Režie:
Jaroslav BalíkKamera:
Josef HanušHudba:
Evžen IllínHrají:
Václav Sloup, Jan Pivec, Rudolf Hrušínský, Slávka Budínová, Vlastimil Hašek, Jana Štěpánková, Rudolf Pellar, Jiří Bělohoubek, Viktor Maurer, Lubomír Tlalka (více)Obsahy(1)
Ani přihlouple vyhlížející mladíky se nevyplácí podceňovat - takový je postřeh této středometrážní tragikomedie, která se odehrává ve válečném Německu. Hrdinou je šestnáctiletý Bruno, kterého každý považuje za nevzdělatelného debila. Jenže lidi, kteří se mu pošklebují, nenávidí tak mocně, že je začne odpravovat přesně nasměrovanými raketkami. To, co se nedaří rozluštit nejváženěnějším vědcům Třetí říše, právě on intuitivně rozlouskl... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
Václav Sloup zahrál toho geniálního blbce vážně dobře. Svým výkonem mě zaujal rozhodně více než třeba sám Hrušínský a to byl „pán herec“. Příběhově to mělo sice své mouchy, ale jako celek se mi to docela líbilo. Samotná pointa příběhu rozhodně špatná nebyla. Místy to sice trošku pokulhávalo, ale to mi zas až tolik nevadilo. Mladá Štěpánková taky nebyla k zahození, i když tu měla jen malou roli. Jan Pivec a ten jeho výraz v závěru – rovněž k nezaplacení… ()
Bruno je blbec, ale zábavný blbec. Explozívna satira. ()
Musím se ptát : dostal ještě někdy pan SLOUP tak dobře ušitou roli na tělo jako v této hře ? Byl mladý začínající herec a tohle byla role, které se zhostil naprosto bravurně. Zapamatovala jsem si to jméno a mnohdy marně hledala na plakátech kin jméno Václav Sloup. Nechápu, proč dostával tak málo příležitosti. Přece jej "nezaškatulkovali" po této jediné inscenaci navždy do takových roli? To by bylo velmi krátkozraké, a věřím, že by mu to velmi ublížilo. Hra byla velmi dobrá. ()
Sloup byl odpornej. Účel splněn. ()
Tak tohle dílo Josefa Nesvadby se povedlo, velmi pěkné "filmové" zpracování. Bruno Habicht v podání Václava Sloupa je skvělý. I délka je více než postačující. "Zabíjel nevinný lidi a tomu ještě moderní technikou. Byl to blbec!" ()
„To je génius, to naše dítě. To je génius, i když je to blbec.“ Předně nemohu neocenit výtečnou literární předlohu, která skýtá svým způsobem prostý, ale zároveň velmi zajímavý námět, jež tvůrci dovedně převedli na filmové plátno. Navzdory nelehké době, v níž se snímek odehrává, komično funguje na výbornou, a to především díky skvělým hercům a mnoha úderným slovním výměnám. ()
Velmi solidní adaptace, která se naštěstí důstojně drží Nesvadbovy předlohy. Bohužel vlastní režijní kreativity v díle mnoho není. Gag s kočkou vtipný. ()
Nikdy nezapomenu, jak jsme to na základce museli číst v čítance. Mě to přišlo strašně napínavý a pak mě vyloženě naštval konec, po kterém jsem si řekl něco ve stylu "A to bylo jako všechno?". Prostě pointa mě zklamala, no. Od té doby už dobrých pár let, co bych na předlohu řekl teď netuším, ale připomněl jsem si to tímhle filmem. A ačkoli je po filmařské stránce povedený a po herecké taky, stejně tomu chyběla pořádná atmosféra a nějaký silnější dojem. V čem teda tkví problém úplně netuším, možná v příliš dlouhé nebo málo využité stopáži, ale nevím. Tak jako tak, přišlo mi to prostě průměrné. 3* ()
"Zabíjel nevinné lidi a k tomu ještě moderní technikou. Byl to blbec." ___ Nemohu si pomoci, ale během sledování tohoto filmu mi nešlo do hlavy nic jiného než Dustin Hoffman jako Rain Man, i když jsem si uvědomovala fakt, že americký autista i s Auspergerovým syndromem se objevil na plátně až 26 let po tom českém géniovi trestajícím všechny, kdo se mu znelíbí. To, že se mu nakonec znelíbili fašisti, nic neznamená – stejně tak dobře se jeho hněv mohl obrátit i proti opačné straně. A právě ta nevypočitatelná nebo slepá síla jakékoliv zbraně – umu, látky či techniky – je skutečný problém, který eticky řešil již Durrenmat ve své divadelní hře Fyzikové. Nestačí vědět a umět, důležitější je předvídat souvislosti a naučit se ovládat své emoce, přání, rozum i samotné technologie. ()
Blbec z Xeenemünde je rozverně jízlivou satirou. S elegantní vznešeností si dobírá trudnomyslnou minulost a nabízí stylovou podívanou a několik úchvatných hereckých výkonů. Pomalu a neodvratně potápějící se hrůzovláda má spásné záchranné řešení na dosah ruky. Ale v cynickém výsměchu života na něj nikdy nedosáhne a jen prohlubuje nastalý chaos a beznaděj. Za hlavní postavu odlehčeného příběhu považuji soukromého učitele (velmi zajímavý Vlastimil Hašek), nezávislý pozorovatel sledu událostí, loajální snaživec i nevhodný svědek skutečností. Snaha poslušného ustrašence se ve vteřině obrací proti němu ve zvráceném výsměchu úplného rozkladu. Smutným hrdinou příběhu je inženýr Hans Habicht (dobrý Rudolf Hrušínský), neúnavně pracující na řešení záchrany. Osud ho navnadí možností a hlasitě se vysměje jeho troufalosti. Ústředním bodem příběhu je Habichtův synek Bruno (pozoruhodný Václav Sloup), v nevyzpytatelné autistické podobě. Nabízí řešení i nelítostný trest a zlomyslnou pomstu. Důležitou postavou je major wehrmachtu Schwarz (velmi dobrý Jan Pivec), nelítostný vládce oblasti, který spoluurčuje stav skutečnosti. Křehká naděje se téměř vzápětí rozlomí a nasupeně udeří. Z dalších rolí: Habichtova vystrašená manželka Hilda (velmi zajímavá Slávka Budínová), učitelova dívčí známost (Jana Štěpánková), pečlivě brutální a iniciativní gestapák Karl Heinzler (zajímavý Rudolf Pellar), či Habichtových služebná Líza (příjemná Zdena Hadrbolcová). Rozverná satirická filmová povídka královsky pobaví svým nenechavě ironickým nadhledem. Má myšlenku, dynamický styl i zábavnou pointu cynicky zvráceného osudu. ()
jo... ()
Z původní Nesvadbovy povídky mi kromě geniálního názvu zůstalo v hlavě v prvé řadě dráždivé napětí mezi vnitřním světem mstivého autisty a okolím tvořeným „normálními“ lidmi. S touhle rovinou se filmové zpracování úplně míjí (mj. kvůli Sloupovu herectví postrádajícímu jakoukoli hloubku – okolní chvále nerozumím, zahrát blbce takhle prvoplánově by uměl s prominutím každej blbec) a zbývá jen snaživě protiněmecká (kdyby aspoň protiválečná) myšlenkově rozplizlá satira s nelogicky jednajícími postavami a podivně naroubovaným koncem, dotvářejícím umělý celek s Tarzanem, kvůli kterému jsem tohle DVD sice nekupoval, ale nakonec mi přinesl rozhodně větší potěšení. ()
"To je genius, i když je to blbec..." Povídka Josefa Nesvadby má určitě nadčasové poselství. Ale ve filmové podobě to na mě působilo jen jako taková přihlouplá groteska s propagandistickou tečkou (viz záběr na americký výbuch atomové zbraně). Václav Sloup coby Bruno je každopádně blbec k pohledání. Ač se o blbcích někdy říká, že mají "inteligenci houpajícího koně", náš Bruno si to na houpacím koni užívá jako přerostlé mimino, cpe se vším možným a každou chvílí se na někoho naštve se slovy "Ty Krume"... Co k tomu ale říct dál? Snad je tolik, že i dnes platí, že "celý svět stojí na rozcestí....A co dál?" ()
Viděl jsem kdysi ještě jako teenager :). Za skvělý humor a vynikajícího Václava Sloupa 4. ()
Ty Krume! ()
Hororove genialni. ()
Bůh ví proč jsem si při přečtení názvu povídky vždycky představoval Xeenemünde jako planetu s přírodou jak by ji nakreslil Stanislav Holý (dělal dekorace Studia Kamarád a grafiku k filmu Jak svět přichází o básníky). Ve skutečnosti se odehrává ve Třetí říši a není vůbec rozverná, ale pořádně temná, i když humorem se s v ní nešetří. O atmosféru se férově postarali Josef Hanuš se svou vtahující kamerou a Jan Pivec svým brilantním herectvím. Neviděl jsem často aby někdo upozadil Rudolfa Hrušínského. Václava Sloupa radši nekomentuju. Já mu nikdy na chuť nepřijdu. ()
"Zábíjel lidi. A ještě navíc moderními zbraněmi. Je to blbec..." Skvělé obsazení a silná myšlenka činí zážitek z tohoto dílka nezapomenutelným. Mimochodem, Václavu Sloupovi bylo v době natáčení 26 let... :-) ()
Po nějaké době jsem opět zabrousil do historie naší kinematografie a i přes to, že některé věci se mohou dnešnímu divákovi jevit s lehkou ironií jako úsměvné, tady jsem opravdu ocenil práci kamery a hereckých výkonů. Největším zážitkem je pro mě jednoznačně Jan Pivec v roli německého majora. ()
Prumerna anekdoticka zkratka, ktera me osobne prilis nechytla. Sloup je tam za takovyho vykuka...jako skoro vzdy. :) Videt to lze, ale na lopatky me to nepolozilo. ()