Hellraiser III: Peklo na Zemi

Co naplat, tenhle film je fenomén. Byl jsem na něm několikrát v kině, byl to jeden z prvních novějších hardcore hororů v naší distribuci a miloval jsem ho. Od té doby si nevzpomínám na ani jeden podobně opulentní a hororově nekompromisní film, který by to dotáhl do kin. Ryzí béčko s velikým rozpočtem, velkou kadencí nezapomenutelných scén a spoustou akce. Tohle je prostě fanbojův splněný sen. (16.03.2019)

Tak mně se Peklo na Zemi líbilo o dost víc než směšně bizarní dvojka. Příběh rozvíjí události minulých dílů, zodpovídá pár otázek a nepostrádá celkem strašidelnou atmosféru, především ale charizmatický Pinhead, neodolatelně nabízející zvrácená potěšení, konečně téměř nesleze z plátna. Závěrečná akční naháněná v ulicích mi už přišla trošku slabší, hodně béčková. (23.12.2014)

Od druhého dílu další kvalitativní propad, Hell on Earth už je opravdu pouze hloupým béčkem. Pinhead a noví cenobité (mimochodem značně nepovedení) dostali konečně dostatek prostoru, ale zase ztratili veškerou svou pekelnou eleganci, takže jejich přehnaný výskyt hodnotím bohužel spíš negativně. Scénář je dost prabídnej, tolik úchvatná atmosféra prvního (a částečně i druhého) dílu se absolutně vytratila. Jediné, co se trochu zlepšilo, jsou triky, ale posun není nijak výrazný, takže jej do svého hodnocení nemůžu započítat. Druhá, akčně béčková polovina alespoň zachraňuje nesnesitelně nudnou polovinu první, takže dám silné dvě hvězdičky, ale bojím se, bojím, dalších dílů. Mé pořadí: H1, H5, H2, H7, H3, H4, H6, H8 (21.03.2008)

S každým dalším zhlédnutím se mi líbí trojka víc a víc. Skvělá roztančená scéna s řetězy na operačním sále, bezchybné stažení z kůže, masakr na diskotéce a peklo v ulicích. Prolínání světů, surrealismus, dekadence a vtipný Pinhead v kostele. Tajemnost a bizarnost prvních dvou dílů se sice poněkud vytratila, zato výživné gore nechybí. Snad jen noví cenobiti za moc nestojí a místo metalu či hard rocku bych raději (hlavně na diskotéce) slyšel gothick rock. A nemění na tom nic ani velká jména jako jsou KMFDM či House of Lords, ba ani samotní hardrockoví bozi Motörhead - byť jejich Hellraiser šlape pěkně... (27.02.2017)

Typický ranný Hickox konce 80. a začátku 90. let přesně tak, jak ho mám rád. Vše rozehrává ve velkém stylu podobně jako u Voskového muzea a jeho následného sequelu. Přehršel rozmanitých démonů z pekla, spousta akce, výbuchů, krve a čerstvého masa. Závěrečná dvacetiminutovka odstartovaná nevídaným masakrem v klubu plně dostává svému názvu a servíruje skutečné Peklo na Zemi. Je to jiný Hellraiser, ale rozhodně ne špatný Hellraiser. Odpustit si tvůrci ve scénáři rušivé snové sekvence o tatínkovi padlém ve Vietnamu a Pinheada v rozkvetlé přírodě (ach, božínku), nestyděl bych se za ultimátní hodnocení. Fetišisti přes cenobity a páně Pinheada si užijí do sytosti. (05.03.2009)