Rodinná oslava

Taková normální rodinka. (28.11.2008)

Film, kterému forma ražená DOGMA 95 velmi sedla, možná i pomohla. Celé to působí dojmem domácího videa, které se jen nedopatřením dostalo na veřejnost. Herci se do svých rolí vžili až neuvěřitelně a až neskutečné dialogy se staly né třešničkou, ale těstem celého dortu. Ještě jsem nepochválil režii, takže klaním se, pane Vinterbergu. (10.02.2010)

Holly Shit... A to už sem pomalu přestal věřit tomu, že bych někdy dal plnou palbu filmu, jenž je "pouze" drama... A hle, máme tu drama absolutní. A co víc, dokonce i bez sebemenšího náznaku hudby. Jedná se "pouze" o herecký výkony, příběh a jednu ruční kameru. Jenomže všechny tyto tři segmenty jsou na takové úrovni, že mi to hlava skoro nebere. Žádné kulisy, ani příroda, ani akce, prostě nic zde nenajdete. Děj se odehrává na jedné rodinné oslavě, která netrvá ani celý den, ale stane a odhalí se zde tolik věcí. Jen si tak říkám, v čem sou naše večírky jinačí :o). Asi bych se rači v perdeli viděl, než se účastnit podobné akce, ze které by se mohla zhnusená a rozpačitá nálada vynášet v kýblích. Apro pó, taky nemáte rádi ty trapné chvíle ticha? :o) Tenhle kousek není rozhodně pro každýho, mě ale přesvědčil o tom, že k natočení odzbrojujícího filmu stačí jedna kamera, děj - mazec a pár vynikajících herců... Markétice, v tomhle si budeme notovat :o) (08.10.2010)

Thomas Vinterberg je špička. Festen je druhý film, který jsem od něj za krátkou dobu viděl a jeho práce mě ohromuje. Vinterberg vypráví příběh v přirozeném prostředí (může za to samozřejmě Dogma 95), během něhož máte pocit, že se spíš díváte oknem na reálnou lidskou situaci, stáváte se součástí děje na naturalisticky, až z toho prostě a jednoduše mrazí. Severská dramata jsou pro mě na absolutní špičce, ta reálnost je prostě obdivuhodná. Thomas Bo Larsen hraje naprosto výborně. Režisér těží z reálného prostředí, reálného zvuku, kamery, světla - natáčí spíš životní příběh než film. Pro ty z vás, co nevědí o Dogma 95, zjistěte si o co jde, stojí to za to. Proč se stále krmit úpadkovou Americkou kulturou, když tady defacto za humny jsou stejně, nebo i více, nadaní scénáristé a režiséři. Jsem fakt nadšený, brzy se vrhnu do von Triera, Vinterberga a jim podobným ještě více do hloubky. (17.10.2013)

Narez jako svine! Postupne gradujici atmosfera az do takrka nesnesitelneho napeti. Vinterberg je borec! (21.12.2013)

Na tuto rodinnu oslavu asi casom zabudnem, i kedze som nepil, mam z nej mensie okno. Reziser sa taktne pozeral postavam velmi hlboko pod kozu, pokryl pribeh necakanymi situaciami ("to som teda necakal" effektt), od urciteho (necakaneho) momentu pribeh zacal stupnovat a potom to slo rychlym spadom k prijemnemu finishu. (he-he).!= tuna sa dvihol na priemer. Nuda sa objavovala len zo zaciatku, ale neskor odisla,ani nepovedala zbohom. Banda ako Thomsen- Bo Larsen je osvedcena kvalita s peciatkou, zda sa ze oni ju =onu nudu = poslali do danskej prdele, a tak im divak hlta kazdy zmurk. Zmes je skvele zamiesana a trocha dalej od zaciatku zacina kazdym druhym hltom menit chut a konzistenciu. Zial moj prvy stret s Dogmou ostava zda sa poslednym. W.S: "pravda vyjde vzdy najavo". (28.02.2016)

Drama, poukazující na lidské charaktery. Skutečnost - tohle spojuje tenhle film se světem. Příběh, při kterém vám přeběhne mráz po zádech. Herci, kteří se dokázali do postav vžít opravdu přesvědčivě. Ruční režírování digitalní kamerou. To všechno dělá z obyčejného příběhu neuvěřitelný snímek. 80% (02.06.2008)

Hnutie Dogmy 95 príjemne prekvapilo,resp.udržalo si kvalitnú reklamu škandinávskej kinematografie,ktorá pomaly, ale iste stúpa k európskej špičke.Psychologické ,,ukecané,, dráma vás za pomoci digitálnej ,,na oko amatérskej,, kamery vtiahne do deja hneď na začiatku a pustí až pri záverečných titulkoch..Postupne gradujúca atmosféra,dobrý scenár a kvalitní herci sú rovnako zárukou úspechu. (15.08.2009)

Hluboká sonda do lidské duše v extrémních psychických podmínkách. Thomas Vinterberg dokázal v pouhých cca 100 minutách filmu zabrat tolik pocitů a rozebrat tolik lidských charakterů, že prostě musím smeknout. Tohle je přesně to co v Hollywoodu chybí a s čím si dokáže poradit málokdo. Prostě jeden z top 5 severských filmů a jeden z mála, co mi dokázal vehnat slzy do očí. To sem dlouho nezažil a doufám, že situaci z filmu nezažiju nikdy. (21.05.2012)

Psycho - Rodinná oslava, u které vůbec nevím jestli se mi líbila nebo ne, hodnotit budu až s odstupem. Konečně, ale vím, co to je Dogma 95. Syrovost a realita je neskutečná. Můj nejsilnější zážitek - navozený pocit, který jsem měla úplně na konci filmu. Uff, musím si pustit ještě něco normálního, jinak neusnu. (17.02.2013)

Nejlepší film podle manifestu Dogma co jsem viděl a nemá chybu,dokonce i mnou opovrhovaná digitální kamera my zde dokonale vyhovuje a potvrzuje punc čiré opravdivosti tohoto film,aniž by působila dokumentárním stylem. (15.03.2007)

Spolu s Idioty zcela jistě nejdogmatičtější Dogma. Což tomuto filmu velmi sluší a Vinterberg tak svému dílu vtiskává potřebnou syrovost (nebo surovost?). Zatímco Lars von Trier je mnohými považován za manipulátora, jsou pro mě jeho filmy vždy nejvýše osobní, uvěřitelné, emočně velmi vypjaté a při sledování prožívané. U Vinterberga, pracujícího v Oslavě s příbuznými motivy disfunkce a pokrytectví rodiny, potažmo společnosti, se však celá exponovaná situace od počátku zvrhává do napínavého, ale zároveň poněkud odcizeného konstruktu. Film je vyhrocený v podstatě od první scény a ani na tu nejostřejší severskou pilu se nedá tlačit necelé dvě hodiny, aniž by se časem otupila. 75% (15.07.2012)

Hodně silné 4*, přesto mi něco brání dát za 5. Možná při dalším shlednutí. :-) (06.07.2013)

Príbeh vyrozprávaný dokonale - tak ako je u Vinterberga zvykom. No som rád, že Dogma 95 nemala dlhé trvanie, lebo tá forma filmu nepomohla a skôr odpudzovala. Neskoršia režisérova tvorba nám krásne demonštruje, že dobrý a autentický film je možné natočiť aj konvenčným spôsobom. (06.04.2021)

tak to byl opravdu nářez .Do detailu režijně zpracované téma.Mohli si odpustit růžový (nebo jaký )filtr na kameře a nestatickou kameru. (15.05.2022)

Nevím kdy se na tento film ještě podívám, zřejmě mi to stačilo jednou. Přesto ho nikdy nedostanu z hlavy... tak výborně je natočený. (18.08.2008)

Film podle manifestu Dogma 95. Perfektní psychologický kousek ze severské produkce, místy hraničící s drsnou groteskou. Psychologie hlavních postav postupně vyplouvá na povrch, kdežto o zbytku osazenstva oslavy se nedozvíme vůbec nic a o služebnictvu skoro nic. Není to naškodu, protože i tak je film nabitý silnými momenty. Ruční kamera absolutně nevadí i když se může zdát ve filmu, kde je hlavní téma rodinná oslava, nepatřičná. Prostě mám filmy ve stylu Dogma rád a doporučuju. (22.12.2009)

Tak toto je opravdu emocionálně drsná podívaná!!! Opět, jako už několikrát, nevím jestli je to na 5 hvězd, ale za mou osobu prostě ano! Nedokážu posoudit jak moc je reálné, aby ´´oslava´´ poté, co se otevře skříň s (takovýmto) kostlivcem, skončila právě takto, tedy snídaní v tomto duchu, nebo vlastně, jak by vůbec pokračovala po tom co bylo vyřčeno...ale to asi není potřeba řešit.. Já se rozhodně nenudil a naopak v některých chvílích jsem měl velmi stísněné pocity. Pocity, kvůli kterým moc rád sleduji dramata! (19.11.2010)

Naprosto zasloužená pozice v aktuální TOP 300 nejlepších filmů zde na ČSFD. Zpočátku jsem si chvíli přivykal na ruční snímání kamery, než se mi pravděpodobně podařilo odhalit Vinterbergův záměr. Tím asi nebylo nic „menšího", než diváka přenést jejím prostřednictvím přímo na sešlost a dát mu šanci stát se jedním z hostů. Film se tak v mnoha ohledech přibližuje formátu reality-show. Nevídaná záležitost, kterou silně doporučuji ke zhlédnutí. Pětiprocentní rezervu si nechám na případné druhé promítání. 95% (25.07.2011)

Od začátku tušíte, že rodinná oslava tatínka se pěkně zvrtne, jen nevíte, co od koho očekávat. (07.02.2013)