Bornholmer Straße
Režie:
Christian SchwochowKamera:
Frank LammHudba:
Daniel SusHrají:
Charly Hübner, Milan Peschel, Ulrich Matthes, Rainer Bock, Max Hopp, Frederick Lau, Ludwig Trepte, Robert Gallinowski, Jasna Fritzi Bauer, Ursula Werner (více)Obsahy(1)
Malý člověk ve víru velkých dějin. Německá tragikomedie na motivy reálných událostí večera, kdy padala Berlínská zeď. Odpoledne 9. listopadu 1989 východoněmecký politik Günter Schabowski přečetl prohlášení, které ve prospěch občanů komunistického státu zásadně měnilo podmínky pro cestování do zahraničí, a to včetně zemí Západu. Během nadcházejících hodin se na hraničních přechodech u Berlínské zdi začaly shromažďovat stovky lidí, kteří se domáhali možnosti volně překročit hranici a podívat se do doposud zapovězené enklávy Západu. První přechod, který upustil od kontroly dokladů a nechal východoněmecké obyvatele volně proudit do západního Berlína, se nacházel v Bornholmské ulici před Böseho mostem.
Německý televizní film Bornholmská ulice sice své postavy obdařil fiktivními jmény, ale velmi věrně se drží událostí na titulním hraničním přechodu během noci, kdy padala Berlínská zeď. Ústřední hrdina, nadporučík Harald Schäfer, se zakládá na reálném veliteli tamní posádky Haraldu Jägerovi, který vešel do dějin díky tomu, že neuposlechl váhavé a nejasné rozkazy z velení a půl hodinu před půlnocí dal povel k otevření hranice.
Filmová rekonstrukce se soustředí na vykreslení tragikomické situace uvnitř sboru pohraničníků, kteří coby obyčejní přízemní lidé jsou vrženi doprostřed velké dějinné události a musí čelit nelehké situaci, kde se lidská morálka střetává s rozkazy i politickým přesvědčením.
(Česká televize)
Recenze (26)
S reflexí komunistických režimů střední Evropy je trochu problém. Ze strany publicistů a umělců je cítit zřetelná snaha zaujímat nekompromisní odsudky a moralistní postoje. Ze strany diváků - pamětníků starých pořádků - je cítit pro změnu nostalgie nejen po vlastním mládí, ale i světě, který byl jednoduchý a při určité dávce konformismu a uskrovnění vlastně i pohodlný a bezpečný. Německé produkci se velmi slušně podařilo vybalancovat obě polohy. Poslední noc východoněmeckých celníků a pohraničníků před pádem Berlínské zdi a následně i celého režimu je plná absurdity, černého humoru a dobře vypointovaných situací. Nespravedlivost a nefunkčnost systému je zřetelná, nebagatelizuje se ani neomlouvá. Na druhé straně se filmaři dívají na své hrdiny lidsky, s pochopením pro jejich složitou situaci. Z odlišných zkušeností východoněmeckých a západoněmeckých obyvatel se snaží vytvořit sjednocující pohled na nedávné německé dějiny, který by neznásilňoval historii a přitom by dovolil těm, co do toho byli tak či onak namočení, zachovat si tvář. Sympatické obsazení, kvalitní scénář, co víc si přát. Celkový dojem: 90 %. ()
"Měl bys vyvenčit soudruha Schabowskýho!" "Chceš říct, že soudruh Schabowski je pes?" "Ten už něco vyvedl ..." Malí lidé na pozadí velkých dějin. Stylizace, specifický humor, nadsázka, schopnost vytvořit takřka nenápadně silný moment. To je Bornholmská ulice, humor, který nezesměšňuje, scény, které do sebe zapadají, film, který má osobité kouzlo. ()
Německá komedie a nadmíru vydařená; to se jen tak nevidí. Neustále přítomný humor, ale stejně tak v žádném okamžiku nechybí vážný podtext. Ač jsem sebevíc fandil možnosti volného průchodu hranicemi, bylo mi těch pohraničníků současně líto. ()
Asi jsem měla příliš velká očekávání, takže následovalo příliš velké zklamaní z nemastného, neslaného filmu. Netuším, zda se z tématu dalo vytáhnout víc, ale řekla bych, že ano. Tohle nebylo ani psychologické drama, ani komedie, tohle byl film o ničem. ()
Proč má takhle vážná a v životě těch lidí zásadní chvíle komediální přesah? Film, který si neumím vychutnat, nicméně oceňuji scénu, v níž Harald otevírá hranice, to vás nenechá lhostejnými. Michání komedie s dramatem a dabing nelíbí. ()
Snímek představuje konec reálného socialismu. 1) Je to drama, protože jde o existenci, snad i o životy, ale krev přitom neteče a (téměř) všichni chápají, že jim režim za moc velkou snahu už nestojí. Je to i komedie, ale taky jen taková nedomrlá. Inu, německý smysl pro humor, že. 2) V této souvislosti si vzpomínám na principy Rady vzájemné hospodářské pomoci: ruská svoboda, polský ateismus, pruský šarm, maďarská světová řeč, rumunské zemědělství, bulharská elektronika, mongolský vědecko technický rozvoj, kubánská organizace práce a abych nezapomněl, česká neúplatnost. Jo jo, to byly doby... ()
Sympaticky film o velkych ludoch na pozadi malych dejin, teda pardon, malych ludoch na pozadi velkych dejin. 60 % ()
Vcelku rychle mi bylo jasné o co autorům šlo, ale u mě to nefungovalo. ()
Chaos. ()
Máme rozkaz! Heuréka! Groteska, kterou docení především ti, kteří zažili... ()
Viděno s dabingem, tudíž zážitek nebyl stoprocentní. Nicméně atmosféra (kterou jsem nikdy nezažil) na člověka dýchne i tak. ()
Režim končí, protože nikdo už nedokáže říct, že hranice je zavřená. Co my to jenom aktuálně připomíná?:). Tedy vlastně tady se o tom, že hranice je zavřená, mluví, ovšem ona už vlastně zavřená není, ale nikdo se neodváží nic rozhodnout, jednotlivé částečky soukolí už nejsou pevné, drolí se. Solidní, spíše nadlehčený než křečovitě vtipný nebo naopak moralistně naučný nebo dokonce psychologicky dramatický pohled na okamžiky, kdy padaly zdi mezi dvěma státy jednoho národa. ()
Politický snímek nahlížející na události své doby tak trochu s nadhledem, humorem i vážností. Příběhu nejvíce porozumí samotní Němci, neboť nám je zde prezentovaná událost přeci jen krapet cizí. Nepochopíme směr humoru ani tu vážnost a tak je snímek pro nás tak trochu omšelý a nijak zábavný. Jedná se tedy o standardní televizní snímek, který je však adeptem k zapomenutí. ()
bohužel mě to těžce neoslovilo... poslední půl hodina naštěstí zachránila situaci, ale ani tak se na to podruhé nepodívám... to téma je jediný důvod, proč jsem vydržel až do konce... necelých 50% ()
"Tak to by bylo. Co myslíš? To s NDR." Německá sametová revoluce? Je vidět, že to bylo i o osobní odvaze obránců režimu... ()
Jako lekce historie přínosné, jako film neuvěřitelně nudné. Pěkná je scénografie, všechno je takové uvěřitelně soudružsky hnusné, ale parodické postavy a nevtipné vtipy mi fakt nesedly. ()
Celé je to přetaženo do grotesky, počínaje bezprizorným psem přivandrovalým přes hranici. Ale není to dost vtipné. (max.50%) ()
Další skvělý film, který ukazuje sdílené dějiny. A nějak tak dojímavým způsobem, lepší výraz mně nenapadá. Prostě Němci filmy točit umí a ne že ne. Když si to člověk porovná se sračkami na podobná témata, kterými nás "oslňuje" chrám a tvrz české kultury ČT, je mi trochu smutno. Musím si tenhle kousek někde stáhnout, dát si ho vedle Životů těch druhých a Good bye Lenin, až nás budou zase zásobovat sračkami a la Přítelkyně z domu smutku či onoho veledíla s bývalou zapálenou komunistkou Chramostovou, oslavující náš nesmrtelný disent......snad jediný český film, který je pravdivým vyrovnáním s pozdně "komunistickou" minulostí je Kawasakiho růže a reálným obrazem je "komedie" Občanský průkaz. Taky ho v televizi (myslím tu veřejnoprávní, tu jedinou správnou...) moc nedávají. No a divím se, že dávají třeba tenhle film. ()
Nic až tak zajímavého jsem nenašel. Styl ani jedním směrem. Ani komedie, ani drama, pouze zmatečné plácání mezi. A to by této události dobrý film slušel. ()
I na po druhé parádní Ein Kessel Buntes zábava stříknutá Haškem a Járou. Jen to asi ocení ti, kteří to zažili. ()