Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Anssi TikanmäkiHrají:
Sakari Kuosmanen, Kati Outinen, André Wilms, Markku Peltola, Elina Salo, Ona Kamu, Outi Mäenpää, Tuire Tuomisto, Tatiana Soloviova, Esko Nikkari (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Svérázný vypravěč Aki Kaurismäki natočil černobílého Juhu podle stejnojmenné předlohy z roku 1911 od finského klasika Juhaniho Ahoa. V duchu románu natočil prostinký příběh manželského trojúhelníku (venkovská žena, její jednoduchý muž a městský světák), kde se podle autora zbytečně nemluví a trocha ticha nám neuškodí. Milostný příběh nově pojal jako němý film se skvostnými dialogy v mezititulcích, s úsporně použitým zvukem a emotivní hudbou od „dvorního“ skladatele Anssi Tikanmäkiho. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (53)
Může to vypadat jako anachronismus točit na přelomu milenia němý film, ale když jsou úsporné titulkové dialogy doplněny přesně cílenou doprovodnou, hudbou která pomáhá vyprávět příběh, je z toho neortodoxní podívaná. Hudba je zde stejně důležitá jako třeba ve Scolově Tančírně. Produkce: Sputnik ()
Kaurismäki ve svém, po všech stránkách odvážném unikátu dokazuje, že k velkému kinu není třeba finančně náročných technických vymoženin. S patřičnou drzostí se vrací ke kinematografickým kořenům a zdárně používá všech klasických prvků němého filmu. Upouští jen od silných make-upů a přehnaných grimas. Obrazy, stylizace a pohyby vystihují všechno a předčí i prostý, melodramatický příběh a vsuvky s nápisy. Dlouhé dialogy beztak nebyly nikdy doménou jeho filmů. Mně se Kaurismäkiho lakonická filmařina velmi zamlouvá. Ani Juha není výjimkou. Ač nechybí pověstná ironie, tak na mě působí dojmem, že nemá v úmyslu zesměšnit němou éru, ale poklonit se tvůrcům této doby. ()
Moje slabost pro černobílé kousky opětovně potvrzena a němý film mě momentálně vyloženě potěšil.. Milostný trojúhelník je tak trochu předvídatelný, tak asi proto si tvůrce popustil uzdu v závěru, aby to dorovnal.. Moc hezky natočený film, škoda jen, že je zapomenutý.. ()
Cože? Proč by někdo točil černobílý němý film na přelomu tisíciletí? Hloupost! ~~~ A ono ne, překvapivě pojaté dílko. Kdo by to byl řekl :) ~~~ Jen by mě zajímalo, které trdlo tomu zase dalo označení "komedie". ()
Nemy film, ktery ma co rict ()
Z jednoduchého a poměrně předvídatelného příběhu udělal Kaurismäki docela silný zážitek, ve kterém je prostor k zamyšlení a funguje i ten nápad natočit to jako němý film. Zpočátku mi to připadalo strašně chladné, ale s každou další minutou jsem se do toho víc a víc dostával a nakonec jsem spokojený. Hodně se mi líbil výběr hudby, vyprávění obrazem a vlastně i vedení příběhu, protože z námětu vhodného spíš pro romantickou komedii nakonec vypadne poměrně slušná depka. Jen ten úplně poslední záběr mi přišel úplně hloupý... A Kaurismäki má i lepší filmy, i co se týče vyprávění obrazem (Děvče ze sirkárny), tudíž zůstanu u 4* ()
Aj na režisérove pomery (a jeho časté hry so žánrovými priesakmi) veľký formálny experiment. Namiešal tu nemý film, grotesku a koncert v jednom. Rušivo môže jedine pôsobiť výrazná zvuková stopa. Obsahovo je to však stále „starý dobrý“ Aki. ()
37. LFŠ Možná vůbec nejlepší Akiho film. ()
Dalsi bezchybny Kaurismaki, cim vice jeho filmu jsem videl, tim ho mam radsi. Juha je nemy film a misty si divak muze myslet, ze je snimek o 80 let starsi nez ve skutecnosti. Vyborne herecke vykony, kamera a hudba, ktera deji dodava neskutecny tah na branku. Pribeh je jednoduchy, ostatne koresponduje s knizni predlohou a vlastne i s nemou erou. Bavilo me to, vyborny pocin. ()
Nemý film o nástrahách moderného veľkomesta, ktoré nielen číhajú, ale aj prídu za nevinnou ženou žijúcou v krásnom farmárskom manželstve. Ako jednoducho to znie, tak jednoduchý je aj film, a v tom je jeho krása. Zaobíde sa aj bez nejakých odbočiek alebo prekvapení. Prekvapením je hudba, ktorá nahradzuje dialógy takmer plnohodnotne a slová naozaj netreba. ()
Takové malé, krásné, filmové pohlazení z finska... hudba nádherná, příběh taky, tak proč nedat 5 * .... ()
viz. komentar dwi...navic musim (samozrejme) vyzdvihnout vykon moji oblibenkyne Kati Outinen, ktera zde predvadi spoustu kejkli ze sveho rejstriku :-) ()
Hodně zvláštní snímek. Černobílý němý. Záběry jakoby se střídaly ze 40. let s těmi ze současnosti. I přesto, že je film němý a je tam jen pár textových rozhovorů (pro mě ve finštině bez českých titulků), tak příběh je jasný a lehce srozumitelný. Hlavní předností a v čem se zároveň Kaurismaki vyžívá jsou černobílé až umělecké záběry a především hudba, která navozuje atmosféru a přibližuje a zpřesňuje právě probíhající děj. Zatím asi nejlepší film od Kaurismaki který jsem viděl. ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Finsko / Německo / Francie; rok výroby 1998. ()
Projekt 100 (2000) ()
Juha je až neuveriteľne presvedčivo nemá (skutočne pripomína Chaplinovky). Napriek tomu, že si divák musí chvíľku zvyknúť na pomalosť deja, film nestáca na akcii a nezačína nudiť ako som očakával. Príbeh je 100% klasický a vďaka tomu dobre sledovateľný. U mňa to nie je na 5 hviezd (kakže 4) a možno si ho už nikdy nepozriem ale každý by mal vidieť aby vedel ako sa dajú točiť filmy. ()
Teda. Začátek a konec dobrý. Celý dobrý. Ale díky muzice. Taková důležitost muziky. A zároveň jakoby se tam vůbec nehodila. Někdy ano. Je to hra hudby s obrazem. Skvělá a originální práce. To především vyzdvihnout. 8/10 ()
Juha, aneb dramatický příběh na dobrou noc. Pokud jsem se dříve pozastavoval nad minimem dialogů a notorickým mlčením v Kaurismäkiho filmech, zde jsem si uvědomil, že to jde i bez jakýchkoliv slov. Výraz herců a podmanivé hudební motivy dokáží sdělit vše podstatné - síla zdánlivě přímočarého a jednoduchého příběhu tím jen vynikne. Smutné oči nebohé farmářovy ženy pak umocní oprávněný pocit, že černobílý formát byl zvolen proto, aby žádná barva nekazila intimní atmosféru této finské pohádky, která vám nedá odpověď na to, co je zlo a dobro, a už vůbec se z ní nepoučíte... ()
Krásná pocta němému filmu. ()
Hned prva vec, co ma v tom filme strasne iritovala, bola hudba. Vobec sa mi tam nehodila a viac by som sa tesila, keby ziadna nehrala. Pribeh velmi jednoduchy, spracovanie dobre, rychle a nenudiace, az na niekedy az smiesnu a prehnanu grotesknost postav. ()