Spáč

Výtečná sci-fi parodie, neodolatelně stylová a ujetá. Fascinující je způsob, jakým Allen dehonestuje náznaky orwellismu v námětu a jakým rozbíjí jakoukoli šanci k případné dobrodružnosti děje. "Akční" sekvence, pojaté jako groteska, jsou vskutku výtečné, stejně jako všudypřítomné výsměšné ostří, kterým Allen skrze "budoucí" paroduje "jsoucí". Je to inteligentní, je to ujeté a ano... místy je to poněkud nudné a bezradné... nicméně! Ty zážehy scénáristického i režijního důvtipu stojí opravdu za to. Je zvláštní, jak se to, čemu se Spáč pochichtává (ať už žánrově nebo celospolečensky), zůstalo aktuální i po třiceti letech. Proto se dá na Allenův příspěvek k žánru sci-fi stále dívat bez pachuti staroby na jazyku. (22.09.2005)

Protože jde možná o jediný film, kde vědci v budoucnosti zjistí, že kouření prospívá zdraví, má u mě Spáč mezi všemi SF snímky automaticky zajištěno určité výsadní postavení. Za zmínku stojí také přístroj zvaný Orgasmatron, který ovšem nevynalezl Woody (ba dokonce ani Lemmy, pějící s Motorovou hlavou song s tímto názvem), ale údajně už někdy v 60. letech zlý doktor Duran Duran z comicsové Barbarelly. (11.08.2012)

Pohled na to, co se stane, když jdete na banální operaci a probudíte se až za 200 let jako nejhledanější osoba v totalitním policejním státě. Námět jak dělaný pro nějaký sci-fi thriller ovšem Woody dokázal otočit o 180 stupňů a vznikla z toho nadmíru zábavná komedie v hlavní roli s kým jiným, než naším starým známým (a lehce perverzním) smolařem. (23.07.2008)

Sem zvědavej co na tudle grotesku budou říkat v roce 2173, jestli jim to ještě taky příde vtipný, zatím v roce 2011 to pořád vtipný je. Vtipná je právě scéna, kdy rozmrazený Miles komentuje artefakty ze své doby. Je dost možné, že Spáč dopadne za sto let podobně a budou o něm říkat třeba toto: "A to byl ten chlapík, co točil takový ty pitomý filmy, tenkrát se tomu ale lidi smáli, dnes už není jasné, čemu se na tom smáli. My už se to každopádně nedozvíme, pokud teda někoho z nás nezmrazí. (25.09.2011)

I tato Allenova sci-fi komedie trpí poměrně velkou nevyrovnaností. Vynikající scény(například ta s obrovským banánem a jahodou, vyměňováním hlav kuchyňským robotům, se samotným Allenem, ukrývajícím se v magickém orgasmátoru či vítězícím jako Miss Montana v soutěži o nejkrásnější dívku...) jsou často proloženy hluchými, nudnými až trapnými pasážemi. Hlavně v první polovině filmu mi příšerně lezla na nervy upištěná role přihlouplé slečinky Luny, kterou jinak skvěle zahrála Diane Keaton. Zjišťuju, že filmy z nejranější tvorby Woodyho Allena nejsou asi úplně mým šálkem čaje... (08.10.2008)