Bony a klid 2

Vždyť je to sračka, na kterou se nedá koukat. Příběh je hrozný, žádná zápletka, žádná akce, nelogicky setřihaný, scénář na blití jen kecy, kecy, kecy. Tak opravdu dnešní mafiáni nevypadají a netočí prachy tak mizerně jako oni a nenechaj se tak jednoduše napálit jako v tomto filmu. Do konce jsem to vydržel jen ze zvědavosti, jestli i zbytek filmu bude tak slabej, jako předcházející půlka ... Snad jediným plusem tohoto filmu je skladba RELAX, která to i tak stejně nezachraňuje. (27.09.2014)

Kam zmizel rytmus a spád filmu z původní jedničky? Skoro musím říct, že je velká škoda, že takto atraktivní námět příběhu zůstal naprosto nevyužitý. Co filmu láme vaz, do očí bijící zprzněný scénář. To mě hodně zklamalo. Při nejlepší vůli nic zde nezaujme. A ještě ke všemu nevtipný humor. Netřeba snad podotýkat, že pocit totální ztráty času s tímto filmem byl zřejmý. Nebudu hodnotit hvězdičkami. (26.10.2014)

Není to zdaleka tak špatnej film, aby musel být v prvních třech stovkách nejhorších filmů na CSFD, ale zároveň to není ani nic světoborného, co by sahalo byť jen po kotníky všem těm kultovním a autentickým před/po-revolučním špekům. Však i ona úzkostlivá snaha si je připomínat tolika přůstřihy působí trochu zbytečně a lacině, ale když nic jiného, tak aspoň stejné obsazení musí po tolika letech fanouška potěšit a připomenou staré zlaté vexlácké časy. Nebudem si to malovat na růžovo, scénář je tak průhlednej, že přes něj dohlédneme až na konec filmu a na tom to vlastně celé stojí i padá. Herecké výkony jsou pochopitelně značně kolísavé, produkce téměř seriálová a pokud tomu něco mohlo dát na prdel, tak určitě jednorázová post produkce a efekty jako z movie makeru :D. Vít Olmer má dlouhodobě celkem mizernou bilanci v kvalitě svých filmů, tohle opravdu zasloužilo uchopit aspoň tak, jak se to povedlo tvůrcům Příběhu kmotra. (13.11.2014)

Jednička se pro mě stala kultem, i když jsem ji viděl teprve nedávno, takže nemám potřebu další Bínyho trampoty splachovat do odpadu. Pravda, Olmer je evidentně docela senilní a hlavně ho brutálně sere současná společnost, takže po více než deseti letech, kdy ho nepustili dál než do televize, vylezl z nory a natočil film, kterým tu nasranost mohl ze sebe konečně vyventilovat. Jeho styl je nečekaně hravý a v rámci české chcípácké tvorby působí dokonce moderněji než někteří jeho o dost mladší kolegové. Bohužel vyprávění je hrozně zkratkovité a zmatené. Vztahy mezi postavami nedotažené a jejich motivace nijak nevznikají, ony prostě najednou přijdou. Odkazy a prostřihy na jedničku vůbec nevadí, přicházejí ve vhodnou dobu a částečně kompenzují nedotažený scénář. Největší zápor je účast neherců a rádoby herců (Jeníková, Chytrová, Kopečný). Nedorost má sice pořád slušné charisma, ale působí zbytečně divadelně. To Skamene si svou životní roli užívá. Možná to bude i tím, že s ní má hodně společného. (06.10.2014)

Náraz na dno člověka vždy překvapí. Co ho ale překvapí a zasáhne o něco víc je zjištění, s jakou vervou, nenávistí a bez jakékoliv soudnosti se jednasedmdesátiletý člověk pouští do témat, která mu leží v žaludku. Skoro se zdá, že Olmer celou poslední dekádu dennodenně obnovoval diskuze pod články na hlavních tuzemských zpravodajských webech, utužujíce se přitom v názoru, že tohle je ta jediná, pravá a nefalšovaná realita, se kterou „obyčejný člověk“ prostě nehne i kdyby se zalknul vztekem. Havlovou amnestií počínaje, přes démonizaci karlovarského festivalu, Anonymous (!), různé zbytečné dotační programy EU, špínu „malé“ komunální politiky až po vernisáže současného umění, na kterých se láduje holubí letka pod dohledem silikonových šestek a hektolitry šampaňského. Vypadá to, že kdysi soudný režisér podlehl sebeklamu, že v tak špatném, nechutném a zavrženíhodném světě skutečně žijeme, nikdy to nezměníme a tím, že si to budeme připomínat, se staneme imunní, přičemž si k tomu můžeme dopomoci i celovečerním filmem odkazujícím na doby, kdy to sice nefungovalo, ale nefungovalo to „méně, lépe a v partě kámošů“. Tohle uvažování je mnohem horší než všechno to režijní, dramaturgické, scénáristické a jiné neumětelství. Zvláště pak, když svým divákům posíláte zprávu o tom, že kdokoliv pracuje normálně a poctivě je vlastně úplný idiot, který je dobrý jenom na to, aby si vytahoval holuby z nosu, zatímco se kolem přepisují dějiny. Nepřekvapivým zjištěním také je, že Bony a klid 2 nejsou žádná exploatační produkce. Šokující, skandální či kontroverzní jsou na tomhle filmu jen bulvární titulky, které v rámci komunikační kampaně vznikly a vzniknou. Samotný produkt je jenom zatraceně prázdný, hloupý a neskutečně diletantský. (21.05.2014)