Rocketman

Dexter Fletcher je mimojiné po Orlu Eddiem můj oblibený režisér, prošel si gangsterskou školou Guye Ritchieho a na jeho režijních počinech je to znát. Na Rakeťáka jsem se sice na rozdíl od Bohemian Rhapsody (paralely těchto dvou filmů se hledají snadno) těšil jen způle, přece jen, hitů Eltona Johna znám pouze několik. Nicméně jsem rád, že nastal takový rozmach hudebních filmů a v následujících letech se rád kouknu i na nějaké další. Tím spíše, když budou od Dextera Fletchera, který do klasického životopisu přidal několik neotřelých, ba-li až nadpřirozených prvků, a čistě po režijní stránce není tomu londýnskému rodákovi co vytknout. Taron Egerton mě podobnou rolí velmi překvapil, ale tvůrci samozřejmě dobře věděli, proč jej obsadili a nedivil bych se, kdyby si zazpíval i v nějakém příštím filmu. Úspěch filmu rozhodně tvůrcům přeji a jsem zvědav, jakou další hvězdu hudebního nebe si vyberou příště. (18.08.2019)

Mě Elton nikdy moc nebral, jeho extravagance na mě působila spíše negativně a i když uznávám jeho úspěchy a talent, i tenhle filmový životopis ukazuje, že se z lajny úspěšné rockové a hudební hvězdy vlastně nijak zvlášť neodlišoval. Takže zase dál půjdeme každý svou cestou. U filmového zpracování oceňuji místy zajímavou vizuální stránku zpracování, milfózní Bryce a... to je vlastně všechno. (15.09.2021)

Divák by mohl očekávat další autobiografii ve stylu Bohemian Rapsody, ale Rocketman jde na to jinak. Spíš než o biografii se jedná o fantasy muzikál, kde jsou muzikálová čísla, která se v životě Eltona Johna nestaly a nenajde se zde žádná klasická rekonstrukce, některého z jeho koncertů. O samotném Eltonovi se toho divák také moc nedozví a vyjma klasických rockerských eskapád se toho v jeho životě moc zajímavého nestalo. Ani samotná hudební čísla i samotné písně nejsou pro běžného diváka tak zajímavé, jako tomu bylo právě ve zpracování legendární kapely Queen. Naštěstí vše úspěšně táhne Taron Egerton, který hraje jako o život a těch pár známých písní v jeho podání, určitě také potěší. Eltonovi fanoušci si můžou jednu hvězdu přidat, protože je to ve výsledku film hlavně pro ně. (10.09.2019)

Srovnání s Bohemian Rhapsody se nabízí hned z první (uvedení do kin docela brzy po sobě, podobné hudební období, extravagantní osobitost a talent Freddieho i Eltona) a musím přiznat, že v konečném důsledku pro mě vyhrává Rocketman - je to nápaditější film, je zde mnohem důmyslněji pracováno s hudebnímy kousky, které jsou vsouvány do muzikálové fantasmagorie s prvky autobiografie a působí paradoxně mnohem autentičtějším a upřímnějším dojmem (i přes jejich fantasknost) - Rocketman navíc není tak komfortní a uhlazený jako snímek o Queenech - cesta peklem životního stylu sex drogy a rock'n'roll je zde mnohem intenzivnější, bolestnější a uvěřitelnější a o to víc si člověk užije závěrečnou katarzi, kdy se konečně všechno zlomí a nadejde cesta z podzemí znovu na povrch. Silný emocionální zážitek a naprostá hudební bomba. (22.06.2019)

Dějově si to může s Bohemian Rhapsody podat ruce - sledujeme další cestu ultratalentovaného a extravagantního gay hudebníka na vrchol, nefunkční milostné vztahy s oběma pohlavími, propadnutí drogám, odcizení se blízkým, pád na dno a pokorný návrat. Stylizace je u Rocketmana zajímavější, i když spíš než muzikálová čísla (zprvu tuctová, později výraznější) mě bavily Eltonovy kostýmy. A celkově se mi nejvíc líbily scény, kdy s jeho textařem tvořili. Egerton - stejně jako Malik v BR - vynikající. Písničkově to ve mě tak nerezonovalo, Elton holt nemá takové vypalovačky jako Queen (s čestnou výjimkou I´m still standing). (25.06.2019)