Le Mille-pattes fait des claquettes
Stepujúca stonožka
Režie:
Jean GiraultKamera:
Didier TarotHudba:
Claude BollingHrají:
Francis Perrin, Roger Miremont, Jean-Jacques Moreau, Michel Galabru, Jacques Balutin, Jacques Marin, Yves Barsacq, Henri Virlogeux, Hans Meyer (více)Obsahy(1)
Venuše v bedně, nahý muž v zahradě a Němci, kam se podíváš... Cestu plnou dobrodružství prožívají ve francouzské komedii Stepující stonožka tři přátelé, kteří se v době okupace Francie rozhodnou zachránit před nacisty vzácnou sochu Venuše. Tajně ji vynesou z Louvru, pečlivě uloženou v obrovské bedně, a téměř před očima „uměnímilovných" okupantů se ji snaží odvézt na bezpečné místo, na zastrčený zámeček. Ale i tam jsou už Němci a jediné, co odvážným Francouzům zbývá, je jejich duchapřítomnost a pomoc dalších vlastenců. (Česká televize)
(více)Recenze (95)
Všechny ty Sedmé roty, Bažanti nebo Stepující stonožka jsou vlastně komediemi na jedno brdo. Ačkoli se vztahují k válce, dokáží Francouzi s odstupem třiceti let po jejím skončení vytvořit vděčné komedie postavené na nevraživosti k Němcům. Filmy plné situačního i verbálního humoru a komediálního herectví. Němci jsou karikováni do směšných figurek neschopných ve střetech s Frantíky zvítězit. "Já nechci plynový kandelábr, já chci Venuši!" Stepující stonožka je v množině těchto komedií spíše slabší, přesto dávám 4*. Je to moje mládí. ()
Francouzské komedie z válečného prostředí absolutně miluji, to vždy uměli točit jen oni. Takže takhle relativně nízké hodnocení opravdu nechápu, protože je to v podstatě na úrovni Sedmé roty, respektive Velkého flámu. Možná trochu méně sympatická ústřední trojice, ale rozhodně není ubráno na skvělých vtipech a nezapomenutelných scénách. Skoro by člověk chtěl tu dobu zažít a pomáhat jim při kradení Nilské Venuše. ()
Docela dobrá francouzská komedie, která je zasazená do období kdy byla země kohouta okupována nacisty. To bylo pro frantíky určitě nepříjemné období, za to pro režiséry přesně naopak, protože často točili solidní komedie z této doby. Bohužel stepující stonožka nedosáhla kvalit filmů jako velký flám či série o sedmé rotě. Přesto jsem se místy docela i zasmál, takže pro mě 60%. ()
Při tom množství dobrých až skvělých komedií, které natočil, měl zkrátka i Jean Girault nárok na několik slabších kousků. Tohle je jeden z nich. Stepující stonožka je vlastně mix Sedmé roty, Velkého flámu a Bažantů, který ale zábavnosti kteréhokoliv z těch filmů bohužel nedosahuje. Sliboval jsem si od ní víc - třeba využití onoho titulního hesla mohlo být větší, čekal jsem, že se dozvíme, k čemu sloužilo. A ono ne. Nejvíce mě tak potěšil Michel Galabru (který dnes bohužel zemřel) v malé, ale zábavné roli: "Pánové ze štábu byli tak laskavi a rekvírovali mi včera večer moje sídlo." ()
Několik vynikajících gagů dělá ze Stonožky nadprůměrnou komedii i na poměry francouzských válečných komedií a nebál bych se je porovnat například s trilogií Roty. A nic na tom nemění fakt, že ke konci dochází dech a vývoj příběhu se opakuje v několika periodách, protože vtip jednoduše a vydařeně hraje prim. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (1)
- V rolích okupačních četníků, jimž neovladatelný náklaďák přejede bicykly, se objevili Guy Grosso a Michel Modo, představitelé četníků ze Saint Tropez. (GordonCZ)
Reklama