Woyzeck
Woyzeck
Obsahy(2)
V polovině devatenáctého století se v provinčním německém městečku zdá být vše klidné, tiché a půvabné. Ale Vojcek (Klaus Kinski), střelec, který byl přidělen jako vojenský sluha, slyší hlasy – svět se zbláznil, přinejmenším v jeho vlastním kosmu. Pro kapitána je Vojcek komickým zázrakem – nevzdělaný, ale odvážný, plný nevyužité energie. Pro místního lékaře zase kuriozitou a předmětem krutého zkoumání. Čtyřicetiletý Vojcek má mladou ženu Marii a malé dítě. Slepě je miluje, ale Marie se i navzdory občasným pocitům viny a výčitkám oddává nemanželským aférkám a flirtování. Když ho kapitán začne častovat uštěpačnými narážkami, že je paroháč, Vojcka ovládnou jeho vnitřní démoni a hlasy. Dožene ho šílenství k činům? A jakým? (Cinemax)
(více)Recenze (70)
Nikdy jsem nic podobného neviděl, Kinski si vzal celý film pro sebe, ostatní postavy jako by neexistovaly. Jeho šílenství bylo tak fascinující, že já sám jsem chvílemi koukal podobně vykuleně na obrazovku jako Woyzeck, lapal po dechu a nechápal co to sakra je. Psycho vedle Woyzecka je asi jako limonádka a absint. Škoda jen, že to nebylo ještě delší, takhle to působilo spíš jako krátká komorní povídka, než celovečerní film. ()
Zadaptovat Büchnerův tragický fragment do filmové podoby je těžkým oříškem zejména kvůli tomu, že se dodnes pořádně neví, jak po sobě následují jednotlivé scény a výjevy, nicméně Herzog se toho ujal vcelku obstojně. Film jsem ohodnotil třemi hvězdičkami, a to hlavně kvůli nezajímavému ději, který už v předloze působil rozpačitě a nekonzistentně (což opět odkazuje na problémy s jeho strukturou). Nutno vyzdvihnout herecký výkon Klause Kinského, Herzogova dvorního herce, který se role pomateného a pomalu do bláznovství se potápějícího Woyzecka ujal velmi dobře. Zkrátka snímek, kterému podráží noha samotná knižní předloha, i tak byl ale natočen vcelku solidně. ()
Herzog převedl Vojcka pěkně stroze a chladně. Büchnerův fragment uzavřel převážně telčským náměstím a natočil jej tak, aby již nikdo jiný nemohl v tak šílené roli vidět božského Klause KInského. Vojcek je moje srdcovka (koho ne) - ta hra je tak bohatě sžíravá, aktuální a depresivní. Oni jsou mi Vojcek nějaký udýchaný... ()
Film, kde prakticky neexistuje nic, než Klaus Kinski. Klaus Kinski, co hraje zřejmě sám sebe, od začátku do konce v transu. Hrající člověka úplně na dně, na hranici šílenství, osamoceného, trpícího. Kinski tady vlastně snad ani nehraje, prostě JE Woyzeck. Na jeho herectví tu neexistují výstižná slova a Herzogovy dlouhé záběry bez střihu jsou perfektní volbou, jak ho ještě zdůraznit. Nedivila bych se, kdyby po skončení posledního záběru Kinski zkolaboval. Woyzeck se špatně popisuje, vážně doporučuju se na to podívat. Film sám o sobě je tak mezi 4* a 5*, ale na Kinskiho je těch 5* zoufale málo. ()
Docela zklamání, Kinski je sice vynikající a jeho bizarní postava dobře nastíněná, ani jednoduchost zápletky nevadí, zvláště když je její vyvrcholení až magicky nasnímané. To, co mě však na filmu od začátku vadilo je všestranná divadelnost, co se týče herců, jejich mluvy, monologů a statických záběrů v několika lokacích. U filmu opravdu nemůžu obdobné výstřelky snést. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (3)
- Německý štáb si vybral pro natáčení exteriérů i český Telč - hned v úvodu filmu vidíme poetické záběry na město z výšky, točilo se hodně na náměstí, ale i přímo v historických domech. Ve filmu je i záběr, jak Woyzeck utíká makovým polem a za zády má městskou věž. (hippyman)
- Natáčení započalo pouhý týden po dokončení Nosferatu, takže vyčerpání Kinskiho postavy je velice autentické. (akisha)
- Produkce filmu byla dokončena za pouhých 18 dnů a celý film byl natočen za použití pouhých 27 střihů. (akisha)
Reklama