Lola

Přepsáno v lednu 2020. Lola je filmovou anekdotou, satirou a provokací Rainera Wernera Fassbindera. Film Modrý anděl Josefa von Sternberga se stal přímou inspirací a všude šíří svou vůni. Sarkasmus není ukrývaný, ale se škodolibou radostí iniciuje rošťárny a vysmívá se morálnímu pokrytectví, kdy základní motivací aktů jsou pouze osobní pohnutky a prospěch. Odvrácená tvář poválečné hospodářské rekonstrukce slouží k Fassbinderově závazku a nešetří protinacistickými invektivy. Obraz kypí estetickým uspořádáním barev, výstředností a výsměchem. Hlavním objektem zájmu je Marie-Luise aneb Lola (zajímavá Barbara Sukowa), ctižádostivě dychtivá animírka. Ekonomická tíha života se dokázala zbavit zbytečných zábran morálky a baví se vzestupem a komoditou základního mužského pudu. Exkluzivita postavení má své dané určení. Hlavním objektem výsměchu je Von Bohm (velmi příjemný Armin Mueller-Stahl), kultivovaný a zrovna nově přijatý stavební referent coburgské radnice. Není znepokojen všeobecným korupčním prostředím ve stavebním průmyslu, vždyť rozvoj země klade vlast na první místo. Ale cynické dotčení se důstojnosti propuká v záchvat pomstychtivosti. Důležitou postavou satiry je zde Schuckert (velmi příjemný Mario Adorf), coburgská šedá eminence a stavební magnát. O blahobytu a bohatství sní každý, ale jen někdo jde neohroženě za svým cílem. Život má bezstarostnou podobu k užívání. K výraznějším postavám patří také Von Bohmova bytná a hospodyně (sympatická Karin Baal), zdrženlivá matka Marie-Luisy. Společensky kontroverzní práce její dcery není hrdostí, přesto nevyčítá a věnuje se harmonickému poklidu vlastního žití. Z dalších rolí: idealismem žhavý a realitou rozpolcený Von Bohmův zástupce Esslin (Matthias Fuchs), Schuckertova lehce nervózní a s každodenní realitou života sžitá manželka (Rosel Zech), snaživá Von Bohmova sekretářka Hettich (Helga Feddersen), ničím nezatížený zdejší starosta Völker (Hark Bohm), jeho manželka (Isolde Barth), či Marie, malá dcerka Marie-Luisy (Ulrike Vigo). Film Lola má uvolněnou náladu a radostně poskakuje, ostatně Fassbinder nikdy nebral své filmy smrtelně vážně, byť se často pokoušel ten německý exhibicionista tvářit zásadově a neústupně. Provokativní připomínky jsou stále aktuální, ale především baví svou nezdvořilou rozpustilostí. (27.11.2009)

Fassbinder prošel přerodem z naštvaného mladého rozervance v uštěpačného strýce, který pořád umí báječně charakterizovat dobu, tepat zlořády a vykreslit životné lidi se všemi touhami i slabostmi, ale nebojí se ani trochy nostalgie vyvažující dominantní ironický tón. K tomu, aby divákovi sáhl do ledví, už nepotřebuje šokovat brutalitou nebo hrubostí. Formálních triků má v zásobě bezpočet na to, aby nesklouzl do obyčejnosti – okatě kouzlí s barvami, nechává postavy opakovat po sobě navzájem věty, volí neintuitivní hudební doprovod, nápadné rozostřování mezi scénami: prvky, které by mohly působit jako samoúčelné naschvály, vytvářejí dohromady zvláštní vtahující atmosféru, nervní a zároveň konejšivou, ve které divák málokdy dostane to, co čeká, a přitom ho to těší, stejně jako hrdinové nedostávají to, po čem v hloubi duše prahnou, ale nakonec jsou stejně všichni šťastní jak blechy, a my cítíme s nimi a současně se cítíme být nad nimi. Ač děj, který ze začátku vypadá jako variace na Gogolova Revizora, brzo uhne jinam, film si až do konce s klasikem nezadá v pronikavosti a hloubce postřehu, univerzální platnosti a specifickém poměru jízlivosti s potměšilou laskavostí. Za mě zatím nejpřitažlivější autorův kousek. (16.04.2014)

Lola je jakýmsi pokračovávím Modrého anděla, v kterém, jak známo, gymnaziální profesor nakonec poznává svoji chybu a umírá. Sternberg takto dosahuje katarze a diváka tím očištuje. Zde však v záměrně kýčovitém melodramatickém konci Fassbinder sarkasticky nechává živého a zdravého von Bohma padnout do bahna městské honorace. Bordel, místo zkázy profesora se zde stává majetkem našeho "spravedlivého" úředníka. Bohm nenachází pravdu, neumírá a divák zůstává neočištěn. Pokrok nelze zastavit. (12.12.2011)

Angažovanější Modro-červený anděl. Poválečný bordel "hodpodářského zázraku" demonstrovaný na skutečném bordelu. Obrazově, zejména barevně dokonalý. A tolik, tolik zábavný...// Z trilogie má Lola asi nejexplicitnější message. Fassbinder pro jistotu klíčové teze opakuje, abychom si jich všimli opravdu všichni. To se časem stane želbohu poněkud otravným. Proto ta jedna hvězdička namíň. Ale nenechte se zmást: Fassbinder je pro mě pořád génius. (10.07.2011)

Mé první setkání s Fassbinderem nedopadlo moc dobře, depresivní film ukazující vše ve skrytých temných barvách, mi přišel dějově chudý a hlavně šel tématicky mimo mě, na konci jsem si jen řekl "no a co, to je vše?". Nějak jsem tomu filmu nevěřil jeho příběh. Vím, zní to hrozně hloupě, ale jinak to asi neformuluji. (15.01.2013)

Fassbinderovu neskorsiu tvorbu nemam az tak dobre napozeranu, aby som mohla smelo vyhlasit, ze mi nereze az tak ako jeho prvotiny. Kazdopadne mi trochu prekazal ten typicky gyc velkej vacsiny nemeckych filmov, ktory z toho miestami robi frasku. Reziserovi sa vsak pocas celej dlzky filmu dari drzat tesne nad hladinou znesitelnosti. (15.12.2015)

I morální člověk se může stát nemorálním, neboť láska je slepá a kam čert nemůže nastrčí ženskou. Film se odehrává v roce 1955 kdesi v Německu, ale je stále aktuální a pro paralelu bychom nemuseli chodit daleko, třeba o 12 let zpátky do naší historie. Navzdory asi nejhvězdnějšímu hereckému obsazení ze všech Fassbinderových filmů se jedná v jeho tvorbě o průměrnější dílo, což ale v obecném měřítku stále znamená dílo vynikající. (05.07.2009)

Můj první Fassbinder. Asi nejzajímavější mi přišel rozhovor v kavárně, protože do té doby jasně rozdělenou černou a bílou mi pomohl nahlédnout z jiného úhlu. A to mám na filmech rád. A taky mám rád tenhle v mnohém jiný evropský styl vyprávění a filmové řeči. (DP, říjen 2010) (29.11.2010)

Podle textu distributora bych ten film asi ani nepoznala. (20.07.2010)

Tentokrát ne H. Schygulla, ale neméně skvělá Barbora Sukowa jako svůdná kabaretní zpěvačka a prostitutka, která se střetne se zkorumpovaným stavebním podnikatelem a novým stavebním ředitelem ve světě románu Heinricha Manna, kde je všechno a všichni na prodej. (25.02.2023)

Další variace na Modrého anděla. Konečně se Fassbinder naučil točit filmy, nebo možná dospěl, nevím. Sukowa mě na začátku sice neokouzlila, ale pak mě přesvědčila. Tradičně dobrý Mueller-Stahl. Pro mě lepší než Braunová. Asi to bude lépe napsaným příběhem. Přece jen, Mann nepustí. V rámci žánru za 4. (19.07.2020)