Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 2

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (871)

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Jedna hvězdička za připomenutí života kontroverzní L.B....Film mohl začít tím, proč byla zbavená svéprávnosti, a to z důvodu neschopnosti nakládat úpčelově se svým majetkem. I mužem, který před tím, než byla zbavena svéprávnosti, tak ji připravil o zbytek majetku, jehož část by si nepochybně zasloužila především osoba, která se o tuhle rodinu nezištně starala....L.B. nepochybně ovlivnila život celé jejich rodiny, ať už šlo o smrt její sestry, pro mě sympatičtější herečky, tak i o osudy mnoha osob...Nikdo ji nenutil, ani nemohl, aby se stala milenkou nacistů, či vůbec se věnovala herectví....Film je postavený na jednoduchých střetech, a navazuje na projekty, divácky úspěšné jako Lidice apod...Pro mě i dost špatný výběr herců, kteří už jsou tak ohledění, že sotva se od nich dá čekat něco nového...Ale jelikož stál film 80 milonů, a lid má nyní tyhle filmy v oblibě tak proč nepřát českému filmu, aby si vydělal na další film, a režisér se vykoupal v nějakém teplém moři. Není snadné ukočírovat to stádo lidí kolem filmu, takže jen tak dál, dokud je zájem, tak je třeba využít toho....A i další, točte, pište, dělejte, ať se máme po čem vozit, a čím bavit!!! ()

castor 

všechny recenze uživatele

Když naše milá Lída sleduje protižidovský pogrom, nic to se mnou nedělalo. Když jí poumírala polovina rodiny, nic to se mnou nedělalo. Když měla pár desítek vteřin před popravou, nic to se mnou nedělalo. Kde se stala chyba? Jen její jméno vyvolávalo/vyvolává emoce. Nechci úplně plivat, ale výsledek obsahuje zbytečně moc bizarních momentů, plochých postav, chybí jasný autorský postoj, chybí osudovost, chybí napětí. Filip Renč měl velké téma, hodně peněz, slušné mezinárodní obsazení, ale výsledkem je odfláknutá báchorka pro diváky tak trochu jiných očekávání. ()

Reklama

JFL odpad!

všechny recenze uživatele

Fenomén Lída Baarová skýtá potenciál na velký historický film, ale také na reflexi esenciálně českého, ale doposud pořád neotevřeného tématu morálních ohledů života v totalitě, potažmo pak celonárodní viny z každodenního eticky ambivalentního existování v minulých režimech. Na nic z toho ovšem v této sice velmi směšné, ale pořád ubíjející slátanině nedojde. V několika málo scénách, kde se film dotýká Baarové a její kariéry v nacistickém Německu, si vystačí v lepším případě s jalovou ilustrací, ale spíše spoléhá na prvoplánově exploatační konvenování předsudkům publika. Nacističtí pohlavárové, čeští fízlové, ale nakonec i vyšinutá matka či mladá novinářka mají asi být velkými hereckými party, jenže nikdy nepřekročí rovinu směšně křečovitých karikatur. Vedle propíraných pasáží s Göbelsem, které díky přemrštěnosti herecké, scenáristické i režijní trůní daleko za hranicí campu, film obsahuje nesmyslné sekvence, které příběh Baarové svádí do nečekaných žánrových poloh. Z nich nejvíce vyčnívá etuda jak vystřižená z prasácké teen komedie, náležitě castingově zdůrazněná angažováním Mádla. Samostatnou kapitolu představuje vyprávění, které má nakročeno ke konceptu nespolehlivé vypravěčky, ale ve své nesystematičnosti končí prostě jako snůška nesmyslných, impotentně doslovných a zhůvěřile fantasmagorických výjevů, které smrdí papírem, koksem a pitomostí. "Lída Baarová" ve výsledku není ani velkým životopisným filmem, ani říznou nazisploitation, ani etickým dramatem, ani prachobyčejným brakem, ale prostě jen odzbrojujícím fiaskem, jehož hlavní konstantu představují nesoudnost a nekompetentnost. Na druhou stranu projekt, který evidentně měl alespoň z části ambice ukázat kontroverzní persónu českého dvacátého století v jiném světle než coby démonizovanou kolaborantku (byť obraz láskou a vlastní slávou zaslepené hvězdičky není o moc přínosnější), se paradoxně sám stal kontroverzní položkou moderní české kultury skrze angažování neonácků, prolustrování horentních sum, které rozhodně neskončily na plátně, i podivným zaprodáním se v podobě honorací vypolstrované premiéry, která podle hesla „life imitates art“ zrcadlila scénu z premiéry v přítomnosti Goebelse. Ale třeba za několik desetiletí poslouží kauza Renče, Hubače a Landy jako předobraz podobně rozháraného filmu, který nám je ukáže jako tragické velikány zaslepené láskou k tyranům a sobě samým. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

První půlka se mě líbila, byla dramatická, bavila, věnovala se především pozici Lidy Baarová v Německu. Zde musím bohužel říct, že Táňa mě herecky poprvé zklamala, věřím, že se na roli poctivě připravovala, je krásná a v kostýmu jí to moc slušelo, ale v jejím projevu nebylo nic z emocí, prostě profi výkon bez duše. Výbornou práci naopak odvedl Karl Markoics, to byla postava plná emocí jak těch tragických, tak těch romantických. Od doby co Karl zmizí ze scény to jde však z kopce uplně ze vším, ani se mě nechce věřit, že scénář psal Ivan Hubač, tam se přeskakovali časové useky, jak Rambo mrtvoly, jinde zase 30sekund pro scénu a šup do dalšího časového pásma, to přece nemůže strhnout ani prase bradavičnatý natož diváka a aby nebylo výserů málo, tak Hitler a spol mluví česky a všechno to završuje nejtrapnější filmová milostná scéna posledních let. Kdepak tohle ani zdaleka nesplnilo očekávání a už vůbec neomluvilo tu ohromnou křivdu všem filmařům na který se kvůli Renčovi ten rok od fondu nedostalo. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Lída? Bída. Filip Renč zkrátka netočí filmy pro mě, ačkoliv si bohužel tu a tam vybere námět, které by mě zajímal. Jeho Lída Baarová je po většinu času pouze nechtěně směšná. Herci, ač typově dobře vybraní, nepodávají prakticky žádné výkony (asi nejvíce to je vidět na Hitlerovi "Máte ráda Wagnera?" Pavla Kříže, který není k smíchu, dokud poprvé nepromluví, a na Goebbelsovi Karla Markovicse, který se většinu doby tváří jako imitátor Roberta De Niro a dabing Viktora Preisse mu vůbec nejde do úst), scénář je hloupý, buď zbytečně polopatický, nebo zase zkratkovitý až hanba, hlavní hrdinku snad divák nemá šanci ani pochopit, natož aby ji ve finále spolu s mladou studentkou soudil... A kam se poděl onen mamutí rozpočet? Doopravdy netuším, protože hned úvodní scéna vypadá ošklivě televizně, asi jako něco z Četnických humoresek. A není poslední. Celkovému bídnému dojmu pak jenom nahrávají nebývale bizarní výjevy typu "milostné" chvilky a obličejů v plamenech nebo úplného závěru se zhasnutím lampy - to snad proboha nikdo ani nemohl myslet vážně! Utěšuje mě pouze to, že jsem v kině nebyl zdaleka jediný, kdo se tak často smál. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (37)

  • Táňa Pauhofová (v roli Lídy Baarové) měla na sobě 85 kostýmů v hodnotě 1 700 000 korun. Vynosila také 35 klobouků. Nejluxusnější kostým z celého šatníku byla kožešinová pelerína v hodnotě 50 000 korun. (M.B)
  • Skutečná Lída Baarová (ve filmu Táňa Pauhofová) v roce 1995 v rozhovoru, který s ní u příležitosti jejích 80. narozenin vedl Jaroslav Sedláček, řekla, že s Goebbelsem (ve filmu Karl Markovics) "jsem nikdy nic neměla. Už proto, že jsem tehdy velice vroucně milovala Fröhlicha." Pověst o jejich poměru prý vznikla na základě toho, že "jsem se mu líbila, což mi později sám řekl, a začal mě zvát na všechny možné i nemožné společenské akce, které pořádal, nebo kterých se účastnil. Moji účast si vymáhal všemi prostředky, klidně přerušil i celé filmování. V tomto směru byl neskutečně bezohledný. Snažila jsem se vymlouvat, jak se dalo, ale byl nesmlouvavý a tvrdohlavý. Hledala jsem tehdy pomoc i u Fröhlicha, ale ten mi říkal, že zatím o nic vážného nejde a že by nebylo rozumné si ho rozhněvat." Nakonec přesto dostala zákaz hrát i vycestovat: "Goebbels se vyznal manželce ze své lásky ke mně a řekl, že se s ní chce nechat rozvést. Magda, jeho manželka, za mnou přišla, abych mu prý věhověla, že když mě bude mít za milenku, nebude trvat na rozvodu. Odmítla jsem to. Magda pak ze zoufalství zašla za samotným Hitlerem, který si Goebbelse pozval na kobereček a Goebbels mu tam musel v zájmu Říše svatosvatě slíbit, že už se nikdy neuvídíme. Zákaz hraní nebyl otázkou nějakého papíru, aspoň jsem nikdy žádný neviděla. Byl to jenom logický důsledek tehdejší politické situace. Nikdo si netroufl postavit se Hitlerovi. Ani zákaz vycestovat jsem nikdy neviděla na papíře. Kompetentní osoba mi pouze řekla, že mi to nedoporučuje, že by se mi při útěku mohlo něco hodně ošklivého stát." (NIRO)
  • Bílá, Renč, Soukup a Osvaldová se sešli na společné hudebně-filmové práci už popáté. K jejich prvnímu setkání došlo v roce 1992 při vzniku klipu pro píseň k filmu Requiem pro panenku, poté natočili např. klip k písni Láska je láska. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama