Duch nad zlato

I když pominu fakt, že v pohádce hraje Bohdalová, která se mě po tom, co jsem viděl od kamaráda jeden e-mail lidsky natolik zhnusila, že mám velký problém jí jenom vidět, stejně mě vychází bohužel pohádkový podprůměr. Pohádce vůbec neprospěly zdlouhavé scény napřiklad duch Arnoldo nosí asi 10 minut Bohadcle poklad, to se přece dá filmařsky zkrátit raz dva. Právě díky tomu, chybělo pohádce větší tempo, větší šance vtáhnout diváka do pohádkového světa. Je to pohádka nechci se v tom nimrat, tak jen udávám hlavní důvod proč se mě pohádka nelíbila i když by se našly i další důvody. Závěrečný finále sice působí legračně natahovaně, ale mělo v sobě alespon trošku napětí. Ze všeho nejvíc se mě líbila Veronika, ne že by tady zahrála extraligu, ale prostě ej to krásná holka a do jejich očí by se moh dívat pořád, ale to už je zase jiná pohádka. (25.12.2013)

A já se tak těšila na vánoční pohádku s Preissem, která bude mít ducha. Ačkoliv duch tam byl, oduševnělé to bylo pramálo. K pozitivům bych, kromě pana Preisse, který patří mezi naši hereckou elitu, přičetla půvabnou princeznu, sympatického hlavního hrdinu, tři roztomilá děcka (děj by si vystačil s jedním) a parádní šibenici. Vlastně ještě to štěně. K negativům všechno ostatní, od dementního krále (vím, že manipulovaný trochu tupý král má od Pyšné princezny tradici, ale tohle už bylo moc), přes natahovaný děj a křečovité haha scény (nošení pokladu, paní rádkyně v noční košili pádící z mužské ložnice) až po poslední perličku a ještě falešnou. Přesně taková měla být tahle pohádka - perlička na ozdobu svátků, ukázala se perličkou falešnou, k mému zhnusení ještě zakončeno písničkou, kterou nezachránilo ani to, že Preiss umí zpívat. Takovéhle texty by byl schopen vytvářet program na generování náhodného pořadí zvolených slov. Co ten blábol měl znamenat? (09.02.2014)

Zatím, totiž pár minut po doznění závěrečných titulků ověnčených zpěvem Viktora Preisse bych řekl, že Duch nad zlato patří k tomu, co nazývám snesitelnou pohádkou, ba možná víc než to, nad procentuálním ohodnocením nezbývá než kroutit hlavou. Že bych sledoval jiný film? Na každý pád s finálním verdiktem a komentářem, v němž se pochlubím, čím jsem byl uspokojen a co mě naopak zklamalo, seznámím všechny (i sebe) až po zhlédnutí Sněžného draka a Modrého tygra, filmů pro dětského diváka, jež naše veřejnoprávní médium vysílá o prvním a druhém svátku vánočním... Přesto si na truc škarohlídům dovolím udělit provizorní tři hvězdičky a s radostí očekávat další pohádky... Podrobnější sumář, pokud zajímá, očekávejte po svátcích... (24.12.2013)

Jedna hvězdička, že se na to dalo koukat a druhá za výkon Viktora Preisse, jeho podání ducha jako italského zlatníka se mi moc líbilo a asi i proto jsem se dodívala do konce. Bohdalku raději nekomentovat, ta role mi k ní vůbec nesedla, připadala mi oteklá a celé to bylo křečovité. Nemusí přece hrát za každou cenu v každé pohádce. (25.12.2013)

Ne, ne a ještě jednou ne. Co na tom, že Preiss hraje poctivě jako vždycky, že po dlouhé době nejsou na zabití děti v pohádce, že dokonce ústřední pár není úplně marný, když je to mizerně napsaný, většina postav jsou dementi a Zelenka vykrádá svou vlastní Tetu a krom toho ještě Prince a Večernici. Dneska už to nejde ani když je to adaptace. Neumíme dát do pohádky uvěřitelné postavy, neumíme v nich vytvořit svět, který je přirozený, propracovaný, funkční a který láká k tomu, aby se do něj člověk chtěl znovu podívat a měl radost, že je zase se svými oblíbenci, tak jak to cítí v té plejádě klasik. Jenže zlaté časy českých pohádek jsou ty tam. Neumíme na ně ani navázat, ani se vydat novým směrem, někam jako Stardust, Na vlásku a podobně. Místo toho furt vaříme vodu v prášku. Ach jo. Jedna za Preisse. P. S. Je vůbec možné, že ten samý Zelenka kdysi točil geniality jako Královský život otroka? (24.12.2013)