Bony a klid 2

Vždyť je to sračka, na kterou se nedá koukat. Příběh je hrozný, žádná zápletka, žádná akce, nelogicky setřihaný, scénář na blití jen kecy, kecy, kecy. Tak opravdu dnešní mafiáni nevypadají a netočí prachy tak mizerně jako oni a nenechaj se tak jednoduše napálit jako v tomto filmu. Do konce jsem to vydržel jen ze zvědavosti, jestli i zbytek filmu bude tak slabej, jako předcházející půlka ... Snad jediným plusem tohoto filmu je skladba RELAX, která to i tak stejně nezachraňuje. (27.09.2014)

No uvidíme, jestli má v našich kinech šanci komerční film, nebo ho musejí tvůrci opravdu celý zaplatit z product placementu. Pokračování je zbytečné, k nešvarům dneška toho říká tak málo, že se nedá brát jako satira, leda krotká a bezzubá. Je to spíš připomenutí toho, že mnozí z herců 27 let starého filmu ještě žijí. Prostě dobře natočené nic. V rámci kategorie by to byl průměr, ale u nás podobné filmy točí jen netalentovaní diletanti, takže vlastně není s čím srovnávat. :-/ (22.05.2014)

Pan Olmer zamrzl kdesi na přelomu let osmdesátých a devadesátých... Jinak si nedovedu vysvětlit tento počin... Měl to snad být jakýsi apel na zamyšlení jak je dnešní podnikatelský a politický svět prorostlý veksláckým podhoubím z jehož peněz a kontaktů si dnes nejeden papaláš staví zámky a kupuje doktoráty? Jistě je spousta takových, co knihy ,,kupují na metry'' a dál mají své zvyky z minula. Možná se naučili pít kvalitní vína, postarší siery a medáky vyměnily za BMW a Range Rovery Vogue, ale to všichni víme. Nechápu proč se točí filmy o Mrázkovi a proč se točilo tohle... Trapný product placement, neherectví některých zúčastněných z nichž se v tomto ohledu nejvýše vyjímá tradičně Chytrová a recyklace některých ze socialistických hvězd (Skamene ad.) s hrůzným scénářem z filmu dělá dost nepoživatelný guláš. Kratochvílová je kočka, ale hrát neumí. Ať raději někde běhá v plavkách nebo zachraňuje delfíny, ale ať už proboha nehraje... Na tohle dnes může jít jedině tak nějaký vekslák a těm dneska pokud dobře počítám táhne na sedmdesát. Tak to chtělo do reklam zakomponovat ještě nějaký ten kloubní preparát ! Cílovou skupinu tohohle filmu nechápu. Ještě že nám na začátku Olmer vysvětlil, co to ten vekslák vlastně je. Teenageři v multiplexu by se totiž asi nechytali. Jeden BON je tak akorát abych měl klid. * (29.12.2014)

Reziser Vit Olmer /Bony a Klid, Tankovy Prapor/ natocil sice len priemerny film, ale stale su jeho Bony a Klid 2 kvalitnejsie ako Troskove Babovresky 2 , popripade retardovany Kamenak 4. Takisto ako v jednicke sa film Bony a klid 2 zacina prichodom naivneho mladika Martina /Jakub Prachar - vnuk Ilju Prachara/ do Prahy. Mladik prisiel, a nema nic : ani peniaze, ani pracu, ani rodicov ... a k tomu este dlhy. Takisto sa totiz zacinal aj prichod Martina /Jan Potmesil/ v jednicke z roku 1987. Tunajsi Martin /Jakub Prachar/ sa zapletie do kseftikov s miestnym Binym /Roman Skamene/, aby spolocne uskutocnili par mensich kradezi a podvodov. A film sa moze zacat. Pokial Bony a Klid 1 boli o vexlakoch, v dvojke uz logicky niet po nich ani chyru - napokon, doba a podmienky sa zmenili. A tak divak je svedkom osudov a postupnych stretavok vsetkych zucastnenych hercov z /pre mna/ kultovej jednicky. Chyba z logickych dovodov len Tomas Hanak, ale ten ako je zname sa zabil uz v jednicke. Ako je u rezisera Olmera dobrym zvykom, divak sa opat dozvie co - to o starostovani, podvodoch, uplatkoch, tunelovani - to je pre mna ako divaka dost zaujimave. Praha rovnako ako v jednicke hra samostatnu ulohu a rovnako je tomu aj v dvojke - akurat stara normalizacna osarpana Praha z Bony a Klid 1 sa zmenila na moderne velkomesto so vsetkym, co k tomu patri. Predsa vsak oproti Kamenaku 4 a Babovreskom 2 ma tento film zmysel opakovane vidiet : reziser Olmer po dlhom case natocil aspon priemerny film, Roman Skamene utrusi sem tam nejaku vetu, na ktorej sa da aspon pousmiat, zaujimava je pani s obrovskymi kozami, a hudba je tiez dobra. Takze Bony a Klid 2 uz sice nemaju na kvality jednicky, ale ako letnu zabavu a nenarocny oddych po tazkom dni - praci -behu sa na to dobre pozera. Toto moje hodnotenie je pochopitelne aj tzv. subjektivne nadhodnocovanie casto objektivne spatnych filmov, lebo stale sa hlasim k cechoslovakizmu a stale pozeram ceskoslovenske filmy /hrdost na staru cs tvorbu sa neda vymazat/. Jo adlhodobo ich pozerat budem a som proti tomu, aby cs kinematografia zanikla. To si rozhodne neprajem, ne, ne : 60 % (27.09.2014)

Filmová exploatace, to není jen nahota, sex, vnitřnosti a sliz – ve své tradiční žánrové formě dokonce málo z uvedeného ze své přirozené podstaty explicitně poskytovala (na rozdíl od umělecké a experimentální kinematografie). Charakteristické pro ni bylo laciné skandalizování dobově podmíněných společenských jevů, na nichž s přispěním zakořeněných předsudků lidových vrstev zištně parazitovala. (Příznačně leckterý divák staršího věku v kinosále u Bony a klid II souhlasně pokyvoval hlavou.) Klasická exploatace je filmovým ekvivalentem senzačního tisku, Randall Clark doslova mluví o „tabloid cinema“, tj. bulvární kinematografii (1999: 8–9). ◄!Exploatační kinematografie: křiklavý Zeitgeist!► Vít Olmer v tomto směru odvedl po čertech „dobrou“ práci jako nikdo jiný za poslední dekádu (kam se hrabou Magnuskové, Novákové, Svobodové, Troškové, Renčové ad.). Bony a klid II navazuje na estetiku Waterloo po česku, dochází ale k omlazení videoklipovým a reklamním stylem. Olmer tak upevňuje svůj cit pro přizpůsobení se dobovým trendům: novovlná 60. léta – Houslista, Takže ahoj; úniková normalizace – Sonáta pro zrzku; perestrojková obleva – Jako jed, Bony a klid; „divoký kapitalismus“ – Nahota na prodej, Playgirls ap. Bulvárním apelem se naopak přemisťuje do 90. let, k Té naší písničce české II a hlavně, (sic!) Ještě větší blbec než jsme doufali. Bony a klid II je proto tvořen nevídaným slepencem soudobých nešvarů liberální tržní společnosti, v rámci exploatace typicky servírovaných černobíle, přímočaře, přehnaně a groteskně, bez nároku na klasickou vyprávěcí logiku a soudržnost: …milionář Bartoška, dobrodinec Havel, tunelování EU fondů, dojení turistů na Staroměstském náměstí, Blesk, romská pracovitost… Zcela nový prvek v Olmerově tvorbě zastupuje nostalgicky-senilní obrat do minulosti a přidružený proces recyklování motivů nejen Bony a klid, nýbrž, mimo jiné, i Blbce, když se s pompou navrací „kozí gag“ ve 21. století (♥). Opakování vyprávěcích postupů je pro nízkou a populární kulturu typické, u campového dobrodruha pak jistě způsobí nejedno potěšení (Umberto Eco: 2006). Milé překvapení no. 1: Roman Skamene – jako by neuběhlo sedmadvacet let, šaškovský Bíny se vrací až s perverzně identickým ztvárněním a (doslova) notorickým entusiasmem. No. 2: Potměšil alias Martin z toho všeho „vychází“ na poměry snímku docela seriózně. No. 3: Evička Tričko Jeníková, jediná postava s puncem tragického rozměru – v druhém plánu, neúmyslně. Zbytek postav je spláchnutý kdesi v retru magickýho voka. (31.05.2014)