Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)

(více)

Recenze (91)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Začnu spíše perličkou: Tímhle filmem ukončil jistý účinkující jménem Bert Schneider (dle stránek filmovyprehled.cz vlastním jménem Hubert Schneider :o)) úspěšnou dekádu 70. let ve své "kariéře" filmového komparzisty, účinkujícího v celé řadě filmů různé kvality, snad vždycky uváděného v titulkách jako posledního. Zde dostal patrně svou životní roli - jeho postava se jmenuje technik Syřiště, objeví se na plátně beze slova asi dvakrát zezadu, jednou se malinko pootočí, ale mezi zaměstnanci kina se o něm mluví neustále. ,,Čekal jsem na kolegu Syřiště, který má střídat... Syřiště zase nepřišlo, co? No nic. Vemte to tu chviku... Syřiště si narazil holku a přišel si klidně o 2 hodiny později... Je půl 7 a Syřiště mě vypeklo. Uděláš mi to?" Série vcelku vtipných hlášek, která asi člověku z tohoto filmu utkví v paměti nejvíc (jeden kolega technika Syřiště před časem nazval českou paní Columbovou :o)). . . . Jinak průměrná detektivka bez výraznější atmosféry, která sice pojednává mimo jiné o vyšetřování vraždy, ale jinak spíše uspává. Víc než samostatné vyšetřování (více či méně stejné jako v řadě obdobných normalizačních kriminálek) budou pro současného diváka zajímavé dobové reálie a fungování techniky za socialismu. Luděk Munzar ve své snad druhé nejhorší roli (hned po pseudokomedii Jak napálit advokáta). (50%) ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Průměrná detektivka s takovou poněkud vykonstruovanou zápletkou o využití tiskové agentury pro účely organizace ilegálních výjezdů vědeckých pracovníků na západ. Mám rád Františka Němce, který si zde zahrál hlavní roli vrchního vyšetřovatele. Herecké obsazení je celkově atraktivní, i když třeba Luděk Munzar v roli záporáka působí dost toporně. Velmi výrazná (možná až poněkud přepjatá) je dramatická filmová hudba. Nějak mi k té celkové zápletce moc nesedla. ()

Reklama

endrix 

všechny recenze uživatele

Á, nebylo to špatné. Zajímavé postavy, ne úplně hloupý případ, slušní herci. Jasně, logika trochu občas plakala. Už základní premisa z názvu, že čas pracuje pro vraha, je sice zdůrazňována průběžně ukazovaným časem, ale nedává smysl vzhledem k pointě. Mrtvoly si všimla zaměstnankyně kina při kafíčku ještě ten večer! Naopak oceňuju snahu připomenout panu Šimandlovi jeho ženu na pitevně v celé kráse. Celkově ale slušná normalizační detektivka. Škoda nedotaženého rodinného dramátku u Marhů. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V sedmdesátých letech vzniklo mnoho povedených detektivních snímků a tento je jeden z nich. Natočen byl na základě románu 'Efektivně mrtvá žena' od spisovatele Václava Erbena. Ano, jedná se o literárního autora, který stvořil slavného kapitána Michala Exnera. Ten tu však tentokrát nevystupuje. Místo něj se případu chopil kapitán Jindřich Marka a jak jinak, neméně zdatně. Autor u něj taktéž zohledňuje jeho kriminalistické počínání tak i soukromý život, pro patřičné zohlednění přirozené lidské tváře. Samozřejmě se jedná o detektivní příběh o pátrání po vrahovi, který je na svou dobu tradičně propojen s politickou zápletkou. Tentokrát se jedná o téma protistátního komplotu s cílem emigrace skupiny vědců do kapitalistické ciziny. Obsazení do hlavní role Františka Němce zřejmě nebyla náhoda. Podobnou roli měl v seriálu '30 případů majora Zemana' (1974), ve kterém ztvárnil příslušníka StB zabývající se právě emigrací a západními agenty, kde se plně uplatnil dle daných představ. Dramatizace, patřičná atmosféra a mírné napětí v rámci řešení případu. Jedná se skutečně o řemeslně vyrobenou filmovou detektivku ve všech svých aspektech, na který se, samozřejmě vlivem své doby vzniku okem schovaným, dá s přehledem dívat i dnes. ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischerové nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Navíc je ženatý a zjevně pod pantoflem, což jke znásilnění předlohy jako prase. Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet ve Vraždě talentovajnho ševce mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (BOhužel už jsem sehnal a je to neuvěřitelně špatné, i když sám Heřmánek by Exner taky mohl být). František Němec je podle mne docela dobrý Exner, herecky jeden z nejlepších, ale nemá - myslím v doznívající normalizaci - šanci být elegantní, nemá tak po ženách. Opravdu nechápu, proč se nesměl jmenovat Exner. Takže není to tak šedivé a špatné jako televizní Bláznova smrt, ale žádná sláva to taky není. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (6)

  • Film se natáčel i ve známém pražském kině Světozor. Podle vylepených plakátů (Křidýlko nebo stehýnko – 22. 2. až 28. 3. 1979) a Nevinný (12. 4. až 9. 5. 1979) lze určit přibližnou dobu natáčení. V čase cca 45 minut je také vidět plakátovací stěna s programem pražských kin, která zobrazuje týden od 26. 4. do 2. 5. 1979. (Merťas)
  • Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)

Reklama

Reklama