poster

Případ pro začínajícího kata

  • anglický

    Case for a Rookie Hangman

Drama / Podobenství

Československo, 1969, 102 min

Režie:

Pavel Juráček

Předloha:

Jonathan Swift (kniha)

Scénář:

Pavel Juráček

Kamera:

Jan Kališ

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský, Nataša Gollová, Jiří Hálek, Jiří Hrzán, Zdeněk Kryzánek, Eduard Dubský, Luděk Kopřiva, Jiří Janda, Miloš Vávra, Viktor Maurer, Jiřina Jirásková, Pavel Bošek, Miloslav Hotový, Vítězslav Černý, František Husák, Leoš Suchařípa, Věra Ferbasová, Nina Bártů, František Holar, Libor Fára, Karel Mareš, Miroslav Homola, Josef Kořán, Miloš Hlaváč, Karel Vašíček, Daniela Šrajerová, Marta Krásová, Jindřiška Gabriela Preissová, Dagmar Rosíková, Vladimír Hrabánek, František Kubíček, Jindřich Bonaventura, Bohuslav Kupšovský, Antonín Klimeš, Martin Kostelka, Petr Hapka, Vratislav Blažek, Alois Čuřík, Ladislav Jakim, Karel Engel, Václav Volk, Emil Iserle, Miloslav Horáček, Miroslav Laňka, Jan Maška, Viktor Očásek, Eda Pavlíček, Jiří Ptáčník, Karel Svoboda, Marie Štrampachová, Alois Vachek, Blažena Vernerová, Milan Udržal, Karel Bodnár, Žofie Futerová, Marie Grófová, Antonín Klepáč, Helena Živná, René Gabzdyl, J. Šubrt, Regina Rázlová, Jan Kubečka, Jan Přeučil, Jindřich Narenta, Hana Talpová, Nina Divíšková, Milena Kleinerová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • fragre
    *****

    Noční můra inspirovaná Kaflkou, Swiftem a Lewisem? Podobenství o totalitarismu? Intelektuálská kritika intelektuálštiny? Tento film asi nemá jedno jasné řešení. Skvělé temné dílo Pavla Juráčka a kolektivu. Asi jediná hlavní role Luboše Kostelky, který je zde ve své roli průměrného jedince ve vyšinutém světě natolik dobrý, že dává zapomenout na všechny ty "komické" figury, v nichž byl herecky zaškatulkován. Omamná úvodní melodie Luboše Fišera a Lemuelův monolog, který na mne mohutně působí, ani nevím proč: „Jestliže se Vám někdy přihodí, že se dostanete do těchto končin, zahlédnete nedaleko silnice kapličku. Odbočuje k ní polní cesta, která pak pokračuje k rybníčku a starým stromořadím od hráze až k osamělému domu. Ta krajina, ta přívětivá krajina, Vám bude cosi připomínat. Vzpomenete si na studánku a vykročíte v naději, že možná potkáte bosou dívku, jejíž křestní jméno Vám navždy utkvělo v paměti. Pánové, Vy si nedovedete představit, co bych za to dal, kdybych mohl Vás uvidět, že se tamtudy ubíráte v jistotě, že jste konečně nalezli místo, kde se odnaučíte kouřit a v moudrosti se dožijete sta let. Neboť já tamtudy šel, pánové, a byl jsem tenkrát právě tak pošetilý, jako kterýkoli z Vás……Proto Vám pravím pánové, až jednou spatříte kapličku v mateřídoušce, proboha Vás prosím, pamatujte si, že tudy vede cesta, po které od nás odcházívá všechno, na co jsme přestali věřit.“(28.7.2010)

  • sinp
    *****

    Po letech definitivně nejzásadnější počin nové vlny a perla domácího filmu hledající konkurenta i v globálním měřítku. Scénárista a režisér Pavel Juráček si postavil pomník doslova v hodině dvanácté a osudově propojil ironické zobrazení Balnibarbi s tragickou tendenční situací. Ale satirická nota je ve vyznění spíše floskulí pro historické datace. Režisér zcela potvrdil svou zálibu v komplikovanosti vyznění, diváka vůbec nešetří a na položenou otázku dává jen mlhavou odpověď. Proto je sledování nesmírně těžké, chce to vícero shlédnutí, líbit se Vám to možná hned nebude. Obratnější tedy je sledovat zprvu spíše formu, protože obsah je i nepokrytě subjektivní bez jasného klíče. Film, který se rodil takřka tři roky vytvořil modelovou strukturu - do absurdity dosadit konvenci a tu pak utopit v něčem, co nechápe. Nezáleží na ideologii a zřízení, takový člověk se utopí i v nejvstřícnější demokracii. A tím člověkem je ještě víc než hlavní hrdina sám Juráček. Drtivá kola Normalizace ho vzala sebou a on se další šance nedožil. Otázkou zůstává, zda by jí ovšem dovedl využít. Pošilhávajíc po současném českém filmu o tom silně pochybuji, charakter typu Juráčka by byl ve stejné nevoli jako jeho hrdina po návratu do Barnibalbi. Vidím to proto tako dokument doby, jindy by neměl šanci. Je to odkaz nejen Juráčka, nýbrž celého tehdejšího filmu.(30.1.2009)

  • Freemind
    *****

    Ano, byly vteřiny, kdy jsem ztrácel pozornost a přemýšlel, že trochu svižnější přístup by neuškodil. Ale i přesto jde o film natolik výjimečný nejen v kontextu české kinematografie, ale i filmu vůbec, bez jakýchkoliv uměleckých kompromisů, mistrně natočený a dotažený až na samotnou hranu - není divu, že na něm Juráček umělecky vykrvácel. Klaním se talentu i smutnému osudu velkého člověka.(3.4.2008)

  • LadyPupu
    ***

    Slovy druhé přísedící: "Já jsem jen obyčejná ženská..." A nevím... Nevím, co si o tomhle snímku mám myslet. Už popáté jsem tomuhle filmu dala šanci, ale víc než přes tři hvězdy se nedostanu. Absurdní ad absurdum, surrealistické až běda a já jsem z toho úplně dada. Mrzí mě to. Někdy zkusím znovu. Pošesté... Ach jo.(7.2.2016)

  • Tosim
    *****

    Tíživá atmosféra, absurdno, naprostá nejistota - cestovatel Gulliver se dostane do záhadného tajemného světa, kterému nerozumí on a vlastně nikdo. Metaforický obraz naší vlastní existence, tak, jak ji nechceme vidět... Jeden z nejlepších českých filmů, který přes dveře trezoru nemohl k divákovi, s odstupem času je však o to více ceněn.(26.7.2002)

  • - Látka filmu se postupně vrstvila už od roku 1963. V roce 1967 byla její realizace zakázána a k vlastnímu natáčení (mj. např. v Písku) došlo až v roce 1969. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - Postava muže s kočkou v kabele, která se objevujena popravišti, odkazuje na film Postava k podpírání (1963). (Panfilmex)

  • - V roce 2016 byl film restaurován do digitální podoby. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace