The Go-Between
Posol
Režie:
Joseph LoseyScénář:
Harold PinterKamera:
Gerry FisherHudba:
Michel LegrandHrají:
Julie Christie, Alan Bates, Margaret Leighton, Michael Redgrave, Dominic Guard, Michael Gough, Edward Fox, Richard Gibson, Roger Lloyd Pack, John Rees (více)Obsahy(2)
Film líčí vzpomínky jedenáctiletého chlapce na letní pobyt ve venkovském sídle svého spolužáka z velmi bohaté rodiny, jež jsou nejen plné pro něj dosud neznámých dojmů z atmosféry nádherného domu, pěstovaných zahrad, zapomenutých zákoutí a norfolské krajiny, ale především pocitů z pronikání k tajemstvím světa dospělých, jež ve svém důsledku jsou pro něj nakonec traumatizující. (NFA)
(více)Recenze (32)
Román L.P. Hartleyho se pod rukama "scénáristy" Harolda Pintera proměnil ve skutečně silné dílo. Tento příběh chlapeckého dospívání a nelehké konfrontace se skutečným světem, který je zároveň hořkou analýzou života vyšších anglických kruhů začátku dvacátého století, opravdu stojí za to. Julie Christie, která nemá ve svých milostných touhách příliš volnou ruku, a Alan Bates, jenž svým způsobem připomíná onoho milence lady Chatterlyové. Dokonalý pár, jehož vztah je vnímán a deformován dětskýma očima jejich poslíčka, jenž ještě jeho konání nechápe, ale zřejmě by ho byl jistým způsobem rád účasten. Působivý je i Edward Fox jako aristokrat, který se nechává pasivně unášet dobou a konvencemi. Snímek je zajímavě vypravován - sotva postřehnutelné, ovšem postupně se stupňující retrospektivy -, velmi dobře režírován a vyniká zajímavým a chytře vybraným hudebním doprovodem. ()
Oscar 1 nominace: Herečka VR - Margaret Leighton... Zlatá Palma ()
║Rozpočet $1milión║Tržby Celosvetovo $1,400,000║ ()
Zdánlivá předválečná idylka, zdánlivý poklid anglického aristokratického venkova, vášeň spojující nerovný pár a její bezděčný svědek na hranici mezi dětstvím a dospělostí – dalo by se říct, že Pokání odehrávající se o pár let dřív s tím, že Robbie a Cecilia jsou manipulátorští zmetci a zamilovaná třináctiletá osůbka je jejich svědkem a pomocníkem od začátku. Ale přece – tam, kde mi Pokání přišlo sterilní a vykonstruované, tady bez přemáhání věřím živočišnosti postav pod chladnou slupkou a kastovní problematice, kde rodičové odmítají provdávat dcery za mládence s holou... vyhlídkou na budoucnost. Podíl největší nesou ocelová magnólie Julie, živočišný milenec lady neChatterleyové, chlapec prožívající poslední prázdniny dětství, kamera a melancholicko-dramatické tóny klavíru. ()
Krásný anglický venkov a výtečné kostýmy. K tomu jsem zachytil komplikovaný příběh vyprávěný pomalým, místy nudným způsobem. ()
Dokoukáno s největším sebezapřením. Nuda, nuda a ještě jednou zoufalá nuda - asi je to natočeno velmi dobře, ale tenhle film mě v podstatě úplně minul. Začínám mít po krk všech těch filmů, kde je svět dospělých vnímám "nevinným" prizmatem nějakého děcka - k čertu už s tímhle nastokrát provařeným přístupem. ()
Příběh nenaplněné lásky bohaté dívky a farmáře ze sousedství s dokonale zachycenou žhavou letní atmosférou. Adaptace krásného románu L.P. Hartleyho ovšem není příjemně romantickou sondou do života bohaté anglické venkovské společnosti na počátku dvacátého století: vše vyústí v neodvratném, bolestném střetu dítěte s realitou a vášní s konvencemi třídní společnosti. Přestože závěrečný zoufalý čin, ve kterém Ted viděl jediné řešení celé své situace, já osobně odsuzuji, není to důvod k tomu, abych této výborně zahrané a ohromně vypravené adaptaci snížila hodnocení. ()
Prostě mne to nijak nechytlo. Ačkoliv jsou tady všechny potřebné ingredience jako honosné sídlo, služebnictvo, panstvo, zahrada, jídelna atd., nevzbudilo to ve mne žádné emoce nebo pocity nějaké "britskosti". Příběh je velmi rozmělněný a stejně tak osudy postav. Jednoduchá historka se středně silnou pointou, zabalená do rádoby hávu anglických propriet, jež zde ale ani trochu nefungují, jako třeba u Altmana (Gosford Park). ()
Příběh nezdaru jedné (třídně) nerovné lásky, zprostředkovaný malým klukem, který objeví nejen fungování šlechtických mravů Anglie z přelomu století, ale i odpovědi na vlastní otázky dětství. Přestože se nejedná o nijak zvlášť objevné téma, bylo zpracováno na můj vkus střízlivě a bez kýčovitých romantických schémat, díky čemuž se mi zdál příběh uvěřitelný. ()
"Proč mu říkáš Merkure ??" Rodilý Američan, ač byste to do něj jistě v souvislosti s jeho tvorbou neřekli, režisér Joseph Losey se chopil adaptace skvělé knihy Leslieho Polese Hartleyeho, která u nás vyšla pod názvem Poslíček s velkou vervou a ve výsledku je to opravdu vidět !! Dnes již klasický snímek, který mi v mnohém připomínal o poznání čerstvější Pokání, vyznívá mnohem lidštěji a věrohodněji, což z něj spolu s naprosto úchvatným hudebním motivem s neklidně temnými tóny klavíru držitele tří Oscarů Michela Legranda činí opravdu velmi jedinečný film !! Výborně zvolenému hereckému obsazení tradičně vévodí Edward Fox se svojí postavou, v Búrské válce raněného vikomta Hugha Trininghama, Dominic Guard se mi jako Leo také velmi líbil, v roli Marka se premiérově představil Richard Gibson, kterého všichni známe ze seriálu Haló, haló !! jako Herr Flicka.. Hartleyeho kniha začíná slovy: "The past is a foreign country: they do things differently there." a mě tak napadá, že v Loseyho snímku je právě vše, jak by mělo být, i po těch letech.. [ Pouze v původním znění s titulky !! ] ()
Pred mnohými mnohými rokmi asi moje prvé stretnutie s inými ako čisto komerčnými žánrami. A rozhodne ma to neodradilo od toho, aby som im aj naďalej neostal verný. ()
Tomuto filmu se dají vyčíst snad jen dvě věci: je téměř dokonalý (Joseph Losey + Harold Pinter + Dominic Guard) a je z prostředí, které nemám rád. Výjimku mohu udělit jen tehdy, pokud dokonalost má nějaký smysl, a "šlechtické vztahy" přesahují svoji třídu (upper-class) a dobu (počátek minulého století). V obou případech mám pocit, že k obě podmínky byly splněny (ostatně také jsem měl v Leově věku rád svoji tetu). Pseudo-soudobá hudba Michela Legranda patří samozřejmě také k oněm "dokonalostem". ()
ocenenia : MFF Cannes 1971 - Zlatá Palma (?) ()
29. Zlatý Glóbus za rok 1971 - nominace (1) - Nejlepší zahraniční (anglicky mluvící) film - Velká Británie ()
Snímek je v úvodu poněkud roztěkaný a v úmorném vedru bloumá z místa na místo - jakoby v rozlehlém, nákladně zařízeném domě a v jeho okolí teprve hledal inspiraci. Když se konečně začne ubírat tím správným směrem, je už prakticky pozdě, neboť ani on, ani já nedokážeme sebrat myšlenky a soustředit se na vlastní příběh. Kromě toho mi není nijak extrémně sympatická ústřední milenecká dvojice - a vlastně ani chlapec, který se pokouší porozumět komplikovanému, třídně rozdělenému světu dospělých ... a tak mě jejich osudy navzdory silnému sociálnímu podtextu přehnaně nedojímají. P.S.: Druhá časová linie je v tomhle případě lehce matoucí - zbytečně narušuje plynulost děje a spíš mu škodí, než aby mu pomáhala. ()
Jedno prazdninové dobrodružstvo 13-ročného chlapca, ktorý (predčasne) nahliada do sveta platonickej lásky. Natočené je to so slabšou atmosférou a vo svete, kde šľachtický dvor sa podriaďuje onomu chlapcovi - preberajú sa jeho nové šaty, jeho záujem, jeho vedomosti, jeho tajomstvo. Možno niekoho zaujme tichý anglický vidiek, iného zasa ponorenie sa mladého človiečika do tajov lásky, celkovoo však nevtiahne do deja natoľko, ako by asi malo. ()
V České televizi bohužel straší scénicky vybrakovaná a obrazově ořezaná verze z 90. let. To si Losey nezaslouží. ()
Když se sejde ucajdaná staroanglická limonáda s babralem Loseym vznikne nuda tak strašlivá, že jsem si na konci myslel, že se zastřelím taky. Ups spoiler. Takže se tak 30 minut nic neděje, než začne příběh o klukovi, který je poslíček milenecké dvojice co spolu nemůže být - protože on je chudý a ona bohatá. Nejbanálnější zápletka červené knihovny, co by vystačila na 20 minut protažená na dvě hodiny. Nefunguje to jako romantika, protože dvojice se za celý film nesetká, nefunguje to ani jako ta načinčaná limonáda protože to vypadá lacině. A jako dětský film to funguje tak v pár scénách (první láska, šarvátky s "kamarádem"). Drama nulové, herci průměrní, postavy místy silně nesympatické (citové vydírání kluka který nechce poslíčkovat) a ještě to skončí blbě. Za pěknou hudbu a pár příjemných klukovských scén 1*. A tady 69% proboha!!! ()
Když se budete na prázdnínách na anglickém venkově nudit, můžete jít dělat pošťáka dvěma milencům, kterým je souzeno, že spolu ze společenských důvodů nemůžou být. Pak vám ty prázdniny možná utečou (narozdíl od tohodle filmu). 4.5/10 ()
Kouzelný snímek s působivě ztvárněnou atmosférou Anglie počátku 20. století a s kvalitními hereckými výkony. Někomu se možná snímek může zdáti nudným, a možná tomu tak i částečně je, ale podle mého se jedná úmysl tvůrců v zájmu zachování autentičnosti doby, protože etiketou a pravidly upjatě sužovaná tehdejší aristokracie zřejmě příliš zábavná nebyla. Krásná romance o tajných láskách - ať už se jedná o lásku rodinou neschválenou či o platonickou lásku dítěte k dospělé ženě. Film je natočen profesionálně po všech stránkách, herci hrají výborně a zajímavostí bylo pro mě vidět ve vedlejší dětské roli Richarda Gibsona - budoucího Herr Flicka se seriálu Haló, haló. ()