Dáma ve zlatém

Musím přiznat, že jsem překvapený celkem nízkým hodnocením a některými velmi kritickými komentáři zde na ČSFD. Je mi jasné, že se tady pranýřuje téměř každý film, který je před svou premiérou kritiky vychvalován, a pak svému hype byť jen o trošku nedostojí. Každopádně bych to v případě Dámy ve zlatém nevyděl tak černě. Ano, jak už to u filmů na motivy skutečné události bývá, jeho konec je lidem znám, nebo se dá minimálně snadno předpovídat. A ano, nedočkali jsme se ani nějakého napínavého soudního dramatu, jak by filmová anotace mohla napovídat. Ale přesto si myslím, že má film dost, co nabídnout, a to hlavně z hlediska hereckých výkonů a emocí, které v divákovi (či alespoň ve mně), vyvolává. Já nevím jak vám, ale mně se Dáma ve zlatém líbila a myslím si, že se jedná o dobrý film, což ostatně potvrzuje i klasická jedna hvězdička od verbala. Já dávám seriózní 4*. (28.06.2015)

V podstatě od prvního záběru mě bylo jasný jak tahle story dopadne. Nevím jak to bylo s autorským právem, ale takhle se přece film nedělá. Chyběla mě dramatizace příběhu, dokonce i tradičně silné a filmařsky vděčné soudní scény působily strojeně a mdle. Jediný co se dá pochválit je výkon Helen Mirren a výrazné herectví v malé roli od Daniela Brühla. Zbytek je jak vyschlý bahýnko na luční cestě. (24.06.2015)

Ťažko sa mi komentuje film po Big Bearovi s ktorým sme si už na viacerých filmoch sadli do nôty. Ku komentáru iných sa nevyjadrujem, je lepšie ich prehliadnúť. Zaujímam sa o holokaust a o každú historický doloženú udalosť, ktorá s holokaustom súvisí. A to je tento film. Ide o výborný film natočený podľa skutočnej udalosti. Upresním trocha historické fakty. Ústrednou myšlienkou filmu nech je veta z filmu, že umelecké diela, ukradnuté nacistami, sú poslední väzni 2. svetovej vojny. Maria Altmann uteká spoločne s manželom z Viedne (21-22.10.1938) po prirodzenej smrti svojho otca v júli 1938. Svojho manžela Fritza (boli manželmi 10 mesiacov) si Maria Altmann vyplatila z koncentračného tábora Dachau, keď jej brat prepísal továreň v Rakúsku do rúk arijských majiteľov. Hubertus Czerninský rakúsky investigatívny novinár pomohol odhaliť nacistickú minulosť rakúskeho prezidenta Kurta Waldheina a bol hlavným iniciátorom aj v prípade reštitúcie obrazov zhabaných Židom v Rakúsku, kde objavil rozhodujúce materiály o ktorých potom informoval aj Mariu Altmannovu v roku 1998. Žaloba na navrátenie obrazov v Rakúsku bola podmienená zložením sumy v hodnote 1% z ceny obrazov a tá bola 135 miliónov dolárov. Takéto peniaze, ale ani zaručený úspech nemali k dispozícii. Súdny dvor v Rakúsku rozhodol 16.1.2006. Ostatné udalosti uvedené vo filme takmer presne sa zhodujú z históriou. (08.07.2015)

Není to zase takové nudné "peklíčko," jak se na první pohled zdá, vyloženě jsem se během sledování nenudila. Téma je sice dobré a poukazuje na určité věci, ale do celovečerního filmu mi připadá nevhodné, není tu nic, co by dělalo film výjimečným a pozvedlo jej nad ty ostatní, a navíc tady to flasbacky s nacisty spíš to zahraňují, než aby přidávaly něco navíc. Aspoň, že herci jsou fajn a díky nim se to dá v pohodě vydržet. Chvíli mi to připadalo jako typický film útočící hlavně na Oscary, ale ani se nedivím, že to nedotáhl ani na jednu nominaci. 5/10 (10.02.2018)

Vskutku dojáček! Musím říct, že snímek nepřinese nic nového, kromě toho, že se dozvíte, že Klimtova Dáma ve zlatém patřila rodině Bloch-Bauerových. Jinak to považuji za otřepanou formu interpretace historických událostí, kde láska a čest zvítězí nad zlem a chamtivostí, kde tvůrci v obdobných scénách nechají hlavního herce přednést srdcervoucí projev či všechno se ve správné obrátí. Dáma ve zlatém je do značné míry plná klišé, předvídatelného materiálu a jednoduchých dialogů. O vývoji postav se nedá hovořit ani se zavřenýma očima. Tohle mě tedy rozhodně neuchvátilo, byla to místy pěkná nuda. Herecky je to průměrné a cítím se skoro dotčena tím, že mi někdo něco takového nabízí, notabene se 70% tady na ČSFD. (28.08.2015)