovalých vztazích, vystřídání několika psychiatrů a nestálé spisovatelské aktivitě neví rady s tím, jak kočírovat vlastní život. Woody za kamerou se obrací k povídkové formě, prolínající příběhy jsou lehce matoucí a tentokrát tvůrce vyžaduje i krapet bystrosti – samozřejmě skvěle napsané dialogy a solidní herecké výkony zůstávají. Tak trochu jiný Woody, ale pořád v řadě scén zatraceně osvěžující. (20.06.2016)

Ukecaná woodyallenovka s veľmi originálnou naračnou štruktúrou, kde je v prítomnosti prezentovaný lineárny príbeh Harryho cesty za literárnym ocenením druhoradou záležitosťou popri časosled rozbíjajúcim scénkam z Harryho diel a z Harryho skutočného života, ktoré vysvetľujú jeho knihy. Harryho konfrontácia vlastného na fantáziu bohatého umenia so smutným životom plného problematických vzťahov so ženami robí z Deconstructing Harry jedno z najviac autobiografických Allenových diel a my môžme preniknúť do zákulisia tvorby jeho filmov. (09.02.2013)

Ojedinelý prístup Woodyho Allena polemizuje nad jadrom problému jeho nezdarených a väčšinou hekticky sa končiacich milostných vzťahov. Využíva k tomu nadmerne vtipné poviedky plné dobre vybraných postáv prostredníctvom ktorých vyjadruje ťažko pomenovateľné pohnútky svojej mysle. Na spestrenie dialóg s prostitútkou : P: "nejak ti to trvalo". A: "mal som trochu problém sa sústrediť. Potom som ale našiel tú správnu predstavu. Jednu ženu, ktorú som zbadal na 6. Avenue... kríženú so Stalinovou dcérou. Dcérou diktátora. Fungovalo to." Srandy bokom, pretože dochádza k trpkému poznaniu, umelec zostáva sám, nedostáva sa mu pochopenia a neurotické rozpory sa tisnú do popredia. Čo je však príjemným vrátením optimizmu na scénu je náklonnosť svojich vlastných postáv, ktoré autor stvoril, oni ho dokážu oceniť, oni si ho vážia. Záverom odznie citácia: "Poznaj sám seba. Nič si nenahováraj. Zmier sa so svojimi nedostatkami a ži ako vieš." S tým zmierením nesúhlasím, ale aj tak vravím, že napriek menšej kríze Woody, si stále kráľ a máš čo ponúknuť. (08.05.2009)