Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny
-
Hacksaw Ridge
-
Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu
-
Hacksaw Ridge
Životopisný / Válečný / Historický / Drama
Austrálie / USA, 2016, 139 min
Režie:
Mel GibsonScénář:
Robert Schenkkan, Andrew KnightKamera:
Simon DugganHudba:
Rupert Gregson-WilliamsHrají:
Andrew Garfield, Vince Vaughn, Sam Worthington, Luke Bracey, Teresa Palmer, Hugo Weaving, Rachel Griffiths, Milo Gibson, Richard Roxburgh, Nathaniel Buzolic, Ryan Corr, Matt Nable, Goran D. Kleut, Firass Dirani, James Mackay, Ori Pfeffer, Nico Cortez, Damien Thomlinson, Bill Young, Ben O'TooleProducenti:
William D. Johnson, Brian Oliver, Bruce Davey, Terry Benedict, Paul Currie, David Permut, Tyler Thompson, Bill MechanicStřih:
John GilbertScénografie:
Barry RobisonKostýmy:
Lizzy Gardiner83%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
10.11.2016 Bioscop |
|---|---|
V kinech
od:
|
10.11.2016 Magic Box |
V kinech
od:
|
03.11.2016 Icon Film Distribution |
V kinech
od:
|
04.11.2016 Lionsgate US |
|
Na DVD
od:
|
29.03.2017 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
29.03.2017 Magic Box |
xxmartinxx
Zajímalo by mě, jestli Mel Gibson chápe paradox, že se sice uchyluje k antinásilným agitkám, ale přitom jediná umělecká vize, kterou kdy měl, spočívá v zobrazování hyperreálného a směšně exponovaného násilí (nemusí se chodit ani do války, stačí se podívat na bitku dvou kluků, která končí rovnou tím, že jeden flákne druhého cihlou do hlavy). Gibsonovy filmy jsou teda proti násilí, ale přitom by bez násilí nemohly existovat ani sdělit svou myšlenku - nejsou schopny nabídnout systém světa v míru, dokážou jen lít na diváky krev. A vzhledem k tomu, že jim chybí cit pro nuance, mají nakonec spíš otupující efekt - dokážeme sice říct, že krvavá jatka jsou špatná, ale zároveň nic jiného než krvavá jatka není dost dobré, abychom tomu věnovali pozornost. A to jsem ani nezačal mluvit o té dementní hlavní figuře. Hrdina je buď idiot, nebo pokrytec. Je přece jedno, jestli v bitvě nemáte zbraň - jestli po sobě necháte střílet a spoléháte na to, že nepřátele zastřelí jiní, není to v důsledku jiné než když střílíte sami, ve skutečnosti tím do rizika uvádíte mnohem víc lidí, než kdybyste se mohli krýt sami. Plus je směšné, že situace, do jakých se dostává, jeho přesvědčení reálně netestují, spíš potvrzují (není těžký bejt hrdina, když scenárista tak moc chce, abyste jím byli)... Prostě dílo myšlenkově zcela utopené v patosu, fetiších a pokrytectví, které uspokojuje nejnižší pudy (vsadím se, že když začne první bitva, minimálně půlka diváků si aktivně řekne "no konečně", což je rozhodně úsměvný) a zároveň, což je nejhorší, se tváří hluboce lidsky.(20.1.2017)
Indiana
Nejdřív sledujeme starosvětsky podané dospívání mladého Dosse, kde se mi líbila hezká Teresa Palmer a výbornej Hugo Weawing jako jeho ožraleckej otec - válečnej veterán. Pak se to přesune do vojenskýho výcvikovýho tábora, kde válí Vince Vaughn jako jejich drsnej a nahláškovanej seržant a zároveň se seznamujeme s dalšíma vojákama z budoucí čety, což jsou většinou sympaťáci (dobrej byl Hollywood, když se tam musel třeba rochnit v bahně nahej a Vaughn na něj u toho řval zvrhlíku) a vy víte že většina jich pak chcípne a budete naštvaný. No a poslední třetina je Okinawa, což je kapitola sama pro sebe, která ve válečném žánru nemá asi obdoby. Už jak tam totálně zesraný strachy vyšplhaj a choděj tam v mlze kolem rozsračkovanejch mrtvol a netušej kde se ukrejvá nepřítel, tak to má fakt hororovu atmosféru a člověk ví, že se to zvrhne v jatka, ale v jaký?! Vylodění v Normandii v Zachraňte vojína Ryana je proti tomu hodně slabym čajíčkem, tohle co do intenzity. syrovosti a přehlídce gore explicitní brutality srovná do latě asi všechny válečný filmy dohromady. Jinak ale na 100% to úplně neni, největší slabinou byla asi hlavní postava, která mi občas fakt lezla na nervy a říkal jsem si že čumí jako debil nebo sem trochu chápal když dostal v táboře naložíno od ostatních vojáků. A když na konci zachraňoval na nepřátelskym území zraněný, přišlo mi to trochu jak z Forresta Gumpa ve Vietnamu. Mel Gibson je ale fakt hustej borec a dal bych si od něj hned něco dalšího. 90%(14.11.2016)
DaViD´82
Gibson asi ne tak zcela pochopil význam obratu "válka je peklo/horror" a vzal to doslova i do písmene. Stylizuje tedy válečné scény jako čistou horrorovou žánrovku z pekel se vším všudy; od strachu z neviděného přes lekačky až po ultimátní gorefest jaký kina ještě nezažila. Což je v podstatě (bez ironie i nadsázky) geniální nápad. Na papíře. V tomto podání je z toho však pouze jednotvárně ubíjející slepenec zpomalených záběrů na japonské Palachy melancholicky plápolajících za doprovodu pršících končetin. A to vše vyšperkované o WTF momenty, které jsou jak z Armády temnot (ano, kongeniální zteč s trouchnivějícím trupem, fotbalovo-granátové nůžky či "já táhnu, ty kosíš"). A to jsem zatím nezmínil přepálený a okatě divákovi do ksichtu cpaný agitační "přesah", který tak bují neskrývaným patosem (ne, nejde o scénu "prosím, ještě jednoho"), že to nemá s vážně míněným (proti)válečným dramatem žádnou spojitost. Tohle je regulérní béčkové guilty "holy gore" pleasure nikoli seriózní film. Což je škoda, protože osud i témata (a konflikty z toho plynoucí) v něm jsou natolik nosné, že si zasloužily o poznání lepší a především důstojnější zpracování. Jenomže to by nebylo tak zábavné; sice nechtěně, ale to čert vem. Na škodu tak ve výsledku není ani tak debilní scénář, směšné výkony či poplivání památky obětí na obou stranách, ale úvodní čtyřicetiminutovka, která... No, je stejně špatná (ne-li horší) jak zbytek filmu, akorát v ní nejsou žádné vystřižené scény z Armády temnot. Což to je neodpustitelný hřích, který nespraví ani tucet otčenášů.(28.1.2017)
Slasher
Bezchybný válečný film s nezvyklým vojákem hrdinou a taky asi nejkrvavější vřava od RAMBO čtyřky, která navíc trvá dobrou třetinu celý stopáže. Garfield mě vůbec poprvé zaujal a sem se dobře hodil, příjemná je trojice Vaughn, Worthington, Weaving, jsem moc rád že je Gibson zpátky! Víc mě nenapadá, snad jen že kdo si tu stěžuje na patos tak bude asi dobrej kretén.(18.1.2017)
Gilmour93
Non Metal Jacket. Přeskočíme-li pro další vývoj příběhu potřebnou expozici virginského prosťáčka, co by od jisté doby neublížil ani japonské mouše, dostane se nám kostry Kubrickova kultu. Příprava rekrutů na peklo války a oddělování slabých článků řetězu buzerací je ozvláštněna konfliktem hrdosti hlavního hrdiny s armádní mašinérií. Dobře se na to dívá, divák si klade nevyhnutelné otázky a jako bonus se seržant V.Vaughn snaží přiblížit vytříbené rétorice seržanta R.L.Ermeyho (pochopitelně marně). Jenže znáte to, jak je to ve skutečnosti - lehko na cvičišti, těžko na bojišti. Příjezdem na Okinawu se Gibson utrhne ze řetězu a začne to tam sázet. Brutální naturalismus vyhřezlých orgánů, který nezná míru ani opodstatnění, triviální působení na strunu sentimentu, patos uliček slávy a religiózní jinotaje. Vzhledem k tématu chápu přítomnost těchto aspektů, příčí se mi však způsob jejich podání.. Adventista sedmého dne, který chytl do ruky zbraň, jen aby z ní vyrobil improvizovaná nosítka. Pacifista v Pacifiku, který pod palbou zachránil desítky životů, píchal morfium Američanům i Japoncům a kdyby šel kolem Bela Lugosi v kostýmu Drákuly, píchne mu ho taky. Záchranářské aktivity desátníka Desmonda Dosse jsou bezesporu úctyhodné, ale proč se jich musel chopit zrovna režisér, který má na zpracování podobných kronik heroismu jen hrstku předností a hromadu nedostatků..?(19.1.2017)