Stepující stonožka

Válečné komedie uměli Francouzi vždycky dobře a tento je jeden z nich. Sice nám už krapet zestárnul, svoji jiskru však přesto stálé má. A byť ne úplné věhlasně, pobavit stále dokáže. Protože jsou hlavní hrdinové tři, téměř mě mrzí, že tento námět nebyl použit jako další díl slavné trilogie o sedmé rotě. Třetí díl 'Třetí rota za úplňku' byl natočen ve stejném roce jako tento a tak to lze vcelku pochopit. Když tyto filmy porovnám, není jim co vytknout. Jedna komická situace střídá druhou, má to švih, dobrodružnou atmosféru a jasnou absurdnost doby. Není lepších válečných komedií. (28.06.2015)

Další z komedií o francouzských (ne)odbojářích. Tentokrát je však vtipu poskrovnu a celé je to takové línější a nucené. Naivita a bezelstnost hrdinů filmu je sice sympatická, ale veškeré situace, které mají být vtipné, jsou spíše křečovité a vyzní do ztracena. U nás se o něco podobného pokusili Miloň Čepelka s Jiřím Šebánkem ve filmu Stůj nebo se netrefím a musím říci, že jejich film byl o poznání svižnější, byť kvalit francouzských majstrštyků taky nedosahuje. Kdyby se to autoři rozhodli natočit jako akční film s komediálními prvky, možná by to dopadlo lépe. (05.02.2017)

Tak tento film nemá s komedií společného vůbec nic. Jedinou věcí, která může potěšit nejedno oko diváka jsou francouzké ženy, které toho odhalují mnohem více, než bývá obvyklé a přitom to vypadá tak přirozeně. Ženy nejsou tak ošklivé, jako ty soudobé, takže občas může býti potěšené i oko druhé. Kdybych ovšem cítil potřebu vidět obnažené ženy, tak si pustím ten typ filmů, které jsou dětem do 15 let nepřístupné. Jistě bych tam toho viděl mnohem více. Od tohoto filmu jsem očekával spíše zábavu a ta se ani vzdáleně nepřiblížila. Slabá 1*. (21.02.2013)

No nikdo nevyužívá 2.světové války k humoru lépe než Francouzi, ale pokud jde o Stepující stonožku, tak ta má vtipoměr značně kolísající, zejména v první části jsem měl dost času na pilování zívání, naštětí se ve filmu nacházejí i pasáže jako to, s Michelem Galabru a Naci pohlavárem kde ordinuje stará dobrá francouzská škola vtipných dialogů a do vzduchu lítá jeden fór za druhým. (05.02.2017)

Všechny ty Sedmé roty, Bažanti nebo Stepující stonožka jsou vlastně komediemi na jedno brdo. Ačkoli se vztahují k válce, dokáží Francouzi s odstupem třiceti let po jejím skončení vytvořit vděčné komedie postavené na nevraživosti k Němcům. Filmy plné situačního i verbálního humoru a komediálního herectví.  Němci jsou karikováni do směšných figurek neschopných ve střetech s Frantíky zvítězit. "Já nechci plynový kandelábr, já chci Venuši!" Stepující stonožka je v množině těchto komedií spíše slabší, přesto dávám 4*. Je to moje mládí. (29.12.2023)