První člověk

V průběhu stopáže snímku jsem si říkal, proč se tvůrci tolik orientují na neúspěchy mise, až pozdě mi došlo, že úspěchy byly všechno ostatní a bylo jich víc. Damien Chazelle mě fascinuje, jak zvládl ukočírovat výpravnou, intimní i společenskou složku filmu a pomalu, ale jistě mě uchvacovat. A co předvedl Justin Hurwitz v hudbě, to je přímo esence energie i romantiky! 90%. (18.10.2018)

Vesmírná sci-fi s sebou většinou přináší přitažlivý pocit nevšednosti a vzrušení z neznáma, film První muž to má těžké v tom, že se o sci-fi nejedná a všichni předem víme, jak to dopadne. I já jsem v průběhu projekce několikrát vzpomínal na Gravitaci a hlavně božský Interstellar, který ve svém žánru snad ani nejde překonat, avšak První muž, navzdory svému handicapu (předvídatelnost) bojoval velmi statečně. V podstatě si asi nedokážu představit podmanivější a zároveň důstojnější zpracování prvního přistání na Měsíci. Damien Chazele předvedl to nejlepší, co s daným materiálem bylo možné a zejména jeho použití hudby dalo vzniknout několika úžasným momentům.... 8/10 (07.10.2018)

Realistické životopisné drama s důrazem na to co je třeba obětovat v zájmu vědy. Stylově jde o mix Interstellaru se Stromem života. Armstrong v Goslingově podání funguje výborně. Chytrý chlap co si dokáže poradit, ovšem citově otupělý po vší té smrti (loučení s dětmi ve větách jako určených pro novináře je toho dokonalou ilustrací). Chazelle v závěru nesklouzává k patetickému finále, kde hrdina a jeho přátelé úspěšně dosáhnou vytýčeného cíle, jednoduše proto, že většinu kumpánů mu osud zabije. Záběry z Měsíce mají patřičnou váhu a působí výjimečně. Především nejsou zkažené vztyčováním vlajky. Krásná hudba. Výborné. I see moon, Moon sees me... (17.10.2018)

Neil Armstrong wikipedia page: The Movie feat. lyrika míchaná s patosem, autista Gosling s nulovou chemií vůči Foyovce a Chazellovo typické vykrádání vašich oblíbených filmů za posledních 40 let. Posledních 30 minut už jsem Apollo tlačil k měsíci vlastní silou mysli, jen abych neslyšel Hurwitze brnkat další mix temp music Interstellaru s nádechem La La Landu. (05.10.2018)

Příliš mnoho zajíců, myslivcova smrt. Pod dokonalým povrchem nečekaně banální "sdělení" o tom, že ženy astronautů trpí a že nejlepší astronauti jsou ti, jejichž emocionální projevy se nejvíce blíží strojům. Výjinečné jsou scény z letadel a raket, jejich střihové a zvukové řešení, kdy je vše zabíráno z perspektivy Armstronga, protáčející se číslice na přístrojích, ven vidíme jen malým okénkem - bohužel ale kromě finální cesty na Měsíc, která je naopak řešena "normálně epicky" a film v této fázi už příliš spěchá, uvědomujíce si, že diváci už sedí v kině přes dvě hodiny. Rezonovaly ve mě jen Armstrongovy reflexe smrti, vrcholící Kennedym v televizi, to bohužel ale není ústřední linie vyprávění. Měli vsadit víc na filosofii, než na emoce. (11.10.2018)