Get On Up - Příběh Jamese Browna

Někdo tu psal, že nechápe těch 68% celkového hodnocení, ale já mu rozumím. Muzika, hudební a taneční čísla jsou opravdu na úrovni, to se musí nechat, ale v podstatě táhnou celý film a kvůli nim se na něj dokoukáte. Mnozí z herců jsou v dramatické rovině filmu kvalitativně nic moc, neustálé skoky v čase jsou naprosto zmateně uspořádány a tříští dějovou linku tak, že vám v některých pasážích zejména v první půli snímku připadá, že tady vlastně žádný ucelený příběh ani není - spíš to vypadá jako snůška dramatických miniscének z různých časových období protkaná hudebními klipy. Spousta postav je trestuhodně nevyužitá, neprokreslená, a to má film dvě a čtvrt hodiny. Ale jako muzikant musím přiznat, že i tak to za podívání stálo... 70% (17.10.2020)

Písně Jamese Browna mi nejsou cizí a několik oblíbených kousků by se v mém playlistu našlo. Toto filmové zpracování jeho vzestupu a pádu je však klasickým a nijak inovativním filmem, který diváka ubíjí stereotypem a přílišnou délkou, kterou nás provází nijak zajímavý herec v hlavní roli a vše je podtrženo fádní režií. Naštěstí jsou alespoň hudební výstupy povedené a poutavé. (26.05.2015)

Záhadně upozaděné hudební drama (jen 67%?!) s velmi sympatickým hop-sem-hop-tam střihem povyšujícím jindy šablonovité curriculum vitae, jak otloukánek z chatrče ke slávě přišel, na téměř adrenalinovou jízdu, zvlášť když tam James Brown kopne funky, nestačíte sledovat nohy skvělého Chadwicka Bosemana. (02.02.2015)

Životopisné drama o jednom z největších amerických zpěváků Jamesi Brownovi, které má bohužel jeden nedostatek a tím je, že se snaží ve dvou hodinách stroze a bez pikantností převyprávět celý život této osoby a ve výsledku se vlastně nic moc zajímavého nedozvíte. Namísto toho se celou dobu motáte v začarovaném kruhu, kde se místy začnete ztrácet v čase a napravuje to pouze přímé promlouvání hlavního představitele k divákům, které ale nepůsobí příliš elegantně. Jinými slovy pro nezasvěceného diváka, který zná pouze největší hity daného zpěváka, to může být chvílemi hodně chaotické. Na druhou stranu hlavní představitelé včele s Chadwickem Bosemanem podávají skvělé výkony a pěvecká vystoupení působí opravdu dokonale. Moje hodnocení 65%. (03.01.2015)

Tím jednoznačně nejlepším jsou hudební záběry, tedy scény z koncertů, které jsou natočeny takřka dokonale – mají skvělý rytmický střih, výtečné celkové i detailní záběry, bezchybné jsou i herecké výkony protagonistů, doslova převtělených ve zpěváka a jeho doprovázející „mašinu“. Je dost možné, a vlastně i pravděpodobné, že právě hudební složku si producent Mick Jagger ohlídal se zvláštním důrazem. Ostatně Brownovy koncerty dobře znal už od svého mládí a jako osobnost jej obdivoval.Film vypráví Brownův život v mozaikovitých scénách, jsou zde vlastně všechny konstanty podobných příběhů: těžké dětství, postavení se na vlastní nohy, první úspěch, první pád, jejich střídání a konečné postavení v americkém hudebním panteonu.Jenomže mluvíme o Brownovi, a tak je vše jaksi dvojnásobné: tam, kde v jiných filmech pophvězdy jen lehce vyšilují, tam Brown rovnou střílí. Velký problém filmu není ani tak jeho klipovitost jako spíš zásadní pasáže, brané až příliš letem světem (kriminály, drogy), a hlavně pak režisérovy až příliš umělecké ambice.Ty se prostě do kontextu filmu nehodí. A když malý Brown ve zpomalených prostřizích pronáší hluboké pravdy dospělého, je to spíš k smíchu než k obdivu. (16.06.2020)