Hon na pačlověky

Za prvé je to odpočinkový film, pokud je člověk v náladě užije si záběry přírody a jemný humor, kterého je ve filmu dostatek. Téma útěku do divočiny před paní ze sociálky je neotřelé a jelikož na útěku ti dva potkávají různé podivné lidi, i toto je docela sranda. Sam Neill byl výbornou volbou, ale i ten kluk to zvládá dobře, i když jsem se jeho zjevu na začátku docela lekl. Příjemný film, který mi připomněl návštěvu Zélandu před deseti lety. 80% (02.09.2017)

Mnohokráte realizovaný koncept dostává famózní zpracování, kde se zúročují všechny přednosti Waititiho – hravá imaginace nespoutaná realismem, ale z reality vycházející, nezměrné sympatie k totálním outsiderům a asociálům, brilantní komediální timing, obliba v lokálních novozélandských motivech, obzvláště těch ze světa nejnižších sociálních tříd a perfektní cit pro naturščiky. V kombinaci s oblíbeným humoristickým románem pak není divu, že se výsledek stal divácky nejúspěšnějším novozélandským filmem všech dob. Podobně jako třeba Stephen Chow kdysi v Hongkongu také Waititi dokáže gagy nejnižšího registru ztvárnit s osobitostí a sofistikovaností. Tohle není žádný jalový bezmyšlenkovitý humor, ale dokonale vysoustružená zábava, která stojí na precizním načasování a dokonale zvládnutém filmařském řemeslu. Už Charlie Chaplin či Harold Lloyd věděli, že spadnout na zem umí každý, ale jen mistr to dokáže dokonale pro kameru. Co na tom, že někteří diváci, to nedokáží pochopit. (12.07.2016)

Taika Waititi mě poslední parodií na upíry rozesmál na tolik, jako hodně dlouho nikdo jiný. Předpokládal jsem tedy, že Hon na pačlověky bude v podobném duchu, jenže to jsem se trošku přepočítal. Rozhodně se nejedná o nevtipný film. Jen mi dobrý nápad a omezený vtip přetlačila novozélandská krajina, která je tou hlavní a nejdůležitější postavou celého filmu. Jasně, taky v tom má dost prsty ten malej tlustej kluk, co prezentuje národ Maorů potlačený současným komerčním světem, ve kterém v jeho případě vládne černej gang raperů v čele s Jay-Z. Jenže jsem se nemohl zbavit dojmu, že jeho postava je občas trošku za hranou v porovnání s tím, v čem jsem žil já. Po filmu jsem měl až skoro pocit, že dnešním mladým přestávám rozumět a to jsem jejich součástí byl ještě před nedávnou dobou. Taika Waititi to ale směřoval dobře a tak dnešní moderní svět chytře postavil proti samotné přírodě, ze které Maorové vychází, a i když byl závěr dost brutálně přepálenej, tak mě to pořád na necelé dvě hodiny dokázalo bavit. (07.04.2017)

+3* Skoro bych nazval, že jde o rodinný film, kdyby se v průběhu děje z úst postav nevyluzovalo tolik sprostých slov. Ale je fakt, že tak pubescenti a často i mladší běžně mluví a tak má vlastně film reálný podklad. V hlavní roli tu hraje úžasná novozélandská krajina a maorové. Pro část je příroda stále domovem a ostatní se už přizpůsobili společnosti a z toho kontrastu vychází spousta vtipných momentů. Za sebe musím říct, že jsem se bavil dobře a film je na hraně mezi 3, 4 hvězdičkami, ale přece jen něco malinko vyšší známce chybí, například méně předvídatelný konec. Třeba někdy při zopakování přidám hvězdu a zatím jen doporučuji, pokud chcete přinést trochu exotiky do Vašeho bytu. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (04.03.2018)

Dechberoucí reálie Nového Zélandu, na které je "nabalena" překvapivě citlivá a svým způsobem dramatická příběhová linie, jež je protkána skvělými gagy a zajímavě zvoleným soundtrackem. Hunt for the Wilderpeople je dalším skvělým počinem Taiky Waititiho, který je ale tentokrát umocněn skvělým Samem Neillem v roli paličatého "samorosta", který si postupem času vybuduje křehký a zároveň zvláštně silný vztah k hlavnímu hrdinovi. PS: Režisérský styl Waititiho se mi moc zamlouvá, takže doufám, že něco z tohoto originálního stylu přenese i do nového přírůstku MCU jménem Thor: Ragnarok. „I didn't choose the skuxx life, the skuxx life chose me.“ (04.10.2016)