Marnie

Žil byl jeden Hitchcock, který zpracoval thriller v jehož ústředí je psychicky narušená hrdinka, od které se odvíjí celá zápletka, a kterou se někdo po celou dobu snaží "Zachránit". Tento Hitchock nasadil vysokou laťku všem svým nástupcům, kteří jí ale dosáhli jen málokdy. Napodobovali, přidávali nové prvky a příběh zamotávali, ale smutnou pravdou je, že Hitchcock byl tím tím, kdo z tohohle tématu vytvořil základní kámen. Je pravda, že dnes by onen traumatizující zážitek byl v dnešních filmech příliš slabý, ale to není chyba Alfreda, ale naší doby. (04.08.2008)

Kdo vymyslel zadní projekci, tomu by měli šlápnout na kuří oko, a tomu, kdo ji nadměrně využívá, taktéž (nemám rád honičky v autech, na koních zase ano; ale ani to tu nesedělo). Četl jsem pár komentářů; obsahují kritické k poznámky k režii, hercům, vedení příběhu, trikům (především již zmíněné zadní projekci), Conneryovské psychoanalýze atd. Všechny se mi zdají být případné. Pozn. 1: Z komentáře Faidra *** vyvozuji, že tam, kde psychoanalýza končí, skutečný příběh/život teprve začíná. I s tím souhlasím. Pozn. 2: troufalka **** nachází podrobnosti s filmem Psycho. v Marnie říká Lil: "Vždycky jsem si myslela, že nejlepším přítelem dívky, je její matka. V Psychu říká Norman: "Nejlepším přítelem chlapce je jeho matka." (12.08.2018)

A je to tady opět. Psychologicky laděný thriller z dílny největšího mistra ever forever Hitche, kde se nám vedle mystiky taky rozjíždí pořádná romanťárna! Co já bych bez něj dělal, vždyť všechny romantické filmy se můžou jít zahrabat. Tu dokáže nejlíp vykreslit on a k tomu přikořenit nějakou tou špionáží nebo úchylkou nebo čímkoliv jiným. Tippi se mi líbila už v Ptácích a Connery mi sedl. (21.06.2009)

Skôr mi to pripadalo, ako keby pán Hitchcock netočil film pre divákov, ale len akúsi jeho režisérsku excesu pre poslucháčov filmovej školy. A je naozaj patrné, že jeho umenie tu nemá chybu. Kamerové, strihové a iné lahôdky, pri ktorých mi ale celkový príbeh predsa len prišiel nevyrovnaný a v mnohých prípadoch aj nudný. (30.11.2017)

Možné SPOILERY: I když se v Marnie dá najít několik typických hitchcockovských prvků strašidelné hry s divákem, matka stojící ve stínu, ruka klepající na okno, tak je čistým dramatem o ženě sužované fobiemi a nepochopitelným citovým chladem ze strany své matky a v důsledku toho se propadá do světa lži a přetvářky. Tippi Hedren ( Marnie), která mne např. v Ptácích svým herectvím naprosto iritovala, je tady skvělá a její rozvrácenou duši jsem jí věřil. Sean Connery ( Mark), který sice vypadal jako ne po dobře provedené plastické operaci, se své role zachránce zhostil také výtečně a jeho krocení zlé ženy bylo až šarmantní, ale lehce sexistickou, ukázkou převahy klidného a vyrovnaného mužského elementu nad divokým a nevyrovnaným ženským principem. Celý střet vůlí spěje k očekávané konfrontaci Marnie se zapomenutým traumatem z dětství, které mohlo být příčinou jejího stavu a po této zkoušce ohněm se, konečně smířená sama se sebou, rozhoduje spojit svou pouť s Markem a rovnováha je opět nastolena... Nejsmutnější a nejpravdivější na celém příběhu je však vztah matky ke své vlastní dceři, která v sobě ani na konci nenajde kouska citu ani prostého porozumění k vlastní dceři a dokáže pouze sama sebe ujišťovat o vlastní oběti a výchově dcery ke slušnosti a tím divák ( či aspoň já) dostane i jasnou odpověď na to, proč byla Marnie tím, čím byla ... "Jsem sice lhářka a zlodějka, matko, ale ano , slušná skutečně jsem" (04.11.2013)