Mise

Skvělý film, který mohl být o něco delší, aby některé motivy propracoval (třeba dal víc pozadí postavám Ironse a De Nira). Vydržel bych se dívat mnohem delší dobu. (26.03.2021)

I když tahle doba a tohle téma není úplně mým šálkem kávy, tak musím říct, že film to byl pěkný... smutný, ale pěkný... Občas teda než mě zapálily spojitosti, různé politicko-společenské operace v příběhu, tak mě to dalo, ale to je můj problém.. 5 z 5 (25.04.2021)

Svatá herecká Trojice ten neustále se v dějinách lidstva opakující příběh odehrála s božskou grácií. Je požehnáním vidět toto filmové pokání bílé rasy poprvé v životě a to 38 let od jeho vzniku a v dojemné pokoře se dojmout. Amen (10.01.2024)

Robert De Niro, Jeremy Irons, Liam Neeson, skvělý příběh a oscar za kameru Charlese Mengese. Není co dodat!!! (11.01.2007)

Co říct...tenhle film jsem viděl poprvé jako dítě a od té doby patří k mým nejoblíbenějším. Nemá cenu ani vyjmenovávat, co všechno je na něm dobré. Jasných pět hvězdiček. PS: název "Mise", pod kterým jej uvádí TV NOVA je opravdu blbej. Nejen, že to, jak již někdo napsal, zavání akcí, ale hlavně ten film je především příběhem misie, na které se ilustruje ve zkratce příběh a osud jezuitského "amerického projektu", který fungoval více jak století. (31.01.2007)

Všechno podstatné už tu bylo řečeno. Musím dát plný počet bodů. Hudební stránka a herecké výkony jsou naprosto skvělé. (26.04.2008)

Na tomto filmu je dokonalé snad všechno. Kamera, prostředí, herci ( i neherci, hlavně ti s bezzubým úsměvem :-)), silný příběh a HLAVNĚ asi nejkrásnější hudba, co jsem kdy ve filmu slyšel. Pan Morricone se tu opravdu vytáhl a vytvořil něco úchvatného. Vskutku hluboký film. (17.07.2008)

Mistrovské dílo podle skutečné události z dílny ne příliš známého tvůrce Rolanda Joffého. Dynamický příběh plný emocí, podpořený nádhernými záběry na panenskou přírodu Jižní Ameriky s fantastickou hudbou Ennie Moriconnea. Herecké výkony jsou výtečné, těžko říci, kdo má v tomto skvostu navrch, Jeremy Irons i Robert de Niro jsou oba opravdu velmi přesvedčiví. Příběh je nejen o konfliktu evropských mocností a misionářů s původním obyvatelstvem, nejen o pokání žoldáka a otrokáře, který se chce stůj co stůj vykoupit za smrt svého bratra. Je to především příběh o hledání pravdy, naděje a lásky k bližnímu svému. 5 hvězdiček (08.12.2008)

Po dlhej, dlhej dobe nevidím Roberta ako mafiána - a stálo to zato! A áno, tá hudba je božská ;) (25.07.2011)

Pre filmy s podobnou atmosférou a výpovednou hodnotou by mala byt osobitá kategória. Jedine, čo pri tomto filme chýba je azda aspoň nominácia za scenár a oscar za hudbu. Samozrejme, výborných hercov a výpravu netreba ani komentovať. V tom podstatnom nedocenené dielo. (18.02.2012)

Tu síť, co táhne de Niro by si zasloužil kdekdo. A že to vše nakonec se ve zlé obrátí, platí často i dnes. Jinak krásná příroda, nádherný film. A hudba, co říci, snad jen - Ennio Morricone (12.05.2012)

Film který je nutno vidět. A není k němu moc co dodávat. Snad jen k některým komentářům se nevydržím nevyjádřit. Křesťanská agitka? Nevím, ale když točíte film o misii, tak asi tam tu náboženskou stránku budete muset mít obsaženou, navíc když je jednou z hlavních postav kněz. A zvláštní, že u filmů, obsahujících východní filozofii a náboženství, tu nikdo za to záporné body nedává a neříká - fujky fuj, budhistická agitka. Nebo jiná. Zvláštní, že filmař nemůže do filmu zapojit vlastní kulturu a historii, aniž by mu to nebylo vyčítáno... (05.06.2012)

pútavý príbeh o skutočnej udalosti (18.07.2012)

člověk musí ocenit, jak náročné natáčení muselo být. Výborný film. (28.12.2012)

Slovy sv. Pavla a stále ještě zasažen náladou snímku: "Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon." Těžko hledám slova. Poněvadž takhle koncentrovanou, silnou emoci mi ve mne vyvolalo málo děl. Hudba a obraz v dokonalé symbioze. K tomu příběh, který krásně využívá kontrastů. Příběh - Kain jemuž je odpuštěno. Břímě, vina, symbolicky vyjádřená je přeťata, shozena do řeky. De Nirova postava té chvíli pláče. Proč? Znovu se narodil. Tato scéna je opravdu mistrovsky vyvedená. Kontrast mezi církví, mocným molochem a věřícími, za které mluví jejich skutky. Pobožnůstkáři teatrálně se modlící, ověšeny zlatem, kříži, šermující Papežem. Ne tohle není žádná agitka křesťanství - tenhle film je totiž ke křesťanství dost kritický. No mluvim z cesty. Slova nestačí a zároveň bych o tom mohl mluvit hodiny. P.S. Ještě jednu scénu musím zmínit: Mendoza se ptá jak může pomoci - dostává Bibli. Jeho čtení o lásce z Pavlových Listů....netřeba nic dodávat. (05.05.2013)

De Nirova cesta za odpustením a Jeremyho flautová scéna ...Ennio je kráľ...plný počet ***** (06.06.2013)

Působivé, velmi silné a podmanivé dílo, přinášející spoustu otázek. Jednoznačné zlo osobních a skupinových mocensko-ekonomických zájmů je mimo diskusi, jeho zhoubnost vidíme dodnes neustále okolo sebe, i v rozhárané české politice. Jako by se člověk nikdy z dějin nepoučil. Otázkou složitější je tady dilema zda zlu čelit aktivním bojem, jako činili Robert De Niro, nebo pasivním duchovním vzdorem, jehož představitelem byl stejně skvělý Jeremy Irons. Pravda možná leží někde uprostřed, zkreslená špatnými a deformovanými výklady Božího slova. Kristus sice pravil, že "kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem,", ale zvítězila by třeba Americká armáda nad Hitlerem bez použití síly? Uspěl by Aragorn, Rohanští jezdci a obránci Gondoru vůči Sauronovi pasivním odporem? Asi ne. A přitom - zlo plodí zlo. Jak z toho ven? Možná nikoliv nutná obrana, i násilná, plodí zlo, ale fanatická nenávist. Tak to myslím měl na mysli i Ježíš Kristus, jehož slova i ideje byly tolikrát ve jménu chorobných a vpravdě bezbožných myslí zkrouceny a zdeformovány, bohužel i dílem nejvyšších představitelů duchovenstva. Braňme se zlu přiměřeně, aby se nešířilo, ale nečiňme tak s nenávistí, protože ta plodí zlo. Čiňme tak s pochopením, neboť to zlo má bohužel kořeny i v nás a bojujeme s ním denně. A i o tom je tento mocný film s úchvatnou hudbou, herci a scenérií. (13.07.2013)

Ty malý zahnědlý spratky je potřeba rozcuckovat, zvlášť když jsou bezbranný, a jejich matky vojet přímo do jejich opičí dělohy jak hadřík na kliku a pak jim vzít život ve jménu Páně. (Takový svět jsme stvořili.) (30.08.2013)

Mám slabost pro snímky, kde kamera a hudba skoro hraničí s kýčem, ale nesklouznou do něj. Mám slabost pro filmy, kde jsou herecké výkony výtečné, aniž by potřebovaly slov a nějakých duchapřítomných dialogů. A nakonec mám slabost pro filmy, které jsou příběhem tak nadčasové, že nás nutí přemýšlet o vlastních postojích, a přitom jsou točeny na památku těch, kteří za ty své byli v letech dávných i nedávných ochotni zemřít... Takže Misie je film, který mě hluboce zasáhne vždy, když jej vidím... (09.06.2014)

Netroufám si hlouběji zkoumat důvody, proč film, který velká část zahraniční kritiky nemilosrdně popravila, našel v (post)totalitních Čechách a na Slovensku tolik nadšených příznivců - včetně mě. (Jen si tak letmo představuji divácké reakce na dílo, které by v podobném duchu pojednávalo ne o amazonských Indiánech 18. století a dvou s nimi soucítících cizácích, ale řekněme o Čechoslovácích doby železné opony a dvou nestandardních sovětských poradcích se zbytnělým svědomím.) Už premiéra "Misie" (pro kina v ČSSR pro jistotu zesvětštěné na "Misi") v Cannes a zvlášť následné nejvyšší ocenění vyvolalo velkou nevoli. Nejvíc se nelíbilo, že hrdiny příběhu jsou křesťanští mučedníci a Indiáni v něm jen bezejmenně statují - jistý kritik je dokonce přirovnal k ptákům v Malickově "Tenké červené linii". Třebaže Joffého pojetí považuji za běžné a víceméně pochopitelné (tvůrce určité kultury tvoří pro "své" obecenstvo a podle toho volí "jeho" hrdinu), chápu i výhrady vůči němu ; jiná režisérova díla jim myslím spíš dávají za pravdu. Postavy prvního plánu "Misie", kněz Gabriel a otrokář Mendoza, jsou nepochybně typizovány a zvlášť druhá z nich i silně romantizována. Ke všemu je ztělesnily hvězdy z nejjasnějších. Oslněni jejich svitem snadno ztrácíme ze zřetele dalšího bílého protagonistu, zajímavějšího, protože vrstevnatějšího, modernějšího, a tudíž nám bližšího, jaksi "lidštějšího" - kardinála Altamirana. Je to on, kdo nám vlastně příběh tlumočí, jsa zároveň jeho hybatelem ; jeho napadá, "jestli by tito Indiáni nebyli spokojenější, kdyby moře a vítr k nim nepřinesly NIKOHO z nás" (prý "moře a vítr" - pěkné alibi !); on se po závěrečných titulcích (!) vrací na plátno, aby se s NÁMI rozloučil vyzývavým pohledem přímo do očí. On je také tím, kdo přijímá pravidla nového světa (toho NAŠEHO),v němž víra dělá čím dál víc místo praktické úvaze, ideál kompromisu, duchovno trhu.... Nevím, zda to bylo režisérovým úmyslem, ale co když poselství divákovi nese Altamirano spíš než Gabriel a Mendoza ? Jinými slovy : co když se po nás nechce, abychom v teple kin/domovů nyli, případně zuřili nad skonem romantického hrdiny a bezprávím v dějinách, ale abychom pochopili ten poslední pohled antihrdiny a zastyděli se nad sebou samými ? (15.09.2014)