• Nerajohn
    **

    Průměrná česká detektivka. Pozitivem je snad onen pojem času častokrát reálně na vteřiny ve filmu ubíhající a některé postavy (O. Vlach, roztržitý vrátný). Záporů bychom našli mnoho, od načrtnutého, ale nic neříkajícího rodinného zázemí hlavního vyšetřovatele až po dost trapně vypadající změnu hlasu v telefonu.(15.11.2005)

  • Willy Kufalt
    ***

    Začnu spíše perličkou: Tímhle filmem ukončil jistý účinkující jménem Bert Schneider (dle stránek filmovyprehled.cz vlastním jménem Hubert Schneider :o)) úspěšnou dekádu 70. let ve své "kariéře" filmového komparzisty, účinkujícího v celé řadě filmů různé kvality, snad vždycky uváděného v titulkách jako posledního. Zde dostal patrně svou životní roli - jeho postava se jmenuje technik Syřiště, objeví se na plátně beze slova asi dvakrát zezadu, jednou se malinko pootočí, ale mezi zaměstnanci kina se o něm mluví neustále. ,,Čekal jsem na kolegu Syřiště, který má střídat... Syřiště zase nepřišlo, co? No nic. Vemte to tu chviku... Syřiště si narazil holku a přišel si klidně o 2 hodiny později... Je půl 7 a Syřiště mě vypeklo. Uděláš mi to?" Série vcelku vtipných hlášek, která asi člověku z tohoto filmu utkví v paměti nejvíc (jeden kolega technika Syřiště před časem nazval českou paní Columbovou :o)). . . . Jinak průměrná detektivka bez výraznější atmosféry, která sice pojednává mimo jiné o vyšetřování vraždy, ale jinak spíše uspává. Víc než samostatné vyšetřování (více či méně stejné jako v řadě obdobných normalizačních kriminálek) budou pro současného diváka zajímavé dobové reálie a fungování techniky za socialismu. Luděk Munzar ve své snad druhé nejhorší roli (hned po pseudokomedii Jak napálit advokáta). (50%)(4.4.2018)

  • KarKulA
    ***

    Po dlouhé době poměrně kvalitní česká detektivka kterou jsem neznala, s velmi dobrým hereckým obsazením, kterému bezpochyb vévodil charizmatický František Němec. Pokud se tak člověk přehoupne přes krapet té ideologie, je tu docela ucházející detektivní zápletka, na dnešní dobu samozřejmě ne tak akční. Docela zaujme i vedlejší linie řešící rodinné problémy kapitána Marhy - i když bohužel nedotažená. Výsledně dávám takové lepší 3* s tím, že to je výborné pokoukáníčko na nějaké deštivé víkendové odpoledne.(1.10.2012)

  • klúčik
    ***

    Pán Hanibal natočil len priemerný film. Už len meno hlavného vyšetrovaťela je zaujímavý - určite na Slovensku volal sa Marha. František Němec zahral túto postavu celkom dobre. Je sranda, že stačí dať postave fajku do úst a je tu velký kriminalista - O.Vlach. Určite sa na Barandove natočili aj lepšie kriminálky.....60%.(27.9.2005)

  • Peabody
    ***

    Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner. Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischerové nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Navíc je ženatý a zjevně pod pantoflem, což jke znásilnění předlohy jako prase. Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet ve Vraždě talentovajnho ševce mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (BOhužel už jsem sehnal a je to neuvěřitelně špatné, i když sám Heřmánek by Exner taky mohl být). František Němec je podle mne docela dobrý Exner, herecky jeden z nejlepších, ale nemá - myslím v doznívající normalizaci - šanci být elegantní, nemá tak po ženách. Opravdu nechápu, proč se nesměl jmenovat Exner. Takže není to tak šedivé a špatné jako televizní Bláznova smrt, ale žádná sláva to taky není.(29.1.2014)

  • - V úvodu filmu jede Volha řízená Karlíčkem (Jiří Zahajský) po estakádě z Vysočan na Prosek. V té době měla svítící zábradlí. (jis)

  • - Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace