Salamandr

V rámci toho co představuje čt v rámci krimi detektivek ve svém programu nadprůměr. Jen škoda, že v hlavním vysílacím čase běží domácí podprůměrná a vykradená kriminální estráda s průměrným herecko zpěváckým obsazením a o třídu kvalitnější filmy ze Švédska, Dánska, Norska či Belgie jdou pro diváka od deseti či později. (25.02.2015)

Je to marný, je to marný... Ano, můžu po 3 dílech kritizovat pár scén, které i mně přijdou zdlouhavé. Ale Filip Peeters svou roli sehrává bravurně a člověk mu naprosto zoufalství, vztek, odhodlání a další emoce věří. Fiktivní belgická politická a finanční elita dostává vykreslením charakterů řádně na frak, snad až příliš černobíle, ale budiž. A kopírování Chobotnice? Shrnul bych slovy, že za těch pár desítek let se sice změnily prostředky, ovšem hnací motivy zůstávají stále stejné: hněv, pomsta, nenávist, moc a touha po ovládání, hmotné statky. Inu, jsme lidé, přátelé! (17.01.2015)

80% - Případ belgického „komisaře Cattaniho“ mě chytil od prvního dílu. Poctivě jsem každou sobotu sledoval oba díly a těšil se na další týden. Samozřejmě, v zájmu napínavosti děje se seriál neubránil občasným nelogičnostem, ale byl tak zajímavý, že jsem si to uvědomil třeba až s odstupem. Uprostřed seriálu mírně došel dech, ale naštěstí ho zase brzy nabral, možná však mohl být tak o 2 až 3 díly kratší. Poslední díl pak představoval takovou vývrtku, že jste až cítili, jak vám vítr sviští kolem uší. Obsahoval ale taky několik nelogičností, např. těžce postřelený, který se najednou sebere a jede si autem vyřídit účty, což je ale thrillerová klasika. Ale i přes zmiňované drobnosti se mi příběh líbil. (15.02.2015)

nemôžem si pomôcť ale od úplne prvého momentu mi to pripomína Chobotnicu- La Piovra, dokonca i hudbou akoby sa snažili tvorcovia využiť potencial už obohrateho motívu... Cattani v Chobotnici podobne ako i Gerardi v Salamandrovi sú Dávidovia v svete Goliašov, Škoda len že v prípade Salamandra som sa dosť často nudil, ale tak to už v prípade takýchto žánroviek chodí... (26.02.2014)

Velké téma politiky provázané se zločinem podané v komorním belgickém balení. Byť jsem měl od počátku spoustu výhrad, s ohledem na příznivé recenze jsem vyčkal s vlastním hodnocením až do konce. Pořád jsem čekal na nějaký zajímavý moment, zvrat, vývoj, místo toho jsem byl svědkem stále větších dávek průměrnosti, předvídatelnosti a klišé ve spojení s pitomým chováním téměř všech postav. Od počátku bylo zřejmé, kdo je kdo, co je to ten Salamandr, "záhada", co se stalo v roce 1944, byla jasná od půlky série, veškeré "vyšetřování" bylo tak jen vyplňováním dvanáctidílného zbytečného děje. Gerardi sice pořád chodil a vypadal, že se právě vrací z flámu, ale to bylo tak vše z atributů osamělého drsného poldy, co mohl nabídnout. Nevyšetřil vlastně vůbec nic a nebýt neskutečných náhod, museli bychom se nudit o pár dílů déle. Největším "detektivem" tak vlastně byl mladý mnich-hacker. Také mě trochu zaráží, proč si všichni mocní v Belgii schovávají kompromitující materiály proti sobě, navíc často v podobě "vyvolaných" fotek, což mi v druhé dekádě 21. století přijde trochu "out". Zlatej Cattani. (15.02.2015)