poster

Rebel v žitě

  • USA

    Rebel in the Rye

  • Slovensko

    Rebel v žite

    (festivalový název)
  • Nový Zéland

    Rebel in the Rye

  • Austrálie

    Rebel in the Rye

Drama / Životopisný

USA, 2017, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morholt
    ****

    Salingerovu knihu Kdo chytá v žitě zná asi každý, ale ne všichni ji četli a příběh, který se skrývá za jejím napsáním, nejspíš nezná skoro nikdo. A ono se ani není čemu moc divit, protože Salingerovy životní osudy nejsou ničím výjimečné. V zásadě je to o tom, jak se mladý ambiciozní spisovatel po návratu z války změní a s ním i jeho psaní, což vede k úspěchu. Samozřejmě jsou tu válečná traumata, nějaké to pití, ale to není nic, čím by tehdy neprocházely statisíce veteránů. Nicméně Strongovi se povedlo relativně tuctový příběh převést do zábavné podoby. Salinger ve výborném Houltově podání tu není za filosofického žvanila, jakkoliv k tomu jeho status spisovatele svádí, ale zase tu není ani za povrchního floutka či arogantní hvězdu. Tak nějak se motá mezi těmi všemi polohami, což z něj vlastně dělá normálního člověka. A normálně působila i traumata a alkoholické výstřelky, dá-li se o těhle věcech mluvit jako o normálních. Hlavní hrdina je díky té obyčejnosti divákovi bližší, což je největší devíza filmu. Baví i herci ve vedlejších rolích ať už Sarah Paulson v roli agentky (či co to bylo) a především Kevin Spacey, kterého, zaplať Bůh, už nestihli vymazat. Asi si to konečně přečtu. 80%(25.2.2018)

  • Marqta
    ***

    Film, na který jsem se hodně těšila, předně proto, že Salingerovu knížku mám hodně ráda a jelikož je "částečně autobiografická" čekala jsem od filmu příběh, ala Holden. Film ale nezachycuje to období Salingerova života, kterým byla kniha (alespoň po striktně dějové stránce) inspirována. Pozornost je tady věnována tomu, za jakých okolností se Salinger ke psaní a to nejen "Kdo chytá v žitě" dostal. Musím říct, že první přibližně třetina mi přišla jako sice zajímavý, ale poměrně dlouhý rozjezd, obsahově nepříliš bohatý, až mě to mrzelo, jestli by měl být film celý takový. Potom ale všechno dostalo spád a musím říct, že pro mě Kdo chytá v žitě dostalo ještě trochu jiné rozměry, protože Salingerův životopis od pana Slawenskiho jsem nečetla, takže o jeho životě jsem věděla předtím, jen minimum. Moc se mi líbilo obsazení filmu, jen myslím, že některým pasážím mohlo být ve scénáři věnováno více času (třeba po návratu z války) a některým méně (hlavně tedy v úvodu a ke konci). Ale jinak myslím, že je to celkem povedený snímek i když, jak už tady bylo řečeno, je pro člověk určitě hodnotnější, pokud četl knihu okolo které se to všechno motá. Za mě je hodnocení někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.(11.2.2018)

  • Volodimir2
    *****

    Druhá svetová vojna bola pre Salingera traumou, ktorá mu úplne zmenila život. Vojnou zomrel človek Salinger, ale narodil sa spisovateľ Salinger. Zážitky z vojny dali jeho písaniu hĺbku a zrelosť, ktorá mu chýbala. Dedičstvo tejto skúsenosti je prítomné aj v práci, ktorá vôbec nie je o vojne. Pochádzal zo židovskej rodiny (otec bol Žid a katolíčka mama konvertovala na židovskú vieru) a celú dobu pôsobenia v Rakúsku býval u židov. Preto mal pre neho taký traumatizujúci zážitok z koncentračných táborov. Na jar 1942 bol Salinger naverbovaný do americkej armády, ale keďže mal zdravotné problémy, bol odoslaný do školy komunikačných jednotiek v New Jerswy, ďalej absolvoval kurz Officer Candidate School vo Fort Benning v štáte Georgia a odtiaľ bol odoslaný ako inštruktor na leteckú školu Army Air Force Basic Flying School. V lete roku 1943 bol premiestnený do Nashvillu v Tennessee a povýšený na seržanta. Pokračoval na leteckej základni Patterson Field v Ohiu na Fort Holaird a Maryland. Tu sa stáva agentom vojenskej kontrarozviedky (Army Counter- Intelligence Corps) a je pridelený k oddeleniu 4. protiteroristického zboru . Svoje úlohy plnil v rámci 12. pešieho pluku 4. pešej divízie. Nalodili sa v New Yorku 18. januára 1944 smer Anglicko Tiverton, kde dorazili 26.1.1944. Tu sa pripravovali na vylodenie na pláži Slapton Sands, ktorá mala obdobné parametre ako Utah. Deň D nastal 6. júna 1944 a 4. pešia divízia zaútočila na severné pobrežie Francúzska na Utah Beach. Vylodilo sa 21 tisíc vojakov s minimálnymi stratami 197 obetí. Všetko to bolo dielom náhody, časť divízie sa vylodila o 1800 m mimo sektor a tu bol minimálny odpor nemeckých síl. Generál Roosevelt junior zabránil ďalšiemu vyloďovaniu v plánovanom sektore a svoju vojnu začali z miesta vylodenia mimo sektor. Za toto mimoriadne dobre rozhodnutie obdŕžal Roosevelt najvyššie americké vyznamenanie Medailu cti amerického Kongresu. Prvý bojový kontakt seržanta Salingera bol práve na tejto pláži, neskôr sa pridal k 12. pešiemu pluku, ktorý už nemal toľko šťastia, nasledujúce boje (o prístav Cherbourg) preriedili tento pluk z 3080 po vylodení 1.7. už mal iba 1130 vojakov. Vďaka znalosti nemčiny a francúzštiny ako spravodajský dôstojník bol Salinger určený aj na identifikáciu nacistických spolupracovníkov medzi Francúzmi ale aj na vypočúvanie zajatcov a civilných obyvateľov. 25.augusta 1944 oslobodili Paríž a vrcholom pre Salingera bolo stretnutie s tiež vojakom Ernestom Hemingwayom, Po krátkej prestávke od 11.9. nasledovali boje na Siegfriedovej línii. Z bojových činnosti pre seržanta Salingera bola najhoršia nočná mora boj v Hürtgenovom lese. Tu zahynulo z 12. pešieho pluku 2517 vojakov a z historického hľadiska je to najväčší debakel Spojencov v 2. svetovej vojne. Hürtgen zmenil každého kto prežil a o tejto bitke nikto nikde nehovoril vrátane Salingera. 16.12. v dobe kedy 4. pešia divízia bola stiahnutá do zálohy náhodne sa dostali do bojov v bitke o Ardeny. Za 11 mesiacov intenzívnych bojov mala 4. divízia viac ako 34 tisíc mŕtvych a ranených. Spravodajské povinnosti priniesli Salingerovi tvrdé poznanie aj tvárou k holokaustu. 22. apríla 1945 , po náročnom boji o mesto Rothenberg sa divízia dostala do trojuholníka miest Augsburg, Landsberg a Dachau. Bol jedným z prvých Američanov, ktorí vstúpili do koncentračného tábora Kaufering IV., určeného na zabíjanie chorých väzňov z Dachau Trauma z toho, čo zažil, viedla Salingera k tomu, že sa nechal hospitalizovať na psychiatrickom oddelení nemocnice v Norimbergu. Trpel hlbokou posttraumatickou stresovou poruchou a odbornú pomoc potreboval akútne. Po vyhlásení konca vojny Salinger demobilizáciu nevyužil a zostáva ako 26-ročný v Norimbergu, ako civilný zamestnanec. Pôsobí ako spravodajský agent oddelenia 970 (jeho oddelenie zadržalo 120 tisíc podozrivých z ktorých 1700 bolo uznaných ako vojnových zločincov zodpovedných za zabíjanie väzňov v koncentračných táboroch). Pri vypočúvaní vojenských väzňov, prišiel do styku aj s nacistickou zdravotnou sestrou, ktorá spolupracovala s gestapom (ovládala 4 jazyky). To bol hlavný dôvod prečo bola v zajateckom tábore. Sylvia Welterová sa narodila vo Frankfurte nad Mohanom, otec bol nemecký obchodník a matka bola z Francúzska, preto Sylvia dostala francúzske občianstvo. Americkí vojaci mali zakázané sa stýkať s nemeckými ženami a už vôbec nebol dovolený s nimi sobáš. Preto vybavil Salinger jej iné občianstvo a mohli sa 18.10.1945 zosobášiť v meste Pappenheim (neďaleko od Norimbergu). Salingerova manželka vyštudovala medicínu (oftalmológiu) a bola aj psychológom. Prvýkrát sa so Salingerom stretla na psychologickej klinike. V apríli 1946 sa Salingerovi skončila zmluva s armádou a tak sa aj s manželkou vrátil do USA. Bývali u jeho rodičov ale židovská svokra a nemecká nevesta si k sebe nenašli cestu. A keď vyšli najavo ďalšie jej vojnové škvrny jedno pekné ráno jej dal na tanier letenky do Európy a po 8 mesiacoch sa ich manželstvo ukončilo rozvodom. Musím kladne hodnotiť tento pekný film. Ukazuje nám v skratke jeho život, veľmi oceňujem zobrazovanie vojnových scén, ktorých vo filme je iba desatinu celého času, ale nie sú prehnané a sú umiernené k podstate filmu. Film je priamym dôkazom jedného, ale pokojne by to mohlo byť aj dôkazom státisícov vojakov, ktorí sa vrátili z vojny a nedokázali sa zaradiť do normálneho života. Aj Salinger obetoval potom všetko, svoju rodinu, bohatstvo ale aj priateľstvo.(25.3.2019)

  • Real Tom Hardy
    ****

    "YOUR FATHER, HE'S JUST JEALOUS BECAUSE YOU'RE A PAID WRITER. HE'S NOTHING BUT A LOUSY JEW PIG SELLER." ------------- Konečne! Konečne poriadny spisovateľský film, ktorý sa téme plne oddal a bol iba o nej a o ničom inom. Desiatky filmov, ako napr. Tajomné Okno, Insomnia, Black Butterfly či Všemocný, sú viac menej o inom a spisovateľ je tam ako sekundárny dôvod. Rebel v žite rovnakým prípadom nie je, možno pre to, že sa jedná o životopisný film spisovateľa. Perfektný debut pre Dannyho, skvelý Houltov výkon, Spacey ešte lepší, o tom sa nemusíme ani baviť. V určitých momentoch film trošku zoslabol, najmä po tom, ako sa J. D. vrátil z vojny, celkovo však veľmi, ale veľmi dobré. Viac tej intenzívnejšej hudby tak, ako v úplnom závere, nemal by som snáď ani dôvod dlhšie rozmýšľať nad hodnotením.(27.12.2017)

  • kaylin
    ***

    Klasický dobrý životopisný snímek, který stojí na hercích, kdy Nicholas Hoult svou roli zvládl skvěle, profesionálně, stejně jako Kevin Spacey, od něhož bych nic jiného nečekal. Pořád doufám, že to není jeho poslední role. Film není zbytečně vyhrocený, má celkem klidné plynutí a představuje Salingera i těm, kdo ho tolik neznají.(30.1.2018)

  • - Salingerovu knihu „Kdo chytá v žitě“ měl u sebe vrah Johna Lennona, psychicky nemocný Mark David Chapman. (noelcoward73)