Das Schloß
The Castle
Režie:
Rudolf NoelteKamera:
Wolfgang TreuHudba:
Herbert TrantowHrají:
Maximilian Schell, Cordula Trantow, Iva Janžurová, Trudik Daniel, Helmut Qualtinger, Friedrich Maurer, Hans Pössenbacher, Benno Hoffmann, Else Ehser (více)Obsahy(1)
Zeměměřič K. přichází v podvečer do vesnice, která se rozkládá pod záhadným zámkem. Všude je zima a sníh, což ještě přidává zámku na tajemnosti. Všichni lidé z vesnice i příchozí ze zámku jsou podivní a jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společností ze zámku, která si ho objednala, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje. (c.tucker)
(více)Recenze (35)
Nejpochmurnější a nejbezvýchodnější zpracování, které jsem viděla. Nejprve mi vyhovovalo, že scény nejsou doslovné, ovšem s nedůležitými podrobnostmi se vytratily i ty významné. Absurdita, kterou jsem vnímala při četbě měla jiný charakter. Byla mnohem emotivnější a svým způsobem i vtipná. Zde byl K příliš depresivní a odevzdaný a Frida naprosto bez emocí. Charaktery postav byly velmi zjednodušené, citově vyždímané a vyzdvižena byla jen nesmyslnost plnění příkazů a byrokracie. Prvek, který přispěl k těžké atmosféře, byla volba velmi starých lidí jako obyvatel vesnice a neutěšená, omšelá zatuchlost stavení ve vsi. Byl to nejspíš umělecký záměr, který respektuju. Pro mne ale bylo nejpovedenější zpracování ruské, od Alexeje Balabanova z roku 94.... ()
Dobré zpracování podle mě nezfilmovatelného románu. Jen se musím pousmát nad žánrovým zařazením tohoto filmu: Drama / Rodinný / Mysteriózní! Jestli je tohle rodinný film, tak pak například Pretty Woman může být temné sociální drama z postindustriálního světa blížícího se ke své apokalypse! ()
Kniha Zámek je samozřejmě nezfilmovatelná. Tohle je ovšem překvapivě poměrně (a na svou dobu) kvalitní adaptace. Kdo knihu nečetl, tak z toho asi moc mít nebude. Oproti dialogy nabité knize plyne film takovým tichým stylem, zakládající si hlavně na oné kafkovské atmosféře, která navíc svojí starobylostí a syrovostí dostává vyšších rozměrů. Absurdní příběh, abstraktně a nejasně nastínění, ovšem s neuvěřitelným dobovým kouzlem. ()
Západoněmecká filmová adaptace světoznámého románu Pražského rodáka F. Kafky, popisující nepřekonatelné překážky zeměměřiče K. dostat se na zámek, pro jehož služby byl povolán. Přesně jako v románu se okamžitě objevuje pocit nekonečné beznaděje, atmosféra plná úzkosti, podezírání a nejistoty. Přesně podle předlohy divák může očekávat pouze marný boj s neproniknutelnými chapadly byrokracie a absurdního administrativního systému. Tato dusivá depresivní psycho atmosféra je zachycena velmi dobře, představitel hlavní postavy, nebohého absolventa geodezie, jenž musel mít pocit, že se ocitl ve zlém snu, Vídeňák M. Schell, jenž se dokonce podílel na scénáři, zvládl svou roli velmi dobře. Fridu, nedůvěryhodnou milenku K. hrála C. Trantow, mistra Klamma ze zámku, postavu, o níž se neustále hovoří a K. se k ní bláhově upíná, pochopitelně nikdo neuvidí. V jedné z vedlejších postav se objevila i česká herečka I. Janžurová. Vzhledem k tomu, že Kafkův román chovám ve velké oblibě, byl jsem zvědav na filmový přepis díla, mohu pouze konstatovat, že dávám Noelteho adaptaci plný počet, neboť si nejsem vědom jediného nedostatku tohoto díla. ()
Snímek vnímám jako absurdní alegorii na přebujelou a arogantní byrokracii a bezmocnost jedince vůči ní. Koneckonců tohoto reliktu ještě z dob Rakousko - Uherska jsme se nezbavili až dosud a film je proto stále navýsost aktuální. To, co možná diváci mimo středoevropský prostor vnímají jako nějaké kafkovské mystérium, známe u nás jako každodenní realitu - jen jsme na ni tak zvyklí, že nám to už skoro ani nepřijde. ()
Absurdní svět s mnoha figurkami schopnými posouvat se jen podle pravidel. A do toho zeměměřič, stejně neživoucí, hledající "sámnevíco". Ubohý mezi ubohými. Dialogy mezi ním a těmi ostatními jsou na palici, slova bez obsahu, zaznívá jen to NE, NEZNÁM, NEPOTŘEBUJEME, PROTOKOL... Všude špína. A chlad. Dere se nejen skrz dveře. Je v lidských srdcích a skrz oči každého o sobě říká víc, než chcete slyšet. Jen pár mladých žen má v sobě kousek tepla, ale ani jejich ženskost nemá potenciál změnit o trošku víc život v podzámčí, protože ženy jsou pouhými hračkami v rukou těch o něco málo vlivnějších. Přežívá ten, kdo má svou postel. Divák už se v obsahu ztrácí, hledá za každými dveřmi, v těch postelích i pod postelemi odpověď. A i když ví, že neprošel protokolem, a tedy žádnou odpověď nedostane, kouká nevěřícně až do konce. Proč vlastně... Tenhle svět nic z množiny "příště" nenabízí. Zima, kraj bez slunce, prázdnota tak prázdná, že ji nelze uchopit. Vizuál se na atmosféře filmu podílel snad nejvýrazněji. Exteriéry, interiéry, kostýmy, absence rekvizit, které by prostor zlidšťovaly, nadmíra toho, co dělá film mrazivým. Film působí černobíle, pokud se v některých záběrech ukáže výrazná barva, pak je to červená. Hudba by mohla některými pasážemi doprovázet letní romanci, tak moc dobře film definuje, protože si díky tomu kontrastu divák uvědomí mrazivost filmu v příběhu i vizuálu. Jako když si zářivost bílé barvy uvědomíte, když ji položíte na černou plochu a naopak. Výborné herecké výkony. Někdo z recenzentů napsal, že tohle není Kafka. Já ho ale takhle vnímám. Mně se film líbil moc. ()
Skvělé zpracování. Víc k tomu není třeba dodávat. ()
Tak atmosféru to má jako břitva, to je fakt. Ale, že je to o ničem, to je také fakt. Asi nemám hlavu na to, abych to pochopil, takže je to pro mne naprosto bezcenný film. Vlastně jsem se na to díval jen kvůli paní Janžurové, která tu měla takovou pidiroli. Ta dvacítka je právě za tu atmosféru plnou beznaděje. ()
Jak už jsem někde psal, Kafka je náročný a není jednoduché jej číst natož sledovat. Faktem je, že tento snímek je hodně pochmurný a místy se pohybuje na hranici hororu. Hodně mi ale připomíná Proces jen s přenesením do vesnice. Opět je složité se dostat do zámku i k někomu, kdo jej spravuje a obhospodařuje. Je to složitý administrativní počin a K. je posílán od jednoho ke druhému, přičemž se zdá, že obyvatelé ví víc, než říkají. Těžko říct, co tím chtěl básník, respektive spisovatel říct, ale já toto dílo chápu nejen jako kritiku byrokracie obecně, ale též poměrů v Rakousko-Uhersku. Odloučenost šlechty od obyčejných lidí, jejich uzavřenost a chybějící náhled. ()
Překvapivě povedená adaptace a dost sugestivně vystižená kafkovská atmosféra a bezčasí. Děj je očesanej o několik epizod, ale film jako celek funguje perfektně. V první půlce super dynamická kamera, která postupně zestatičňuje (nevím, jestli je to tvůrčí záměr, smysl to podle mě moc nedává). Hlavně ale skvělý exteriéry i interiéry vesnice! Škoda toho zámku, kterej je v rozporu s předlohou snad až příliš zámkovitej. ()
Při čtení Zámku od Kafky se člověk hodně potí a na film se dívá stejně těžce. Teď neříkám, že film je nekvalitně zpracován. To právě naopak. Zpracování je zcela výtečné. Ale je to prostě Kafkův zámek, kniha je zajímavá, ale zábavná zrovna není, a musíte se nutit do čtení, S filmem, který je věrný své předloze, je to úplně stejně. Pří dívání se taky potíte, aby jste vydrželi, až dokonce, a to to má docela krátkou stopáž. ()
Celkom dobrá dráma snažiaca sa sprostredkovať pocit bezmocnosti jednotlivca v súkolí byrokracie autokratickej spoločnosti. Hlavný hrdina sa tak stretáva so všetkými prejavmi takejto spoločnosti hoci sa k samotným vládcom ani nepriblíži. Korupcia, pätolízačstvo, autocenzúra, klebety a ostrakizovanie, a to všetko len v náznakoch bez prejavov vonkajšieho násilia. Produkcia je dobrá aj keď snaha o dramatizáciu nie je veľká. Atmosféra stavia skôr na podivnosti postáv a samotného príbehu. Väčšinu práce však musia odmakať herci, ktorí svoje postavy stvárňujú veľmi dobre a Maximilian Schell v hlavnej úlohe vychádza v porovnaní s Anthony Perkinsom z o pár rokov staršieho Procesu, veľmi dobre. Za zmienku stojí ešte prekapivé účinkovanie Ivy Janžurovej. 70% ()
Zajímavý film. Ponurá atmosféra, že mrazí ne ze zimního počasí, ale přímo z děje. Výborný M.Schell a popravdě jsem původně film shlédl kvůli roličce I.Janžurové, kterou mám od jejich počátků rád a byl jsem zvědav, co tam může hrát. Film mne ale uchvátil od samého začátku a já se přímo vcítil do role zeměměřiče a trnul jsem, jak příběh skončí.Janžurku jsem málem propásl, ta role je opravdu jen maličká. Ale Janžurka jako vždy skvělá i v minirolích. ()
Dál a hloub.¬ Na předvedení Kafkova Zámku v podání R. Noeltkeho a M. Schella bych vyzdvihl zvláště zapracovaný konec, který nedokončená kniha neobsahuje a tak je vlastně spekulací — jednou z možností — na základě nepřímého svědectví (dopisy, sdělení přátelům). Bez zakončení "příběhu" lze čísti knihy — jako je Zámek — a míti z nich takměř týž přínos, jako z příběhu ukončeného; totéž však už tak docela neplatí o filmovém převedení takových knih; proto zde zakončení příběhu vnímám jako nutnou podmínku k završenosti uměleckého filmového počinu — přepisu knihy.¬ Ostatek — Schellův scénář, Noeltkeho režii, kameru, doprovodnou hudbu — vnímám jako pokus uchopiti Kafkův román, ne jako jeho uchopení. Jako člověk znalý Kafkova literárního odkazu a zabývající se jeho dílem říkám, že cestou běžné filmové tvorby — která byla Schellem a Noeltkem zvolena — se není možné přiblížiti Kafkovu světu víc než pouze velmi vzdáleně — jinými a snad přesnějšími slovy velmi povrchně.¬ Někdy je metoda, způsob, rozhodující; ostatní kvality jdou do pozadí. Kafkův Zámek — ostatně jako řada jiných klasických děl moderní doby — patří mezi taková díla. Ve svém celku, celkovém vyjádření, je toto zpracování rozhodně nad průměrem. Ale zároveň také rozhodně pod pomyslnou hranicí oddělující nadprůměr od skvělého, výjimečného snímku. Myslím, že ti, kdož chtějí viděti Zámek, neudělají chybu, když tento snímek shlédnou. Moje doporučení je, ovšem, přečísti si po tom také knihu samu. A při čtení knihy se nenechati odradit jejím zvláštním slohem; je dobré nechat se jím prostě unášet do oblasti pocitů, které teprv pozvolna v čtenáři budou klíčit a zrát.¬ Na závěr mi zbývá porovnati toto předvedení Zámku s předvedením M. Hanekeho. Tedy, Hanekeho režijní práce včetně hereckých výkonů a včetně práce kamery a použité hudby je viditelně lepší než předvedení dvojice Noeltke–Schell; vše ale sráží jak časté "nefilmové" vložky — citace z knihy —, tak i useknutý konec. Že film není vyprávění vypravěčovo, ale je to "dívání", Hanekemu do hlavy jasně nevešlo; proto, byť režijně zřejmě lepší, je v celku vzato Hanekeho počin v posledku zhruba na téže úrovni s počinem Noeltkeho. Je to škoda; neboť Haneke byl přec jen blíže tomu, proniknouti "dál" a "hloub".¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (méně) (více)