Mrakodrap

Dvě a půl hodiny po projekci a já zapomněl napsat první dojmy, protože už ani nevím, že jsem to viděl. Úmyslem splnit zakázku v podobě amerického béčka pro Čínu sice pohrdám, ale chápu ji, a tak nemám problém s tím, že tenhle film vůbec existuje; jeho provedení však vyvolává předsudek, že čínské publikum musí být plné bezmozků, jelikož takovou nelogickou slátaninu jsem už dlouho neviděl. Vzpomněl jsem si na dva roky starou Velkou čínskou zeď, obdobně hloupou. Tady jsou aspoň vidět peníze a fanoušci digitálních ohníčků si rozhodně přijdou na své – stejně jako milovníci vyprázdněného Rockova pohledu, s nímž deklamuje prázdné fráze o dceři. Na rozdíl od Arnieho v Komandu se z tohohle však kultovka nestane. Ba co víc, Mrakodrap vyvolává až příliš mnoho vzpomínek na Smrtonosnou past, což bohužel není šťastná volba, jelikož s akční klasikou prohrává v naprosto všech směrech. Je to trochu nefér srovnání, uznávám, ale vytvářejí ho autoři, ne já. Inu, těšil jsem se na nenáročný výplach po karlovarských rodinných dramatech, ovšem tohle považuju za urážku každého (minimálně polointeligentního) diváka. Potěšila jen Neve Campbell a Rockova umělá noha. To je ale sakra málo, takže zábavnějším Mrakodrapem stále zůstává dvacet let starý bizárek s Annou Nicole Smith. (25.10.2018)

Nemohl jsem během sledování přestat myslet na poznámku z dokumentu Electric Bogaloo, že zatímco Cannon Films natáčeli v osmdesátých a devadesátých letech prakticky stejné zápletky s podobným vysledkem, rozdíl byl v tom, že oni byli na okraji filmového zájmu a točili filmy s minimálními rozpočty, které až posléze prodávali distribučním společnostem, zatímco dnešní souputníci jsou blockbustery s nejdražšímu herci a devítimístnými sumami v budgetu. Infantilní doba si holt žádá infantilní činy. Ačkoli napojení na mód naprostý výplach v lecčem pomůže, protože závraťové scény a sem tam nějaká destrukce nenáročné oko potěší, spíše nakonec převládá otrávenost nad mizerně sestříhanou akci, slizkému podkuřování čínskému trhu, nudnými motivacemi i postavami a nesnesitelnou hereckou neschopností Dwayne Johnsona (neřikejte mi, že na někoho třeba před deseti lety blbě nešáhnul, no tak, najděte důkazy. Dám vám peníze). Přítomnost teroristů v baráku navíc co chvíli upomíná na první Die Hard a jakmile vám tohle přijde na mysl, jde celej Scyscraper ke zdi. (10.10.2018)

Co se týče akce, tak standardní béčko, vykrádající prakticky všechny své předchůdce - od Smrtonosné pasti po Předpadení v Pacifiku až k M:I 4. Zato ten politický podtext by vydal na menší studii - postava čínského byznysmena, postava Rockovy manželky, postava čínského policajta, samotná zápletka, zasazení do Hong Kongu. Za několik let to bude ještě směšnější, podobná ukázka doby jako třeba Rudý úsvit, jen v opačném gardu. (06.07.2020)

Je to ukázkový typ stupidních katastrofických filmů, na které jsme se zájmem čuměli jako malí a všechna ta úděsná béčka nám přišla jako vzrušující podívaná plná dobrodružné akce a vrcholného napětí. Po zhlédnutí jsme tuto podívanou zhruba týden rekonstruovali z dřevěných kostek a laciné napodobeniny lega a skrze plastové vojáčky a hráčky z kinder vajec prožívali tu napínavou podívanou znovu. Obvykle tuto apokalypsu hraček přežil jen statečný a udatný pan krokodýl a jeden voják z padesáti, představující inteligentního kecala, ale ne moc statečného člena party bojující o přežití v útrobách dětského pokoje. Hroší lázeňský švihák to většinou schytal mezi prvními za svojí domýšlivost, protože nerozhodný kapitán ještě nepřebral kontrolu nad velením a nezpacifikoval všechny okolo, aby ihned poté mohl sám zařvat při mohutném výbuchu dřevěných kostek. V dospělosti se vnímání člověka výrazně mění a místo prohánění plastu v pokojíčku při fantazii nastartované na maximum, prohání spíše sukně (v tom lepším případě) nebo svého ptáka (ve standardním případě). Plně si uvědomí tu hrůznou skutečnost, že filmy, které mu přišly v dětství děsně kůl, jsou ve skutečnosti úděsný a nerealistický shit. No a přesně takový je Mrakodrap. Úděsný nerealistický shit plný stupidní akce, při které se ale perfektně vypne mozek. A od toho tyto filmy jsou, pokud vás nedostane do inkontinence 10x recyklovaný fórek o lepící pásce nebo nejste dítě a nechcete si posléze hrát s hračkam... Já zapomněl, dnes si děti už s hračkami nehrají, místo toho prohání svá péra. Při sledování jsem si pokládal stále stejnou otázku. Jak dlouho ještě vydrží anabolické steroidy držet krok s pracovním tempem Dvejna Džonsna a kdy to definitivně odpískají a začnou si píchat Dvejna Džonsna? 70 % (18.08.2018)

Keď sa nad tým tak zamyslíte, to slovo je úžasné. Mrakodrap. Berieme ho ako samozrejmosť, ale keď ho rozdelíte na drobné, zistíte, že je úžasné, geniálne a zvukomalebné. Mrakodrap - niečo, čo sa driape k oblohe, k mrakom. Wow, kto to vymyslel, tomu by som schválil doživotný výsluhový dôchodok. A snímka? Totálny (pod)priemer. Vôbec sa mi doňho nechcelo. The Rocka mám rád, ale katastrofické filmy ma nikdy nebrali. Scenár je krajne predvídateľný, miestami sú všetky tie prítomné klišé až neuveriteľné. Čo je to za zvláštny typ uvažovania, naliať do filmu 125 miliónov dolárov a pritom je mi ukradnuté, že to má scenár v hodnote pár centov? Prečo sa s tým trocha nepohrajú, prečo nevymyslia niečo originálne? Veď aj originálny scenár môže byť vynikajúcim akčným popkornovým veľkofilmom. No tak ale čo už, toto my dnes asi nevyriešime. The Rock je prekvapivo dosť utlmený, každopádne som za viac amputovaných nôh vo filmoch, bolo to zaujímavé. Iróniou je, že kedysi tieto ohňové filmy stáli strašné prachy kvôli pyrotechnikom a kaskadérom, ktorí sú teraz kvôli CGI bez roboty, no tie filmy sú stále hrozne drahé, lebo je to všetko robené počítačovými trikmi a tie nie sú lacné, ak majú pôsobiť realisticky. A v Mrakodrape realisticky vcelku pôsobia, to sa musí uznať. Napriek tomu ma stále zo sústredenia vytrhávala myšlienka „tak toto je určite robené pred zeleným plátnom“. Čo ďalej? Prvá polovička kastingu fajn (Neve Campbell, Chin Han, Byron Mann), mrakodrap plný skvelých vizuálnych vychytávok. Negatívne hodnotím druhú polovicu kastingu, ktorá je veľmi nesympatická (Noah Taylor), čo je šokujúce najmä u Pabla Schreibera, ktorý bol v Amerických bohoch ako dvojmetrový leprechaun z Írska absolútne úžasný. Miestami je tento mix Skleneného pekla a Smrtonosnej pasce strašne sterilný a nudný, inokedy dobrý (žeriav, megaguľa). (25.11.2018)