Odnikud

Natolik emocionálně působivé a vyšťavující, až se to umí zadřít pod kůži znepokojivým způsobem "co kdyby se to stalo právě vám“. Není tak problém odpustit i to, že speciálně během soudního přelíčení, se to dopouští do očí (uší, nosu, zubů) bijících logických lapsů (původ nového kola, ostatní svědci, kamery, protiargumenty ohledně fingovaného pobytu atd.), jen aby to mělo onen scenáristickým antisystémovým loutkářem kýžený rádoby šokující verdikt. Po něm následuje finální akt, kde to pozvolna naprázdno šumí a šumí až to zcela vyšumí. Má to sice efektní tečku, ale ta je sdělením značně morálně (hned na několika úrovních) problematická. Ona vůbec celá třetí kapitola působí jako „nevíme kam s tím dále, tak si aspoň uděláme na pár natáčecích (tý)dnů výlet k moři, třeba z toho něco bude“. Z osobního filmu o ztrátě je rázem jakože žánrovka o pomstě v jakože artově sofistikovaném hávu. Jediné klady třetího aktu jsou (po celou stopáž) fenomenální výkon zdrcené Diane a zjištění, že sychravá řecká letoviska mimo turistickou sezónu mají podmanivě „neo-noirovou“ atmosféru. (11.02.2019)

Vesměs vynikající drama o složitosti současného světa a imigrační situace. Akinovi netrvá dlouho získat diváka na svou stranu, když velmi úsporně, ale účelně vtáhne do děje, nezbytně představí důležité postavy a pak už se čím dál hlouběji ponořuje do silného příběhu o tragédii jedné ženy. První dvě třetiny (nebo kapitoly, na něž je film rozdělen) jsou skoro fenomenální - první je intimním dramatem o nesmyslné ztrátě, částečně i o rozdílnosti kultur a těžké životní situaci, kterou může pochopit jen ten, kdo ji také prožil, druhá je excelentním soudním dramatem, které má spád, je strhující a nechybí v něm emoce, má jasně rozdělené charaktery, zároveň ale ukazuje, jak moc složité je odsoudit evidentní viníky. Dojem pak kazí část třetí, která je obyčejným thrillerem o pomstě, který jako by se ke zbytku moc nehodil, protože pečlivě vysoustružený scénář jde rázem stranou a hrdince začíná pomáhat velká série náhod a štěstí a celé je to malinko béčkové, díky čemuž pak samotný závěr nezapůsobí tak, jak bylo asi zamýšleno. Bez výhrad skvělá je ovšem Diane Kruger, která má na hony daleko svým typicky modelkovským rolím a roli životem zlomené ženy zvládla bravurně, velice civilně a navíc má hodně zvláštní charisma, které jejímu vzhledu i výkonu dodává osobité kouzlo. Aus dem Nichts je svým způsobem alarmujícím dramatem, které ale doplácí na ne zcela vydařený závěr, který tlačí na pilu až moc a chce být "spravedlivý" za každou cenu. 80 % (19.01.2019)

Depresivní drama o vraždě, soudu a následné pomstě. Diane Kruger si po čtyřicítce vystřihla životní roli matky, která přijde o muže i syna a po neúspěšném soudním procesu, se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Díky Diane se jedná o silný zážitek, škoda, že režijně a scénáristicky už film tolik nezaujme. (02.12.2018)

Zatím nejdelší potlesk ve Varech a nikdo ze sálu neodešel dříve než byly titulky u konce, všichni byli jako opaření. Diane Kruger přináší opravdu strhující výkon s neskutečnou emocionální hloubkou. Pasáž u soudu je vrcholem filmu. Bohužel mi plný počet nedovolí dát určité ohrané stereotypy a technické detaily, které se ve filmu objevují ale nechci je prozrazovat. Hodně silné 4*. (05.07.2017)

Velmi silné drama, které náramně funguje ve všech svých (přiznaných) žánrových rovinách - jako empatická psychologická studie o nejtěžší životní ztrátě, emotivní soudní drama, i netradiční zemitý revenge flick. Fatih Akin i Diane Kruger (zatím zřejmě její životní role i výkon) zasluhují oba standing ovations... 80 % (09.05.2018)