Boty plné vody

Jedná se o povídkový film nevyrovnané úrovně. První povídka je z .1945 o nástupu nováčků a ničím nezaujme. Druhá povídka z r.1948 je o silvestru na hranici a očekávané kontrole " z hora". Z hlediska dramatičnosti je nejpovedenější třetí povídka režiséra Soukupa z r.1951 o zadržení " záškodníka". Překvapivé je, že povídky jsou prosty jakéhokoliv politického školení či agitace. První povídce 30 % Druhé povídce 40% Třetí povídka 65% (26.02.2009)

Naprosto nevyrovnaný soubor tří skic z poválečného šumavského pohraničí otevírá až šokantně hloupá etuda zoufale se snažící rozkřesat jiskry koloritu či atmosféry, ale troskotající vzápětí na toporném herectví nastoupivších či nastupujících normalizačních es. Co naplat, toto hraní si na hraní ostatně poškozuje i obě zbývající povídky, z nichž ta závěrečná alespoň nepostrádá napětí a té prostřední (již bohužel ještě poškozuje nedostatečná odvaha k "nedějovosti") nechybí právě ta hledaná atmosféra. Osobně se mi líbila nejvíce a kdyby z většiny vojáků zbyly jen siluety a zbyla z nich jen ústřední postava velitele, na jehož psychologickou kresbu by režisér soustředil svůj důraz, byla by perfektní. Ale není to záblesk za bouřky, je to opravdu jen krátké zajiskření v čase chladu. K dokonalosti zbývalo opravdu mnoho. Long way... (08.10.2010)

Atmosféra zimní Šumavy je silná. 1) Zelenáči 1945. Zima je ve znamení materiálního nedostatku, improvizace a jisté neformální hravosti. Pohraničníci se teprve zaučují a k tomu má sloužit i zkouška, kterou pro ně připravil velitel - štábní strážmistr. 3*_____ 2) Silvestr 1948. Z pana velitele je už soudruh velitel (jde samozřejmě o jinou postavu), útěkářům se říká zakopečkáři a na kontrolní blbosti se už nehraje. Hlavní zápletkou je hrozící kontrola. 2*_____ 3) Zimní vítr 1951. Třídní boj řádí na plné pecky a pohraničníci konečně zasahují. Jde samozřejmě o agenty - narušitele z Bavorska. Scénář a režie - začínající 30letý Jaroslav Soukup. 3*_____ 4) Pokud se divák ztotožní s komunisty podsouvanou fikcí, že hrdinní obránci vlasti strážili mír a socialismus proti záškodníkům, pak je to docela pěkný film. Určitě i zobrazené případy nastaly, jen nebyly ani časté a vůbec ne typické. (16.02.2020)

Velmi pitomý povídkový film. Stupidnost scénáře zmate diváka natolik, že si myslí, že pohraniční stráž v těchto letech sloužila k ochraně hranic. Sloužila k ochraně hranic ovšem pouze zevnitř a legalizaci zabíjení lidí co chtěli na svobodu. Korunu tomu nasazuje imbecil Krampol s blbem Hlušičkou, kteří si to ještě spletli s indiánkou. (14.03.2012)

Nemám příliš pozitivní vztach k bývalé pohraniční stráži, přeci jen střelbu do občanů vlastní země ( "zdravím" soudruha Vojtěcha Filipa, bývalého pohraničáře a dnes předesedu nejmenované politické strany a současně kecala o lidských právech ), kteří se provinili jen tím, že už dál nechtěli snášet politický teror komunistické strany, těžko omlouvá i fakt, že taková hold byla doba. Nicméně k mé velké radosti se všechny tři povídky vyhýbají komunistické propagandě a tak se v klidu můžu soustředit na hodnocení samotného povídkého filmu. Povídka první - Zelenáči - Opravdu vysoce zbytečná až trapná záležitost , která zaujme snad jen tím, že v ní vidíme Lábusa s vlasama a Krampola bez deníku Aha - **. Povídka druhá - Silvestr - Líbila se mě ve svý podstatě asi nejvíc. Jasně je vidět, jak jeden telefonát, díky nesmyslnýmu vojenskýmu myšlení dokáže obyčejným záklaďákům překažit nejen silvestra, ale, a to hlavně, i šoustík - ***. Povídka třetí - Zimní vítr - Jednoznačně nejakčnější a nejdramatičtější povídka, odehrávající se v naprosto příšerným počasí. Ten ledovej vichr mě olíznul až do postele, brrrr - **** . (08.01.2010)