Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny
-
Hacksaw Ridge
-
Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu
-
Hacksaw Ridge
Životopisný / Válečný / Historický / Drama
Austrálie / USA, 2016, 139 min
Režie:
Mel GibsonScénář:
Robert Schenkkan, Andrew KnightKamera:
Simon DugganHudba:
Rupert Gregson-WilliamsHrají:
Andrew Garfield, Vince Vaughn, Sam Worthington, Luke Bracey, Teresa Palmer, Hugo Weaving, Rachel Griffiths, Milo Gibson, Richard Roxburgh, Nathaniel Buzolic, Ryan Corr, Matt Nable, Goran D. Kleut, Firass Dirani, James Mackay, Ori Pfeffer, Nico Cortez, Damien Thomlinson, Bill Young, Ben O'TooleProducenti:
William D. Johnson, Brian Oliver, Bruce Davey, Terry Benedict, Paul Currie, David Permut, Tyler Thompson, Bill MechanicStřih:
John GilbertScénografie:
Barry RobisonKostýmy:
Lizzy Gardiner83%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
10.11.2016 Bioscop |
|---|---|
V kinech
od:
|
10.11.2016 Magic Box |
V kinech
od:
|
03.11.2016 Icon Film Distribution |
V kinech
od:
|
04.11.2016 Lionsgate US |
|
Na DVD
od:
|
29.03.2017 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
29.03.2017 Magic Box |
sniper18
Na Hacksaw Ridge som sa veľmi tešil, po dlhej dobe konečne v americkej produkcii vznikol aj nejaký vysokorozpočtový vojnový film z obdobia druhej svetovej vojny, ktorý sa navyše môže oprieť o pomerne netradičnú, ale aj tak atraktívnu zápletku a Mel Gibson na poste režiséra tiež mal byť zárukou, s drsnými filmami z rôznych historických období nemáva žiadne problémy, ale aj tak sa neubránim pomerne silnému pocitu sklamania. Na moje prekvapenie práve prvá, civilná hodina, ktorej som sa pôvodne obával najviac mi prišla bez výraznejších problémov. Hlavný hrdina mi síce prišiel dosť podivný, proti pacifistom samozrejme nič nemám a aj tie náboženské reči sú v bezproblémovo znesiteľnej miere, no jednoducho celkovo sa správa miestami dosť mimo a tak ani tá romantická línia nemá moc šancí fungovať, pričom ani samotný Andrew Garfield mi nie je práve najsympatickejší, rovnako ako jeho herecký prejav, ale dá sa na to zvyknúť a vďaka tej svojej neústupnosti si ma časom predsa len získal. A tak idilické scény z civilu vystrieda vojenská služba, ktorá je tiež dobre zvládnutá, tu ma už hlavný hrdina dosť bavil a je radosť pozerať na všetky tie reakcie veliteľov. Takže celá prvá hodina, ktorej som sa ako jedinej obával ma vlastne vôbec nesklamala a mohol som sa začať tešil na samotnú Okinawu. A práve toto ma veľmi sklamalo. Film sa už síce celý čas odohráva na bojisku, čo mám veľmi rád a na nejaký oddych nie je moc času, ale film sa snaží pôsobiť drsne a realisticky a hlavne to druhé mu absolútne nejde. Už len to bojisko mi prišlo úplne nedôveryhodné, neviem si predstaviť, ako by niečo takéto mohlo fungovať v skutočnosti, ale hlavne mi to prišlo celé také umelé, nielen vizuálom, ale hlavne rozmiestnením všetkých zložiek. Akoby si režisér povedal, že chce mať napríklad v zábere naraz desať postrieľaných vojakov, tak to aj urobí a bez ohľadu na to, či to aj má nejakú logiku, aby sa v skutočnosti takto postavili. A k tomu plno tých cool záberov, nejaký ten odkopnutý granát a podobné nezmysly, čo v takomto vážne pojatom filme nemá čo robiť. A tak akcia síce je pomerne drsná, aj keď tiež len digitálnym štýlom, ale mňa už po pár minútach prestala baviť a už som sa tešil len na scény, v ktorých sa nebojuje, lebo tie ma tu bavili omnoho viac. A môžu za to aj celkom sympatické postavy, síce väčšina radových vojakov je nevýrazná, ale predsa len takí Sam Worthington, Luke Bracey alebo dokonca aj Vince Vaughn ma tu dosť bavili. Inak samotný Mel Gibson to mimo akcie podľa mňa zvládol bez väčších výhrad, aj ten patos je tu presne v takej miere, aby film podporoval a nie mu už škodil, ale tá akcia mu podľa mňa vôbec nevyšla. Takže celkovo ma to bavilo, dejovo mi to nadmieru vyhovovalo, ale tá druhá polovica ma kvôli nevydarenej akcii miestami nudila a tak je z toho len lepší priemer. 68%(13.2.2017)
xxmartinxx
Zajímalo by mě, jestli Mel Gibson chápe paradox, že se sice uchyluje k antinásilným agitkám, ale přitom jediná umělecká vize, kterou kdy měl, spočívá v zobrazování hyperreálného a směšně exponovaného násilí (nemusí se chodit ani do války, stačí se podívat na bitku dvou kluků, která končí rovnou tím, že jeden flákne druhého cihlou do hlavy). Gibsonovy filmy jsou teda proti násilí, ale přitom by bez násilí nemohly existovat ani sdělit svou myšlenku - nejsou schopny nabídnout systém světa v míru, dokážou jen lít na diváky krev. A vzhledem k tomu, že jim chybí cit pro nuance, mají nakonec spíš otupující efekt - dokážeme sice říct, že krvavá jatka jsou špatná, ale zároveň nic jiného než krvavá jatka není dost dobré, abychom tomu věnovali pozornost. A to jsem ani nezačal mluvit o té dementní hlavní figuře. Hrdina je buď idiot, nebo pokrytec. Je přece jedno, jestli v bitvě nemáte zbraň - jestli po sobě necháte střílet a spoléháte na to, že nepřátele zastřelí jiní, není to v důsledku jiné než když střílíte sami, ve skutečnosti tím do rizika uvádíte mnohem víc lidí, než kdybyste se mohli krýt sami. Plus je směšné, že situace, do jakých se dostává, jeho přesvědčení reálně netestují, spíš potvrzují (není těžký bejt hrdina, když scenárista tak moc chce, abyste jím byli)... Prostě dílo myšlenkově zcela utopené v patosu, fetiších a pokrytectví, které uspokojuje nejnižší pudy (vsadím se, že když začne první bitva, minimálně půlka diváků si aktivně řekne "no konečně", což je rozhodně úsměvný) a zároveň, což je nejhorší, se tváří hluboce lidsky.(20.1.2017)
gogo76
"Bože pomôž mi zachrániť ešte jedného..." Mel Gibson si ako režisér vybral veľmi zaujímavý a hlavne skutočný príbeh chlapíka, ktorý odmieta nosiť zbraň a zabíjať. Takmer polovica filmu je zoznamovacia, sledujeme Dossov rodinný život, neskôr prvú lásku, problémy s otcom alkoholikom... Mnohým táto pasáž vadí, alebo sa zdá pridlhá, no ja som si ju užil minimálne rovnako ako vojnovú. Dialógy sú fajn, sympatická Teresa Palmer má krásny úsmev a romantická časť je romantickejšia než vo väčšine čistokrvných romantických filmoch. Hudba aspoň v týchto pasážach nádherne sedí. Výcviková časť rovnako dobrá. V momente keď sa dostaneme na Okinawu začína skutočný masaker, nástup to teda malo poriadny, hneď som si spomenul na vylodenie v deň D vo filme Zachráňte vojaka Ryana. Akčné scény sú fakt bombastické, možno by som Japoncom dal trošku viac priestoru ale inak nemám čo vytknúť. Vadila mi len jedna vec. Niektoré spomalené zábery a hrdinská hudba robí super vojaka z každého, kto je práve v zábere. Hudbu by som v mnohých scénach výrazne stmil, niekde úplne vypustil, aby to filmu pridalo na reálnosti. Sám Doss sa za hrdinu nepovažoval, čo je správne a tak mohol v tomto Gibson aspoň trocha ubrať. Inak fakt skvelý vojnový film, ktorý pre svoju relatívne kľudnú a romantickú prvú polovicu bude určite zaujímavý aj pre ženské publikum. 90%.(21.11.2016)
GilEstel
Po dlouhé době film, který ukazuje, že válka není žádné dobrodružství, ale prachsprostá řezničina. Žádný táborák u Bobří řeky. Vyvržené vnitřnosti, utrhané končetiny, spálená těla. To Japonec právě dopil svoje saké. Ležíš v louži bahna a krve svých přátel, rypákem reješ v zemi a jen čekáš odkud to přijde. S jednou nohou se špatně utíká a poslepu se špatně střílí. Nemám pravdu? Ne každá jednotka má svého Desmonda Dosse, co si říká. „Please help me get one more.“(1.12.2016)
Zeck
Gibson je zkrátka psychopat. První polovinu přepálené stopáže provede diváka za ručičku až nemístně sentimentálním kýčem, ve kterém děsně rovný americký Mirek Dušín poznává vzrušující taje prvních polibků, vzrušující taje zromantizované armády, ve které seržant místo obvyklé buzerace mužstva raději vymýšlí geniální satirické vtipy, aby zpevnil břišní svaly svých mužů, prožije si jakousi utopickou parodii na soud, kde se nad zatraceným případem zasalutuje a uznale pokývá hlavou jakmile se na scéně objeví ztroskotaný alkoholický násilník, který je ale ve fešné uniformě z první světové. No a pak ten australský psychopat tuhle marcipánovou navoněnou trapnost vezme a ve druhé půlce jí s plnou pompou uřízne hlavu motorovou pilou, kdy předvede až absurdní krvavé porno, ve kterém po výbuchu granátu postavy vojáků neodlítnou jen metr daleko, ale udělají u toho dvojité salto s pěti vruty, z nosu jim přitom chčijí litry krve a zbytek těla je v plamenech od salvy plamenometu, všude se vojáci kloužou po střevech a mozcích svých zabitých spolubojovníků, bajonety se zabodávají do hlav jak když bičem mrská a podobná perverzní šílenost na plátně, která mě po deseti minutách úplně odrovnala. Já fakt oceňuju úvodní scénu z Ryana jako krvavě realistickou a fakt úchvatně natočenou válečnou scénu, ale i když byla taky brutální, měl jsem z ní pocit takové pokory a respektu ze strany režiséra. Gibson to natočil ještě víc krvavě, ale takovým tím ujetým způsobem, kdy jsem měl pocit, že sleduji chtěnou parodii a ten antisemita si u toho natáčení honí péro, šňupe kokain a s tím svým šíleným výrazem řve: "VÍÍÍC KRVEEE, KURVAAA". Ne, vážně to jako celek moc nefungovalo, minimálně ty dvě naprosto odlišné poloviny to příšerně sráží. Ta první je regulérní pohádka a ta druhá nemít tu fakt (až moc) efektní akci, nestála by za řeč. Ten chlap byl sice náboženský fanatik naruby, ale nesmírný borec a "hrdina". Škoda, že ten příběh nenatočil někdo při smyslech, přesto musím uznat, že lepší válečnou akci jsem od zmiňovaného Ryana neviděl, i když po deseti minutách je ta razance taková, že člověka úplně otupí. 64%(21.1.2017)