Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

monolog 

všechny recenze uživatele

Myšlenkovvě silný a příběhově zábavný film o jednom soudním procesu podle všech pravidel, z nichž některá jdou mírně řečeno šejdrem. Je málo filmů, v nichž téměř každá věta je filozofická pravda, kterou by si každý měl opakovat před spaním, ale tento k nim určitě patří. Jen tak pro zajímavost uvádím několik replik (protože označení hláška by pro ně bylo degradací), který jsem si zapamatoval: Považovala jste mého manžela za světce a všechno co činil bylo správné. A nyní ho berete jako ďábla a tak je vše ďábelské. Jenže tak to nefunguje. Klamete sama sebe. Druhá: To je rádio. To bude hračka pro vás. Do toho stačí šeptat a už to řve z tlampačů na miliony lidí. A do třetice všeho dobrého i zlého: Vy nic neznamenáte. Vy se umíte jen smát a pošklebovat všemu, co lidé na světě milujou. Já vás lituji. Vy jste tak sám, tak osamělý. Až jednou umřete, nikdo nepřijde na váš pohřeb zaplakat ani vás proklít. a naposledy: Sedněte si Samsone, teď vám zastřihneme ofinu. (Nejsou stoprocentní citace, protože jsem je slyšel jen jednou.) Spencer Tracy jako by ani nehrál, z každého jeho pohledu je cítit, že tu věc bral za svou i ve skutečnosti. Jednou bych chtěl být právník jako ho on hrál. Oproti mnohým jiným soudním dramatům je zde i hodně často nějaká vtipná poznámka, která se však od dnešních hlášek liší tím, že má i nehumorný a povětšinou spíše závažný obsah. Ale jako herec neexceluje pouze Spencer, ale hodně mě zaujal i Fred March v roli šíleného žalobce plukovníka Bradyho. Ty jeho plamenné řeči o hoře Sinai a slova Nepřemýšlím o tom, o čem nepřemýšlím. jakož i mnoho dalších projevů, jeho výslech Bertovy snoubenky, poslední projev, nervózní a falešný smích vůči publiku když ztrácel půdu pod nohama a začaly mu docházet přesvědčivé argumenty, tenhle chlapík by se jako dogmatik uživil i ve skutečnosti. A potěšil mě i Harry Morgan, který sice v roli soudce měl spíše nevýraznou roličku, zato v něm však jde zahlédnout občasné výbuchy hněvu pozdějšího plukovníka Shermana Pottera (a tak mě napadá, jestli podobnost se jménem Harry Potter je jen čistě náhodná a neúmyslná). ()

bogomira 

všechny recenze uživatele

Myšlenkově silný, ale bohužel převratnej moment filmu dost nevěrohodně podanej. Nevěřím, že by se fanatický "ovce" tak jednoduše daly přesvědčit. Škoda, že Gene Kelly hláškuje jen v první třetině filmu, to byly nejsarkastičtější a nejcyničtější hlášky, co jsou vůbec k vidění :). Celkově výbornej film, Tracy byl klasa. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Neumím se s jistotou rozhodnout, zda člověka stvořil Bůh, vyvinula ho evoluce z něčeho chlupatého či ho jen mimozemský konstruktér vysoustružil z želatiny. Jistý jsem si však v tom, že na oprátce, s láskou upletené fanatickými katolíky, bych se houpal velice nerad. V rámci souboje materialismu s vírou považuji tento snímek za velmi zdařilý a dovoluji si vyjádřit překvapení, že něco podobného natočili v zemi, ve které se 106% obyvatelstva hlásí k organizovanému věření a ten zbytek neumí číst. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Pryč jsou ty časy, kdy se filmy točily výhradně bez peněz a pro lásku k řemeslu, kdy myšlenka díla byla důležitější než všechna efektní pozlátka a kdy tvůrci dovedli napsat takové dialogy, že z nich naskakovala husí kůže a mozek diváka pracoval na plné obrátky. V USA dříve takové filmy opravdu vznikaly a, světe div se, nebály se vzít si od základu na paškál i víru v samotného Boha, což je jedině dobře, protože si ztěží dokážu představit něco odpornějšího než úlisného pánbíčkáře, který vás při zmínce o opici začne mlátit krucifixem po hlavě a odříkávat jako v transu pasáž o stvoření světa. Stanley Kramer byl výjimečný režisér a jeho Inherit the Wind je pro mě i dnes jedním z nejinteligentnějších a nejbrilantněji napsaných snímků, jaký jsem kdy se souhlasem církve zhlédl. -- Ode mě to možná zase tolik neznamená, ale při vší skromnosti to za úplně nicotnou pochvalu také nepovažuji :-) 95% ()

jonyyy 

všechny recenze uživatele

Jak to říkali v tom filmu - tohle spíš připomíná proces z Kladiva na čarodějnice. Já jsem nevěřící a proti víře v Boha nic nemám, POKUD MI TO NIKDO NEVNUCUJE NEBO TO NĚKOHO NEOMEZUJE a to proto, že účelem víry by mělo být lepším člověkem, ale tohle byl opravdu jenom hon na čarodějnice. Šílené a směšné, jestli k něčemu takovému došlo. 90% Tento film je parodován v Simpsnech v epizodě 17x21 ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)

Reklama

Reklama