Big Beat
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Ivan HlasHrají:
Martin Dejdar, Jakub Špalek, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Jitka Asterová, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Saša Rašilov nejml. (více)Obsahy(1)
Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)
(více)Recenze (363)
Šakalí léta sú dôvodom, prečo Hřebejkove filmy (až na výnimky) nemám rád. Ono sa udalosti nejako udejú. A po x rokoch príde ambiciózny scenárista a režisér a vytvoria obraz tej doby. Obraz tak falošný, až hrôza. Ako človek, ktorého história zaujíma iba okrajovo a účelovo som ochotný prijať najrôznejšie príbehy z dôb dávno minulých. Ale nie som ochotný prijímať sfalšované verzie života v rokoch, ktoré si pamätám. To je prípad Šakalích let a čiastočne aj Pelíškov. ()
Na Šakalí léta jsem se opravdu těšil, hodně jsem o nich slyšel (např. že zde Dejdar stvořil legendární postavu "Bejby", která patří k jeho nejlepším) a výsledek mě… zklamal. A to dost. Zpočátku to vypadalo slibně, příchod Dejdara na scénu za to stál a já si říkal, že to vypadá na fajn film, ale potom se táhlo, táhlo a táhlo. Příhoda s pivem a písnička "Na kolena" - to jsou scény, které mě vytrhly z letargie, ale jinak to byla opravdu slabota a jedno z největších (českých) filmových zklamání. A ani ten Dejdar tam nedostává tolik prostoru, aby to mohl nějak zachránit. Možná jsem na film moc drsný, ale zkrátka a dobře, potom všem, co jsem o něm slyšel, jsem se těšil na jednu legendu. Bohužel z legendy se vyklubala pěkná blbost. 40 %. ()
První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. ()
Ačkoliv Jan Hřebejk viditelně tímto muzikálovým filmem moc lidí nepobavil, já byl vcelku spokojený. Je sice pravda, že děj byl místy až chaotický (no slovo děj…), nicméně Dejdar a Abrhám potěšili svými výkony. Občas jsem se u toho i zasmál, taneční choreografie taky nebyly nejhorší a písničky super. Takže na průměr to bohatě stačí… ()
úprimne.. Vôbec ma to nebavilo mám blízko k tejto hudbe som rád že sa film snažil vyobraziť dobu 50 rokov, ale je to stále iba muzikál filmový žáner ktorý naozaj nemám rád. čakal som od tohoto snímku oveľa viac. Sledovať ako tancuje a šaškuje Martin Dejdar mi príde nemiestne a pre mňa zvrátené.. toto nie pre mňa. Možno keby som to videl ako mladší.. ale to sa nestalo. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (41)
- Těsně před zazněním písně "Na kolena" se záběrem mihne režisér Jan Hřebejk. (cubajz)
- V jedné scéně Prokop (Josef Abrhám) jako policista řídí na křižovatce dopravu. Ve skutečnosti se nejedná o skutečnou křižovatku, ale o výjezd z kasáren v ulici Čínská v pražských Dejvicích, kde se natáčela také většina exteriérů. (BrianStorker)
- Film je sice velmi oblíbený, ovšem z komerčního hlediska šlo zprvu o neúspěch. V roce 2004 se k tomu Jan Hřebejk pro časopis Premiere vyjádřil: "Ten film byl opravdu drahý a listek do kina stál tehdy v průměru dvacet šest korun. Navíc se nikam neprodal, protože to, co je na něm přitažlivé - hudba, text a a obsazení - v zahraničí nic neznamená. My bychom taky nešli na maďarský muzikál. Zábavný film nikdo nekoupí, protože lidé chodí na hollywoodské filmy, na národní kinematografii... a ti speciální diváci na umění." (NIRO)
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)
Reklama