poster

Chlapi nepláčou

  • Bosna a Hercegovina

    Muškarci ne plaču

  • anglický

    Men Don't Cry

  • Slovensko

    Chlapi neplačú

    (festivalový název)

Drama

Bosna a Hercegovina / Slovinsko / Chorvatsko / Německo, 2017, 98 min

Komentáře uživatelů k filmu (16)

  • Malarkey
    ****

    52. KVIFF - Koukám, že balkánská stigmata z války v devadesátých letech jsou stále aktuální. Co se stane, když v dnešní době přivezete do jednoho horského hotelu bandu Jugoslávců, Vám totiž odvypráví tento film. Ono potkat v současné době na jednom místě Chorvata, Srba, Bosňáka, Muslima a Ustašovce, by nechtěl nikdo z Vás. No a jeden slovinský psycholog to pojal jako dobrovolnický výzkum a zároveň pokus o vyrovnání s minulostí. To, že je ten doktor Slovinec je mimochodem docel trefný. Jak to nicméně dopadne, nemá smysl říkat, ale co se během filmu děje, to je to, co stojí za zájem. K tomu počítejte s naprosto úžasnou kamerou, která Vás přesvědčí, že horský masiv v Bosně a Hercegovině stojí za návštěvu. Za mě tedy rozhodně palec nahoru.(4.7.2017)

  • xxmartinxx
    ****

    Je to moc hrr. Nechci snižovat potlačovaná traumata, ale v tomhle filmu stačí lehký vánek, aby se začal člověk zmítat na zemi a vzpomínat na hrůzy ze zákopů - nějak se těžko věří, že kdyby k vyprovokování reakcí stačilo tak málo, jak se děje zde, tak by bylo těch osm veteránů vůbec schopných jakékoliv sociální interakce. Kdyby to začalo víc nenápadně a svou cestu ke katarzi to budovalo, asi by mě to přesvědčilo spíš. Coby modelový příklad, určitá svého druhu alegorie, ale proč ne. PS: To by je zabilo dát tak aspoň jednu ženskou? Ty se před válkou taky nikam neschovaly... 3 a 1/2(2.10.2017)

  • Pepinec
    ***

    Kvalitní nuda. To my chlapi umíme. Ne snad že by to bylo přímo k pláči, ale jestli se příští terapie bude jmenovat Chlapi nespí, neručím za sebe. Asi neškodí být jako divák ve věku těch veteránů, když se totiž nemůžu ztotožnit s bolestí postav, dostaví jen otlačená zadnice.(20.10.2017)

  • Ghoulman
    ***

    Na evropském artovém filmu současnosti mě občas irituje jeho zaměnitelnost s jinými evropskými artovými filmy současnosti. Roztřesená ruční kamera, jakási snaha o dokumentárnost ve spojení s mnohdy vyumělkovanými dialogy a situacemi, nechání volného prostoru pro diváka tam, kde to není nutné a jindy zase až zbytečná doslovnost. To je několik společných vlastností, které ve mne spíše než zamýšlení se nad konkrétní tématikou snímku, probouzí otázky nad absencí umělecké svébytnosti a nedostatečného individualismu tvůrců. Je to zvláštní situace, srovnáme-li to s jiným historickým obdobím – tam, kde se od šedesátých do osmdesátých let předháněly výrazné tvůrčí osobnosti v originalitě a proměňovali tak dalekosáhle (nejen) evropský film, tam dnes dochází k jakési podivné sterilitě a vzájemnému napodobování se, jež je navíc ještě po zásluze odměňováno na všemožných i nemožných festivalech, které snad řídí ti samí lidé, kteří filmy tvoří (nebo se s nimi přinejmenším dobře znají - jinak to vysvětlit nelze). Mám čím dál tím silnější pocit, že ty skutečně zajímavé umělecké projekty vznikají v posledních letech spíš v rámci Hollywoodu/americké produkce. Ostatně podíváme-li se třeba na rok 2016, v něm na mne bezkonkurenčně nejvíce zapůsobily filmy jako Noční zvířata, Moonlight či Paterson.(27.10.2017)

  • RUSSELL
    *****

    Silný zážitek! Komorní drama stojící čistě a jen na skvěle zahraných postavách, které byly tak autentické, že to chvílemi působí skoro až jako dokument, což tento projekt i původně měl být, než se proměnil v hraný film. Smekám před tvůrci, že si troufli na takto choulostivé a těžké téma, ale trefili se do černého. Tohle jsou přesně věci, o kterých se musí mluvit, které se musí řešit, aby lidé poznamenaní traumatem z války mohli vůbec nějak fungovat ve společnosti. Vrcholem filmu jsou scény, kde vždy jedna z postav prochází rekonstrukcí svého nejhrůznějšího zážitku z války. Největší impakt na mě měla scéna s pochodem na popravu a následným držením nože u krku, to bylo tak silné a působivé, až mi to pocuchalo nervy. Ocenit musím i naprosto přirozený a nenucený humor, který se nevtíravě line celým filmem a dá vám trošku vydechnout od toho emocionálního náporu. Vyústění a následná katarze byly skvělou třešničkou na tomto depresivním a tíživém dortu traumat. Filmu přeji alespoň nominaci na Oscara za cizojazyčný film, tohle je výjimečný a důležitý počin, který se rozhodně musí ocenit. Chlapský film nejen pro chlapy.(4.10.2017)

  • dennykr
    *****

    V souvislosti s filmem bývají vyzdvihovány především herecké výkony, ty jsou sice pohlcující, ale Chlapi nepláčou dovedou udržet diváckou pozornost i jinak. Film je totiž velice obratně odvyprávěn. Drljevic citlivě odkrývá historii svých charakterů ve vzájemných konfrontacích, které jsou vedeny nějakým prostředníkem - terapeutem, recepčním, alkoholem. Každá scéna má svůj význam a odhalí divákům novou informaci. Každý krok, každý panák i  každá vteřina filmu. Vše je pečlivě vedeno jako terapeutické sezení, které neustále distribuuje ty správné stimuly, aby vzbudilo očekávané reakce. Film ani na vteřinu nezaváhá, dokonce ani v samotném závěru, který není radostným vyléčením nebo definitivním vyhořením, ale opatrným krokem k lepší budoucnosti.(8.7.2017)

  • Chrysopras
    ****

    Hodně výživná sonda do duší válečných veteránů. Skvěle zahraná. Terapeutické divadlo. Škoda, že konec mi přišel až moc vykalkulovanej. Ovšem Jugoslávci umí, o tom žádná. Nedivím se udělení ceny ( 52. KVIFF )(9.7.2017)

  • MurielRezek
    ****

    Originální filmový pokrm pro mysl i duši. Výborné komorní drama o jizvách na duši celých balkánských národů bývalé Jugoslávie. Pro mne jen těžko popsatelný zážitek. Film o vyrovnání se s válečnými traumaty, s minulostí i sami se sebou a o snaze alespoň se pokusit porozumět tomu druhému. Je možné vstřebat vlastní bolest a zahojit hluboké rány a nepřenášet své pocity křivdy a nenávist na další generace potomků? Je vůbec možné to všechno pochopit? Možná, snad. Ono i té skryté, tiché záště a nenávisti je dnes plný svět. Zůstává spousta otázek.(5.10.2017)

  • dhejbal
    ****

    Povedený debut Alena Drljeviče, který právem slavil úspěch ve Varech. Napjaté vztahy mezi válečnými veterány zemí bývalé Jugoslávie jsou zde vyobrazeny jednoduchým, avšak dost úderným způsobem.(13.7.2017)

  • Majkak
    ****

    Traumat války se jen tak nezbavíš. Své o tom můžou vyprávět američtí vojáci, spíš tedy jejich psychické problémy. A to ještě bojovali proti nepříteli na jiném kontinentu. Srbové, Chorvati, Bosňáci byli fyzickými sousedy a pak jednoho dne vzali kvér. Ve filmu jsou zastoupeni ti, kdo byli nuceni k zabíjení bezbranných, i jejich oběti. Těžko soudit na kolik jsou emoce přepísklé, a tedy nerealistické. Někdy stačí hloupá poznámka, aby staré vášně znovu zatemnily mozek.(15.10.2017)

  • ArthasKarfa
    ****

    Velmi zajímavě zpracovaný film o dosahu událostí války v 90. letech, která proběhla na Balkáně a zanechala v lidech, především mužích zlobu, nevyřízené účty a celou řadu otázek na křivdy a na krutosti, kterých sami byli svědky. Otevírání jejich duší vůči jiným aktérům těchto událostí vykresluje právě tento film, který otevírá diskusi mezi Srby, Chorvaty a obyvateli Bosny. Rozhodně doporučuji před shlédnutím filmu, pokud nejste kovaní v Jugoslávské válce přečíst něco o událostech, který tento dialogový snímek reflektuje. Najdou se tam i vtipné scény - lidské, opravdové.(18.10.2017)

  • MyrnaAlec
    ****

    Hledání vlastního svědomí v podání bývalých jugoslávských vojáků. Můj manžel byl Srb, takže můžu posoudit autenticitu jejich vyjadřování. Čím větší frekvence sexuálních nadávek, tím větší maskulinní nastavení společnosti. Přehrávání minulosti by potřebovali všichni. Ještě drsnější obrázek nabízí snímky Underground a Sud prachu.(29.10.2017)

  • Chudák
    ****

    Ona rada před jízdou do Dalmácie, nebavte se o politice a o sousedech není zas tak špatná. Stále živé téma, bohužel.(19.10.2017)

  • wick
    *

    Natočené poctivě, ale k nekoukání...skupina veteránů s občanské války řeší s psychonanalytikem své traumata z války. Bohužel zdlouhavě, nevěrohodně a pateticky. Škoda, že režisér nenatočil dokument, jak původně zamýšlel...(2.7.2017)

  • Cernochbtw
    *****

    Silný a velmi dobře natočený film. V podstatě nelze nic vytknout. Každou minutu filmu se díky paradnímu střihu a režii udržuje napětí a emoce jdou cítit z každého hereckého výkonu.(20.10.2017)

  • tscharodejka
    *****

    Postřehy, kterými jsem se neodvážila obohatit diskuzi po filmu v knihovně (tam se dost řešilo téma odvahy a aktuálnost potřeby tolerance): - pointa s ukradenými sušenkami na konci mi připadala jako "demonstrace" toho, že ne ze všeho příběh udělá aféru ;) - pokud někomu přišla terapie nevěrohodně rychlá nebo intenzivní, evidentně nezažil systemický konstelace ;cD - trochu mě iritovalo nevyužití některých postav, který tam dělaly jen křoví - ale chápu, že to by jinak měl film mnohem delší stopáž a rozmělnil se(30.11.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace