Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Nerajohn 

všechny recenze uživatele

Průměrná česká detektivka. Pozitivem je snad onen pojem času častokrát reálně na vteřiny ve filmu ubíhající a některé postavy (O. Vlach, roztržitý vrátný). Záporů bychom našli mnoho, od načrtnutého, ale nic neříkajícího rodinného zázemí hlavního vyšetřovatele až po dost trapně vypadající změnu hlasu v telefonu. ()

endrix 

všechny recenze uživatele

Á, nebylo to špatné. Zajímavé postavy, ne úplně hloupý případ, slušní herci. Jasně, logika trochu občas plakala. Už základní premisa z názvu, že čas pracuje pro vraha, je sice zdůrazňována průběžně ukazovaným časem, ale nedává smysl vzhledem k pointě. Mrtvoly si všimla zaměstnankyně kina při kafíčku ještě ten večer! Naopak oceňuju snahu připomenout panu Šimandlovi jeho ženu na pitevně v celé kráse. Celkově ale slušná normalizační detektivka. Škoda nedotaženého rodinného dramátku u Marhů. ()

Reklama

Muf911 

všechny recenze uživatele

Stará československá detektivka odehrávající se v Praze. Občas docela zajímavé záběry na exteriéry, aspoň si člověk připomněl, jak to v Praze vypadalo na konci 70. let. Jinak děj trochu vlažný, ale dá se. Příběh se točí okolo zavražděné ženy v přízemí tiskové agentury ve Vodičkově. Podezřelými jsou spolupracovníci a zápletkou je odchod vědeckých pracovníků na západ. Nic extra atraktivního. A navíc ta příšerná manželka toho komisaře. Taková ženská snad ani nemůže existovat. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Jsou jisté železné zákony tv a fimových krimiálek: Kriminalista před sebou hrne neustálý spánkový dluh a z dovolené (byť by ji i byl dostal za trest) je vždy vzápětí odvolán. Detektivkář Erben jako by budoucí zfilmování svých děl už předjímal: Na nevyspalost se v erbenovkách upozorňuje často a rádo, no a odvoláním z dovolené se v "Čas pracuje pro vraha" rovnou začíná. K tomu se druží další pravidlo, podle nějž kriminalista, který má manželku nebo i děti, permanentně této (těmto) dluží společně trávený čas. Což je v ČPpV prakticky jediný motiv kriminalistova sukromí. To ale asi nepůjde na Erbenův vrub, neboť, jak vyplývá z komentářů diváků, kteří jsou jeho čtenáři, v předloze i tentokrát vystupuje světácký erotoman Exner a nikoli pokorný podpantoflák Marha. Každopádně je motiv "okrádání rodiny" přiveden k obludné dokonalosti, neboť Marhova manželka se ve svých obou přímých a jednom telefonním vstupu projevuje výlučně jako odporná semetrika, která otvírá ústa jen proto, aby spílala nebohému hrdinovi, jak si to jako představuje a co je tohle za život. Vzhledem k tomu, že se pak motiv kriminalistova soukromí během filmu jaksi nenápadně vytratí, nedostane ani ona šanci hrdinu pochopit, ani hrdina ji nějak uspokojit. Jestliže bylo normalizačním dramaturgickým plánem příliš světáckého Exnera zlikvidovat, nemohlo to být provedeno lépe. Dokonce i ten jediný škodolibý a spíše náznakový zbytek Exnerova zájmu o družbu s ženami (rozhovor ve skleníku) je pojat jako projev jeho péče o synkovy zájmy. Následkem úplného Exnerova vykastrování tedy nemáme možnost Fr. Němce coby Exnera nějak vyhodnotit, což je škoda, protože se zdá, že by mu docela slušel. Dalším faktorem, kterého je třeba si už jednou na exnerovkách všimnout, je jejich tematická poplatnost vládnoucímu režimu. V Bláznově smrti si Erben bere na paškál podstatně a genericky nezdravé ovzduší zatrvzelé buržoazní rodiny žijící z trvalého pocitu ukřivdění režimem. ČPpV pak už úplně vypadá jako na objednávku StB (jejíž smysl pro sarkasmus zní v Marhově rozverném "dobré jitro, tady vnitro"), jeť cele založena na režimní paranoie ze západních agentů (vzhledem k čemuž je vtipné, jak "jako zápaďácky" se tato krimi místy a hlavně v samotném úvodu tváří), přičemž odhalená zápletka (konspirační strategie pro prodej mozků na Západ), jakož i související dílčí dějové kroky, jsou neuvěřitelně naivní. No a nejde-li právě o vyloženého třídního nepřítele, jsou alespoň namočeni (jako v pozdější Smrti talentovaného ševce) "moderní umělci" a příslušní odborníci (či kšeftaři), což je všechno tak jako tak podezřelá svoloč. Ostatně se zkaženým "moderním umělcem" z buržoazní rodiny se setkáváme i v Bláznově smrti (překvapivě dobrý dojem z této postavy zanechal můj nefavorit Postránecký) a darebáka umělce máme i v "Dialozích" (1985). Pouze k Pokladu byzantského kupce se v tomto směru nemohu vyjádřit, protože jsem ho viděl už dávno a pokud si vzpomínám, byla to hlavně velká legrace. Ostatně tento kus byl zfilmován v 60. letech, což jsme trochu někde jinde, že. Tímto poznatkem mohu elegantně přejít k otázce, již pokládám čtenářům Erbenových knih (k nimž se nehodlám nikdy přiřadit), zda jsou všechny ty úlitbičky zkurvené, prolhané a nactiutrhačské státní moci už v jeho autorské povaze, totiž zda jsou skutečně obvyklou součástí jeho díla, nebo zda jde spíš o výsledek selekce (případně též "lehkého posunu") televizních a filmových dramaturgů. (Konec konců pohled na onu "buržoazní rodinu" byl objektivně vzato historicky zajímavý a že by se mezi umělci, novináři či intelektuály protirežimního ražení nebyli vyskytovali různí vykutálenci, veksláci, zmrdi či zoufalci, nechci tvrdit. Může být, že Erben prostě jen má rád motivy a aktéry z tzv. "velkého světa", "lepší společnosti" apod. - tím spíše by ovšem příslušná analýza jeho díla mohla být zajímavá.) Toto vše muselo být řečeno. Pokud jde o kvalitu ČPpV, tak hvězdičku dávám, ježto dívat se na to celkem dá a Cupáka mohu prakticky v čemkoli. () (méně) (více)

Khotzilla 

všechny recenze uživatele

Další potvrzení faktu, že slušné detektivky se u nás před revolucí točily naposledy v šedesátých letech (Petr Schulhoff!), zatímco později už to byla až na výjimky bída a utrpení, plná ideologického balastu a zásadních prohřešků proti žánru. Pomalé tempo a vyloženě nudné pasáže jsou u nich běžné. Většinou to pak - stejně jako tady - zachraňují herci. Tento případ sice není z rodu těch už vyloženě komických svou nereálností či okatou podporou režimu, ale i tak je to typický důkaz toho, že pokud někdo tvrdí, že se tu před revolucí točily lepší filmy, buď podobné filmy neviděl a nebo trpí ztrátou paměti... ()

Galerie (11)

Zajímavosti (6)

  • Film se natáčel i ve známém pražském kině Světozor. Podle vylepených plakátů (Křidýlko nebo stehýnko – 22. 2. až 28. 3. 1979) a Nevinný (12. 4. až 9. 5. 1979) lze určit přibližnou dobu natáčení. V čase cca 45 minut je také vidět plakátovací stěna s programem pražských kin, která zobrazuje týden od 26. 4. do 2. 5. 1979. (Merťas)
  • Když ředitel provází Marhu (František Němec) po celém INDOCu, hned v radiologickém oddělení představuje Syřiště (Bert Schneider). V oddělení dálnopisů zavolá na Forsta (Adolf Filip) a diví se, že je Forst ještě na pracovišti, on to vysvětluje tím, že nepřišlo Syřiště, to je ale už dávno na směně. (gug)
  • Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)

Reklama

Reklama