Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

První půlhodina je na diagnózu cukrovky. Otravnej klišé kýč, kterej je tak vehementní, až chytáte podezření, že to má nějakej důvod. A taky že má. Doss jako náboženskej skorofanatik, jehož hlava je tvrdší než diamantová bruska, je totiž přesně jako ti nesnesitelní lidi, od nichž má každej z nás ve svým okolí minimálně jeden kus. Zpočátku je pro jejich umíněný přesvědčení nesnášíte, pak si na ně zvyknete.. a nakonec zjistíte, že je máte vlastně rádi. Tenhle vojín na flintu nesáhl, nicméně na útesu, utopeným v kouři a krvi, zachránil desítky raněných. A že se ten útes topí prvotřídně! Gibsonova úchylka, díky níž je v každým jeho filmu (s výjimkou debutu) šťavňatá porce hardcore brutality, je využitá na doraz a zároveň účelně. V kombinaci s pastelovým mainstreamovým lookem je to hodně působivá kontrastní podívaná. Dossův charakter vykreslen přímočaře, ale rovněž účelně a přesvědčivě. Škoda jen, že vedlejší postavy zůstávaj pouhým stínem a všeobecně co do obsahu tu není moc z čeho brát. Ale ono to tentokrát zase tolik nevadí. (30.11.2019)

Hacksaw Ridge má prekvapivo pokojný začiatok, ktorý je fajn najmä vďaka Garfieldovi a dominantnému Hugovi Weavingovi. Výcviková časť dojemná, zábavná i zaujímavá. Následne vypukne krvavé inferno. Nedrží pokope. Počas výcviku spoznáme plno postáv, z nich mnohé sú rozprášené. Vo výcvikovej pasáži sa bijú humorné scény s tými, v ktorých je hlavná postava brutálne šikanovaná. Vince Vaughn a Sam Worthington ma nepresvedčili. Síce sa snažia, ale nie sú dobrí, čo ma u odjakživa mdlého Worthingtona neprekvapilo, ale trocha ma to zaskočilo u Vincea, ktorého mám rád. Akonáhle sa začne boj, je to síce nadpriemerne zvládnutá práca, ale už po pár minútach stagnuje a upadá do monotónneho voľnobehu. Pri stej odletenej hlave a osemdesiatom štvrtom zachránenom som sa pristihol pri tom, že sa začínam nebezpečne nudiť. A klišé etuda so zachráneným Japoncom tomu tiež nepomohla. Koniec je potom vyložene patetický. V neposlednom rade nie som fanúšik vojenského prostredia a všetkého, čo k nemu patrí. Vojna je zvrátená a desí ma každý, komu sa páči. Zaujímavé je i to, že celá pasáž, v ktorej mal hrdina (pravdepodobne?) podstúpiť zdravotnícky výcvik, vo filme nie je (!). (18.03.2017)

Začátek mě přišel zbytečně zdlouhavej, jak láska, tak rodina, tak vojenský výcvik bych zkrátil na nezbytné minimum, protože nic zásadního na tak dlouhý čas se tam neudávalo. Navíc je škoda, když na výcviku Doss poprvé svému důstojníkovi (Vince Vaughn) oznamuje, že zbraň do ruky nevezme, místo záběru a přímé reakce důstojníka přijde střih a jsme v kanceláři, to si myslím že mohla být zrovna zajímavá scénka. Ale nic, to sou takový miniprkotiny, který tady beztak běžně nepitvám. Jak se ocitneme ve válečném pekle, film se mění v hodně vydařenou jízdu a Mel předvádí dokonalé režisérské umění. Jasně bible ani syrově surové záběry jsou Melovým filmovým monogramem a i tady si jich užjeme do sytosti, ale není to hnaný do extrému a má to s ohledem na kontrast víry hlavního hrdiny své opodstatnění. Co mně přišlo dokonalý všechny ty akční miniscény ve válečné vřavě, zalehnutí granátu, odpal dvou znepatřelných vojáků, to je vynikajcí, ovšem tak jako detailní zábery jsou skvělý i celkové záběry, náběhy Japonců, dělostřelecká palba, fakt luxus, za tuhle podstatnou část filmu bych neměl problém ani s Melovou nominačkou na zlatýho-plešatýho.Poslední zaachraná fáze je asi nejsilnější z hlediska emocí a opravdu pokud je ten příběh blízký pravdě, tak před Dossem velký respekt, kéž bychom měli podobnou úctu k životu jakou měl tenhle symatický vegetarián. Pokud jde o herecký výkony, největší šok mě uchystal Vince, já se přiznám, že jako herce jsem ho nikdy moc nebral, ale tady zahrál důstojníka velmi uvěřitelně. Mela už jsem dvakrát chválil, ale opravdu člověk díky jeho režijnímu umění v týhle válečný bitce skutečně byl a to je velká filmařská frajeřina. (09.11.2016)

Točení filmů podle skutečné události je záludné. Největší slabinou je, že v 90 % víme, jak to dopadne. Tady je zřejmé, že hkavním zadáním je zrodit hrdinu. Dřív jsem si myslela, že válečné filmy se točí proto, aby ukázali nesmyslnost války. Dnes mám podezření, že se točí, protože se diváci i režiséři vyžívají v masarkujících scénách, kde se rozprskávají končeniny a krev stříká proudem. Méně se někdy více. Stačilo by méně patosu, méně masakrování a špetka humoru. (16.11.2019)

// Puberťák ve mně chce křičet "hustý" a já myslím, že se na něj v tomhle případě ani nemůžu zlobit. Tuhle brutální válečnou řež sice obklopovalo pár slabších míst, jako awkward úvod s vykulenou Teresou Palmer (hejtujte Pearl Harbor jak chcete, tam pro mě ale ta romantika alespoň fungovala), nebo vyloženě odporně religionistickej záběr s nosítkama, JENŽE to je ve výsledku fakt nic oproti tomu nadšení a hrůze, se kterou jsem sledoval každý krvavý záběr, kterej si pro mě Mel nachystal. Syrový, nekompromisní, těch přídavných jmen bych mohl nasázet tucet, pro mě to byl ale ze všeho nejvíc nejpřínosnější film, jaký jsem letos viděl a za to prostě Gibsonovi respekt. Potřeboval hit jako kráva, potřeboval si pro sebe znovu oprášit jméno, potřeboval to fakt trefit a minimálně pro mě se mu to i s drobnými vadami na kráse povedlo. Garfield - Vaughn - Worthington a nakonec i ten Bracey, na tuhle čtveřici vojáků už jen tak nezapomenete. A já si teď jdu konečně koupit ten novej Battlefield! 8/10 (13.11.2016)