Hellboy

Snímek je vším, co byste mohli žádat od popcornové zábavy – hrdina je sympaťák až na kost (z 90% zásluha obsazení Rona Perlmana, který se pro roli zřejmě narodil), sype jednu ultrasuchou hlášku za druhou, na každém rohu se válí tuny cool digitálních triků, dobře střižené akce a vše se odehrává v rámci divácky stravitelné stopáže. Okořeněn comicsovým pozadím, rozjíždí to navíc rohatý rudoch ve světle příjemné okultní atmosféry a příběhu, který se sice předlouhou inspiruje velice volně (bere si pouze postavy, základní motiv a kousek finále), ale na nabitý celovečerní trhák stačí s naprostým přehledem. Měl by se líbit všem, kterým sedí Del Torův režijní styl z Bladea 2 a zároveň si potrpí na nejednoznačné hrdiny s vlastní neujasněnou minulostí (a budoucností). (31.08.2004)

Příjemný film, s každou reprízou se dostává víc a víc pod kůži. Ron vystihl Hellboye přesně tak, jak jsem si ho představovala a celé to universum kolem něj je prostě lahoda. Abraham, Liz (jediná sympatická role Selmy Blair)... všechno sedí a společně s druhým dílem tvoří kompaktní celek. Tady je samozřejmě jako bonus navíc Karel Roden, kterého není důvod si nepochvalovat. Hellboy je prostě chlápek, který vypadá jako pekelník, má rád kočky, pivo a svou hořlavou polovičku. S tímhle pohodářem je fajn se podívat na oba filmy. (03.02.2012)

Ztěží se bráním nadšení, které je překvapivě schováno za tímto krystalicky čistým kvartetem hvězdiček. Trailery mě nijak nenadchly, o to víc jsem si užil výsledek, který jednoznačně stojí na dvou jménech - Guillermo Del Toro a Ron Perlman. Většinu smetany asi slízne Perlman, kterému pekelná maska sedla jako ulitá a trousí jednu božskou hlášku za druhou. Ale nebýt skvělého scénáře Del Tora, z něhož čiší obrovská láska k látce, správná fanouškovská zažranost a talent pro břitké a coolozní pecky comicsového střihu, mohl by se Perlman snažit sebevíc a bylo by to k ničemu. Takhle parádně prokreslenou postavou se může pochlubit málokterý hrdina ze stránek kreslených sešitů, jeden vtipný bonmot stíhá druhý a z každé scény je cítit láskyplná nadsázka, která dělá z Hellboye sypatickou a životnou postavu (skvělé žárlící scény, pohodářská namachrovanost i hlášky). Navíc Del Toro má jedinečný cit pro comicsovou atmosféru a skvělý timing akce, která když přijde (není ji moc, ale i samotný nácek s nožema za to stojí:-), nestačí na ní superlativy. Uvážím-li jak moc jsem se bavil, nejradši bych dal tomuhle ďáblíkovi kilo a už teď kupoval volňásky na premiéru dvojky. Bohužel jsou zde ale i některé neoddiskutovatelné zápory - jako nevýrazný Karel Roden, kolísající tempo a průměrné triky, kterých je sice vzhledem k rozpočtu slušná porce, ale v některých scénách nestojí za moc. (14.06.2004)

Další z široké řady comicsů, který ve mně zanechal hořkou pachuť. Rudý pekelný démon s upilovanými rohy a kamennou pěstí je bohužel krapet nesourodý a přeplácaný. Celkově je sice dynamický a nedá se mu upřít jistá stylovost a efektnost, zejména co do designu mnohých monster, ale svou rozbředlostí prostě neláká k tomu, abych si ho někdy zopakoval. (07.12.2005)

Hellboy je komixová jízda přesně podle mého gusta. Disponuje ďábelsky temnou a místy zvrhle nechutnou atmosférou, humorem černým jak čerstvě zasypaný hrob a hrdinou tak sympaticky nesympatickým, že to dál nejde. Hlavní výhrou snímku Guillerma Del Tora je Ron Perlman, který svou maskovou kreací překonává vše, co jsem zatím v žánru komixových remaků viděl. Hellboy je hrdina s duší, který se nemusí vůči světu vymezovat tunami explozí a soubojů... je to malá velká báseň o věčném sváru pekelné moci a dobrých lidských stránek, které se v tom velkém červeném těle mění na něco téměř poeticky něžného. Scény, kdy Hellboy hladí svojí kamennou rukou koťátko či pojídá sušenky na střeše ve společnosti devíti letého chlapce, debatujíc s ním o lásce, jsou ozdobou filmu. Del Toro dokázal slušně vyvážit poměr akce a konverzaček, čímž se připojuje k chválihodnému trendu x-menovské dvojky. Je až s podivem, jak mě ten film o rohatém monstru dokázal dojmout... ale nejen to. Dokázal mě pobavit slušně zmáknutými akčními sekvencemi (které jsou však v dnešní době spíše lehce nadprůměrné a starosvětsky pojaté), dokázal mi vsugerovat atmosféru, která balancuje na hraně černé komedie a horroru. Škoda, že v závěru se poněkud vytrácí gradace a režisérská chytrost, s jakou je snímek až do té chvíle s lehkou nadsázkou veden. Hellboyův svět je mi velmi sympatický a blizký, pročež doufám, že "Red" tímhle snímkem nekončí svoje neomalené filmové putování. Byla by škoda, kdyby se tahle zablácená pekelná relikvie neměla dočkat nástupce... (30.09.2004)