• nash.
    ****

    Kurva fix, ten Goldflam se ale dokáže zaříznout do paměti. Stejně jako celý film. Bezbřehá fantazie a jedinečná osobitost lidská, uvězněné v šedi a hlouposti primitivního ranného socialismu, plného udavačů a aktivních blbů. Možná to není věrné předloze, ani skutečnosti, ale co na tom. Obojí je pro film jen odrazovým prknem k vlastní osobité variaci, prázdným rámem vyplněným vlastním viděním tématu, plným úžasnými drobností, skvěle čepované atmosféry a nezapomenutelných herecký etud, které fungují každá zvlášť a současně se skládají do vydařené mozaiky. Famózní živel Goldflam a výtečný Polívka, kteří jako dva protipóly společně odsouvají Menzela do role pouhého sběrače, nebo spíš podavače, míčků. Jeden z těch filmů, ze kterých si pro jeho náladu či poetiku čas od času vyzobávám jednotlivé momenty, nebo se zapomenu a zobu až do závěrečných titulků.(23.4.2016)

  • smrtacik
    *****

    V umení musí byť niečo krásne, povznášajúce, ako keď sa dívate niekedy do mrakov, vidíte konkrétne tvary, takže každý môže byť maliarom...takže je to o tom, čo si tam vlastne predstavíme a čo tam sami chceme vidieť......takto sa nám to asi snaží podať autor, teda to Vladimírkové umenie, ktoré niekto berie aj ako inteligentnú prašivú provokáciu veď národ buduje päťročnicu a on robí ľudovo povedané hovno. Zaujímavou postavičkou je aj spomínaný Egon, ktorého každá veta začína a niekedy aj končí kurva fix a jeho snaha vyhýbať sa pracáku je fakt skvelá, kľudne sa zavrie do blázinca a potom sa sťažuje, že musí aj tam okopávať repu...,,čim viac budem zdravší, tým je to pre mňa horšie, zdravie je pre poéziu učinený hrob“ Každopádne ako dráma sa to ku koncu veľmi stupňuje až ku nevyhnutnému tragickému koncu a symbolika búrania tehlovej steny je už len záverečným konštatovaním neslávneho konca...,,tak si myslím kurva fix, že ešte mal počkať pár piatkov s tým čo nám urobil“...,,nám? Sebe to nemal urobiť“...posledné slová a už len symbol v podobe krákania vrany. Film je tak zaujímavý, že vás chytí a už nepustí, najprv som sa len čudoval ako takéto niečo ide vymyslieť, ale so zistením, že išlo tak trochu o biografický počin som pochopil, takéto situácie môže priniesť iba život a či už všetko v scénari, alebo Hrabalovej predlohe je pravda, pri spätnom pohľade na film musím povedať, že bol výborný, lebo ani na chvíľu nestratil svoje čaro a či som ho už správne pochopil, alebo nie, nie je podstatné, beriem to ako Boudnik svoje umenie, každý tam vidí to svoje. A je pekné, že film je o umení, láske, samote, priateľstve, o pene na pive, o erotike, či o pokušení...lebo presne o tom je aj život. Polívka sa svojej úlohy zhostil viac než statočne a aj vďaka tomu a aj vďaka ostatnej hereckej suite je to pre mňa jeden z najväčších filmových zážitkov tento rok...proste ma film chytil a ani netuším aké naň boli kritiky. Hodnotenie: 90%(25.5.2010)

  • NinadeL
    *****

    "Sexus je anonymní, eros je adresný!" - "Co myslíte, kdybych se oženil? Chodil bych svý ženě naproti, povídali bychom si o Morgensternovi, snad by mě i uživila. Nebo bych si našel něco na pár hodin. Aspoň bych nebyl tak sám... Třeba ta mladá, co stává u kovomatu. Ta by mě možná potřebovala. S tou protézou, tu bych miloval. Celej život bych ji miloval. A byl bych šťastnej, tak šťastnej, že bych možná přestal i psát." (15.6.2016)

  • RHK
    **

    "Tak si myslím, kurva fix", že Něžný barbar je pouhou ilustrací Hrabalova filozofujícího hospodského textu, podobně jako je Troškův Kameňák ilustrací hospodských anekdot. Literární úroveň Hrabalova díla je nesporná, filmová díla se však obvykle netočí jako napůl divadelní deklamace moudrých "explozionistických" vět. Jinak totiž nastupuje nuda a (občas prozářená) šeď, na rozdíl třeba od geniálně zfilmovaných Hrabalových Ostře sledovaných vlaků, Postřižin či Slavností sněženek. Ukázka z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=aM7X1d6oTMQ A taky Arnošt Goldflam mi do role Egona Bondyho i přes podobnost v obličeji vůbec nesedí, navíc hraje známého bohéma, básníka a filozofa Bondyho jako poloblba, kterého nikdy nic nenapadá, což je výsměchem skutečnému Bondymu. Dovolím si ocitovat Bondyho báseň, která souvisí s filmem: S VLADIMÍREM CHODÍM PÍTI / ještě když slunce svítí / Sedíme spolu / v hospodě u stolu / Vladimír vykládá sem a tam / a já poslouchám / U šestýho piva / slabou závrať mívá / U osmýho piva / zpívá / Zatím co on zpívá krásně / recituju já svý básně ...(11.1.2011)

  • Šandík
    ***

    Snaha byla, ale to je tak všechno... Pokus zfilmovat nezfilmovatelné by samozřejmě dopadl poměrným nezdarem i v případě, že by jej režíroval zkušenější režisér než Petr Koliha. Potíž přitom netkví pouze v tom, že je nezfilmovatelný samotný Hrabal, ale taky v tom, že Hrabalova předloha je a zároveň není biografickou studií. Není to portrét Vladimíra Boudníka, jakkoli se snahám o postižení Boudníkova života a díla člověk, při snaze zfilmovat "Barbara", jednoduše nevyhne, nýbrž Hrabalova umná literární stylizace na téma "Vladimír Boudník". Přetavit pozoruhodnou osobnost Vladimíra Boudníka do podoby filmu, ještě k tomu zpracováním navýsost literární Hrabalovy předlohy, to znamená v podstatě trojí transformaci. Koliha přitom nezvládá ani čistě elementární, řemeslnou stránku věci. Herci před kamerou, při vší úctě, působí povětšinou naprosto prkenně. Menzel i Goldflam ve filmu hrají doslova jako ochotníci, Polívka je sice lepší, ale jenom o ten příslovečný chlup. Snad jedině skvělý herecký výkon Rudolfa Hrušínského, žel v naprosto epizodní roličce, stojí za nějakou tu zmínku.. Snahy po výtvarně působivých obrazech tyhle handicapy nepřebijí, i když jsou působivé... Navíc je třeba dodat, že tvůrci se neorientují ani chronologii Boudníkova života a díla a "svobodně" patlají dohromady události a díla, vzdálená od sebe téměř dvacet let...Celkový dojem: 65%(18.2.2013)

  • - Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)