Easy

Netypický styl vyprávění, divák je nezasvěcený pozorovatel, a tak to zůstane až do konce. První z povídek je o neuspokojivém sexuálním životě manželů, kde se muž-umělec věnuje dětem a žena vydělává. Druhá je o sbližování na začátku vztahu a o tom, jak moc je člověk ochoten předstírat, aby zaujal. Třetí, která se točí kolem pivovaru, je nejméně dějová, spíš pocitová. Čtvrtá je celá španělsky a je nejznepokojivější. O páté píše Fifer. Šestá je o manželské dvojici, která si hledá někoho do trojky přes Tinder (hraje tam Orlando Bloom). Povídky se prolínají tím, že se všechny odehrávají v Chigacu a že se občas mimoděk mihne postava z jiné epizody. Dobrá je recenze na variety, kde vysvětlují filmařský styl Easy (tzn. mumblecore). (03.07.2017)

Tohle je tak strašně low-stakes, že je to až nezajímavé, většinu času to nikam nevede a téměř nic se tam nestane. Pointu člověk musí hledat s mikroskopem a i tak ji většinu času vůbec nenajde. Povídka prostě jen tak nějak doběhne a vyšumí. Nejvíc to dokáže zaujmout snad jen nahotou a některými slavnějšími jmény, ale to na kvalitní seriál nestačí. (31.01.2024)

Easy začína jednoducho, krátko, ako jednohubka na vychladenie hlavy po dlhom dni. Postupne však dochádza v jednotlivých epizódach k prepletaniu postáv, prípadne dejov, aj keď len námatkovo okrajovo. A z jednoduchého nám zrazu vzniká niečo premyslenejšie a komplexnejšie, pričom nikdy neviem, čím ma prekvapí ďalší diel (aj keď niekedy som nedočkavá a musím si prečítať obsah). Druhá séria si polepšila a tretia je zatiaľ top. (28.05.2020)

Vezměte libovolné české hořkoladké drama a prdněte na to nálepku Netflix. Nemá šanci mě oslovit něco, co je "ze života" a byl bych pokrytec, kdybych zatracoval nekonečnou Ulici a zároveň vyzdvihoval Easy, které je o tom samém, jen anglicky. Je to jak sledovat přes okno sousedku věšící prádlo, a zhruba stejně zábavné. (08.05.2022)

Swanberg chtěl být upřímný a to se mu povedlo! ___ Série střípků nevšedních všedností života. Zrcadlení zkušeností se seriálem může člověka udělat lepším, empatičtějším a pomůže si uvědomit, že ačkoliv to skoro vždy nevypadá, tak při kontaktu s jinými osobami máme vždy proti či při sobě citlivého člověka, který pod nánosem zkušeností a/nebo i jako obrana před zraněním vlastní duše, je více či méně na povrchu zatvrzelým, ale uvnitř je to komplikovaný labyrint zřetězených, nevysvětlených a často zmatených, ale vždy opravdových citů, jejichž odhalovaní není vůbec běžné, ať už před někým, nebo dokonce před sebou samým. (03.08.2020)