Hry lásky šálivé

IQ Francescovy manželky by se udávalo v záporných hodnotách, podle toho jak hovoří, a o čem. Tohle se Boccaciovi povedlo. A paní Vašáryová to zahrála skvěle. Leč ta nuda velká u toho. Nebylo zbytečné stále dokola rozebírat totéž? A pak ten monolog, ten jsem nedal a prostě ho po chvíli přeskákal. Takže první povídka nula plusů. Nevím, zda ta druhá nebyla ještě nudnější, ono se to těžko posuzuje, když vás něco nebaví, nevěnujete tomu tak velkou pozornost. Tak jsme se po dvaceti minutách dostali k jádru pudla, totiž k náušnici. Pak se konečně něco děje. Takže zde teprve desítka za děj a celkově desítka za kostýmy. Více prostě dát nelze. (26.04.2017)

Československý film, jenž se skládá ze dvou povídek s milostnou tematikou : Arabský kůň od G. Boccaccia a Náušnice od Markéty Navarrské. První povídka pojednává o výměně drahého arabského koně milánskému podestovi (M. Kopecký) za čtvrt hodiny důvěrného rozhovoru s jeho půvabnou ženou B. Turzonovovou. Bohužel umění mistra Kopeckého bylo zastíněno zdlouhavým a nudným Adamovičovým nabíjením, jenž však nakonec splnilo účel. Druhá o poznání lechtivější povídka vypráví o mladé, panensky neposkvrněné komorné (M. Vašáryová), nastoupivší službu u sexuálně naruživého italského šlechtice s nevinným úsměvem, jehož zahrál skvěle J. Sovák. Dochází zde k poměrně vtipné záměně milostných partnerů, v níž figuruje zejména ještě víc sexualně nevybitý lokaj P. Landovský, jenž jako obvykle prokázal velký komediální talent. Celkově hodnotím Krejčíkovo povídkové dílo pouze průměrně, přičemž druhá část byla z mého pohledu mnohem zajímavější. (27.10.2014)

Udělat ze šťavnatého, jiskřivého Boccacia takovou saloní bezkrevnou nudu, je skoro trestný čin.____ Obě zfilmované povídky získaly z ruky režiséra Krejčíka stejné rysy: skvělé herecké obsazení, nádherné kostýmy a krásné lokace - zároveň ale i příšernou rušící hudbu a natahování příběhu do takových krajností, že by to znechutilo i španělskou inkvizici. Veselé anekdotické historky se tak mění v rozvařenou kaši. Proč nenatočil čtyři úderné, místo dvou vleklých? /2. 4. 2011/ (02.04.2011)

Hry lásky šálivé si so mnou šialene pohrali. V ten deň som sa zamilovala. A musela ten film vidieť ešte 2 krát. /prvú časť/. Ľúbim gestá a výrazy pána Kopeckého, ktorému by sa dalo rozumieť i bez slov. Občas sa mi páčili aj výrečné oči pani Turzonovovej, v ktorej som konečne objavila skvelú herečku. (ľúbim jej češtinu! :D) no a J. Abramovič? Milujem! Švárny to mládenec! Dievčenské srdce zahorelo pre jeho pohľad a .. vášeň. Ale neľúbim, ako skončil príbeh. Nie veľmi sa mi páčilo, že manželka Sandra podľahla jeho presviedčaciemu monológu. Čo sa ešte týka 1. poviedky, využili náááádherné rôznorodé kostýmy /a lokácie/. Pripomenuli mi Popolušku. /asi skoro rovnakým hist. obdobím a Pavlom Trávníčkom v roli "stojana" :)/. A hudba? Hm. bolo zaujímavé sledovať ich tance. Ale aj pri fontáne? Druhá poviedka ma nezaujala. Priveľmi sa vliekla a .. nie, nesympatizujem s podobnými zápletkami. Ale tou prvou ma dostali /hoci nie dejom/. ľúbim, ľúbim, ľúbim! Dostali sa mi pod kožu! (18.05.2009)

Celý film je velmi dobře natočený, jak už to v případě Krejčíka bývá zvykem, ale přece jen poněkud nekonzistentní. První povídka disponuje bezvadným Milošem Kopeckým, který tak trochu zakrývá její scénáristické nedostatky. Druhá povídka už je zcela znamenitá a hlavně Slávka Budínová a Jiří Sovák se zde náramně vyřádili. (11.04.2003)