Krátký film o lásce

Osudová láska se nemusí odehrávat jenom na sluncem zalitých plážích. Může se zjevit i na jednom zaprášeném socialistickém sídláku. Film, který si žádné velké emoce prvoplánově nevynucuje, ale o to větší má dopad. Kieslowski měl na takové příběhy talent. Je to tak akorát na hranici mezi mistrovskou nenuceností a nudou, přičemž většinu filmu platí to první. Doporučuju pustit si Krátké filmy v pořadí 1. o zabíjení, 2. o lásce, protože film o zabíjení končí pláčem, kdežto o lásce úsměvem. (25.03.2008)

Už před dvaceti lety, když jsem tento snímek viděla prvně, jsem byla okouzlena. Není moc filmů, na které se s potěšením podívám znovu. Tento jemný, citlivý, poetický příběh, kde se málo mluví a většina emocí je vyjádřena pouze obrazem, mne připoutal znovu k obrazovce. Skromná výprava a dokonalé herecké umění, jednoduchost a pravdivost jsou hlavními devizami tohoto snímku. Znovu se mi to moc líbilo. (11.12.2015)

Veľké sídlisko v kontraste s pár jedincami zvýrazňuje silu hlavnej zápletky ako krvavú škvrnu na bielej plachte. Na oboch stranách šošovky ďalekohľadu, ktorý približuje svety dvoch hlavných hrdinov, zároveň postupne mení lom lúča ich života a približuje ich mieru naivity bližšie k priemeru, sa odohráva iný životný príbeh. Kým niekto je za dvermi svojho paneláku osamelý sám, iní sú osamelí medzi ľuďmi. Dezilúzia je však vrahom všetkých radostí a keď sa stáva obeťou aj nádej, ide do tuhého. Nádherný film o zaláskanosti, osamelosti, mladosti statenej aj skutočnej. (30.03.2006)

Jo, tohle se Kieslowskému hodně povedlo. Smutný příběh o osamělosti a lásce, který ale skvěle funguje a díky krátké stopáži nenudí. Navíc hlavní dvojice je zajímavá a celkem i sympatická. Má to i několik dost zajímavých myšlenek, skvělých a nezapomenutelných scén... Prostě je to dobrý film se vším všudy. A to jsem se bál, jak to dopadne, protože od Kieslowského jsem předtím viděl Náhodu a i když to není špatný film, přišel mi utahaný, ale Krátký film o lásce je fakt povedený a nenudil mě. 5* (31.05.2019)

Povrchným pohľadom sa môže tento kratší snímok javiť ako jednoduchý príbeh o láske, avšak geniálna réžia tomuto dielku dáva úplne iný rozmer. Sme svedkami grandiózneho divadla v depresívnejšom sídliskovom a panelákovom prostredí, kde na prvom mieste tróni šokujúca otvorenosť čo sa týka prejavov citov ako aj naprostá originalita poňatia tejto témy. Horkosť a smútok nad nemožnosťou naplnenia lásky je tak hmatateľná až to bolí. Záverečná scéna plaču nad rozliatym mliekom ma totálne dostala. Smútok, smútok a smútok.... Viac niet čo dodať, treba pozrieť. (01.09.2015)