One Punch Man

Chytrá hra (nejen) s pravidly šónenů. One-Punch Man vytváří dvě hrdinské pozice, v té první je unavený protagonista Saitama, který marně hledá vhodného soupeře, protože každého porazí jednou ranou. Není tak tím, kdo by žánrová pravidla následoval, ale naopak z nich vystupuje a ironicky je glosuje. A kyborg Genos zase poskytuje prostor k tomu pravému šónenovskému vývoji, takže tradiční divák rozhodně neostrouhá. Ale kromě toho, že jde o poměrně vtipnou parodii (zesměšní se Rocky 4, Dragon Ball, ale i Kamen Rider) s takřka geniálním pointováním gagů, vede OPM dialog i s obecnějšími schématy japonské populární kultury. V průběhu se tak objeví maniakální vědci a jejich výtvory, genetičtí mutanti, národy podzemních monster, cukamotovsky deformovaná těla, války gangů nebo nindžové. A každý z těchto rámců je na jedné straně naplněn – diváci dostanou plnohodnotné souboje a dozví se víc o původu nepřátel –, ale také zesměšněn z pozice znuděného a nezničitelného hrdiny. K téhle obecnosti nás vede i samotný seriál tím, jak pojmenovává součásti fikčního světa. Města se prostě jmenují Město-A či Město-Z, útoky třeba "obyčejná pěst" a nepřátelé podle toho, jaké zvíře připomínají. Saitamu atakuje Komáří žena, Žabí muž nebo Král džungle. // Spíš než k banální šónen parodii má One-Punch Man blíž k tomu, jak nakládá Hitoši Macumoto s kaiju eiga v Big Man Japan. (07.03.2019)

1. série - 80% - Masová obliba jednostranného akčňáku mi vrtala hlavou zhruba do konce první epizody. Způsob, jakým se Saitama shazuje, je ale natolik neodolatelný, že jsem mu začal propadat taky. Brzy se totiž začnou klubat parodie na superhrdinské souboje, na neporazitelná monstra, na žebříčky nejrůznějších schopností nebo na trénink nepředstavitelné síly. A když se všechno semele v parádním vizuálu a nečekaných hláškách za účasti bezelstně zapáleného Genose, funguje to skvěle. Jediné, co mi chybí, je nějaký druhý plán, který by pomáhal neustálé nadsazenosti a potrefenosti dohrát i jiné věci než samotnou akci, ale zároveň si uvědomuji, že by byl i trochu hřích babrat se v něčem, co úspěšně šlape samo o sobě. (06.06.2016)

"Guess I should go." Takhle jsem se jednou večer nudil a přemýšlel jsem, co jiného bych mohl kromě tisícího pětistého poslouchání Guren no Yumiya dělat a zda by se hlavně mohlo najít něco smysluplnějšího pro rychle se blížící hodinu křečků. A uvědomil jsem si, že bych třeba mohl zkusit zase po dlouhé době přečíst nějaké to východní kreslení zvané manga jako jistou změnu v mém většinově čistě západním graphic novel zaměření. Vzpomněl jsem si, že mi jistý příbuzný, pár předchozích dní snažil vnutit nějakou pochybně pojmenovanou a působící mangu, kterou ovšem, jak dobře vzhledem k příbuzenství věděl, na jaké nitky zatahat, neustále popisoval dvěma slovy "OP jak prase".... třemi slovy? No každopádně jsem se rozhodl, že do ní přinejmenším zkusím nahlédnout, a jak to už někdy často v takových případech bývá, večer nestačil. A z té podivně pojmenované mangy se vyklubala extrémně výstižně pojmenovaná manga. A je to OP jak prase!!! Víc k tomu asi nenapíšu, protože bych se velmi lehce mohl zamotat v nějaké hrozné adoraci jako u mého nedávného komentáře k Shingeki no Kyojin a adorovat mangu na místě anime by už byl vrchol drzosti! Takže mě potěšilo, že jsem se k OPM dostal až takto pozdě, v době, kdy anime bylo na prahu a teď tu již máme první díl a nemohu neříct, Bring It On! Měl bych k přepracování své prvotní výhrady, jako že animace by mohla být v některých scénách ještě o kousek hezčí (vzhledem k tomu, že manga je přímo překrásně kreslená), resp. mohla by trošku věrněji přepracovávat ty umělecké obrazy Saitamy při finišovačkách, ale na druhou stranu, viděl jsem to v nějaké hrozné kvalitě, takže to asi nechám prozatím stranou. Dále bych mohl asi vytknout to, že pro mě překvapivě některé rozhodně satirické a humorné momenty vyzněly jaksi hůř než na papíře (ta krásná kresba!), ale to neznamená, že by stále nebyly chytré a hlavně zábavné. Nakonec mě ale v prvním díle nejvíce rozesmály dokonalé obličejové kreace hlavního hrdiny, v interakci s protivníky. Tohle je jeden z důvodů, proč to anime bude stejně jako manga takový klenot, bořící všechny hranice a klišé. Přitom se v tom autor neutopí, ale navrch dodá propracovaný svět, systém jeho fungování a charakterový rozvoj, vždy balancujíce na hraně mezi úplnou parodií a vážným dějem. Ale nakonec, pro mě osobně, a pro každého, kdo má v sobě to dítě, bažící po obrovsky badass OP nářezu, bude tohle anime slastí asi hlavně kvůli tomu. Ale třeba ne, ještě se uvidí. Ovšem, věřte mi, mělo by se to jen a jen zlepšovat, první díl byl jen takové demo, stlačený origin a ukázka toho, co nás čeká. UPDATE: Po 2. epizodě už není potřeba žádných poznámek, je to jasné anime roku. 3. epizoda je to jediné moderní umění, které jsem schopný uznávat! A kadence hlášek a vtipných momentů se stále zvyšuje až ke kritickým hranicím. Over 90 000! Epizoda 4 přináší představení dalších kriticky důležitých postav, hlavně pak jednoho legendárního cyklisty, největšího hrdiny z lidu, jaký kdy kráčel po povrchu zemském. Ale taky mi tato epizoda potvrzuje to, že bych opravdu chtěl, aby ty akční sekvence byly "snímány" z trochu jiných, zřetelnějších úhlů, aby byla Saitamova síla vidět opravdu v plné kráse a nestínil to například kouř apod. Humor ovšem neselhává ani na chvíli. Epizoda 5 je konečně výhra na plné čáře, nejen si to utahuje z klasické snahy tvůrců i fanoušků rozdělovat hrdiny podle Power levelu, ale má to konečně i ten souboj dvou supermocností! Také tajemný zachránce, který inspiroval založení HA, udon-walk a oppai mikina! Ep.6-Ep.11 potvrdily kvality této série, které spočívají hlavně v naprostém rozebírání určitých žánrů anime a to neodolatelným a často velmi vtipným způsobem. Výstavba světa má taky své plusy, stejně jako celkový dějový vývoj, ale hlavní je to boření všeho, co se dá. Doslova. Akční sekvence jsou ovšem stále někdy tak zběsilé, že člověk by musel pauzovat, aby vše pochytil, ale kdyby to udělal, uviděl by, jakou práci si hoši z MadHouse dali, logicky ty nejkrásnější a nejvíc cool momenty jsou přímo vystřižené z mangy, ale celková kinetika a zběsilost jako přidaná hodnota se ukáže nakonec až ve finále. Kde je to možná nejkulervoucnější bitva roku. Až jsem se zpotil. PS: Saitama by toho hnusně malovaného, necharismatického, trapného debila Goku rozbil během 5 vteřin! (05.10.2015)

Neuvěřitelné, jak se takhle jednoduchý koncept, kdy týpek dá prostě každého na jednu ránu, dá zpracovat, že ani po 12 dílech nepřijde otravný. Holt správná porce absurdního humoru a dobře napsaných postav ... stačí kouknout na první díl a budete vědět, zda tento seriál budete adorovat či nenávidět. Já se bavil královsky, a nemůžu se dočkat dalšího nášupu z tohoto superhrdinského univerza ! (06.07.2017)

Tak z tohto si aktuálne otaku po celom svete ustriekavajú?! Fakt z tohto? Tak len v skratke, epizodický seriál, ktorý chce byť paródiou a komédiou by mal byť vtipný a ja som sa usmial tak dvakrát. Jediné čo sa tu úspešne paroduje je japonská posadnutosť rankingami a stupňami úspešnosti. Akcia v superhdinskom žánri môže byť de facto akákoľvek ale už nie inovatívna, no a ak je hrdinom one punch man tak vieme vopred ako to skončí. Za mňa nič moc, zúfale tomu chýba jednotiaca dejová linka a zmysluplná idea. 5/10 ale tri hviezdy za animáciu. A jediný kto tu stojí za pozornosť je Tornado Tatsumaki. (16.06.2016)