Na špatné straně

Skvěle chladnokrevný krimi neo-exploiter s atmosférou nočních ulic a životních fuckupů, který sice “startuje” až po cca 90 minutách, ale do té doby důkladně přiblíží motivy jednotlivých postav a dá vynikat charisma jedné z nejlepších policejních dvojek všech dob. Obsazení nad zlato. Z poslední třetiny jsem pořád celkem vedle a jak přijde na nelítostný a přepálený shoty násilí, je teď Zahler mistrem mistrů. Nevšední, uhrančivý, nevyzpytatelný, na hraně, drsný bez béčkový nadsázky, pro jistou cílovou skupinu offendující a "your basic, boneheaded right-wing action movie" - tak jasně... Ještě jednu projekci a dám pět, jen tak dál bez kompromisů. [Febiofest 2019] (24.03.2019)

Kdo je v novém filmu S. Craiga Zahlera na špatný straně? Celej svět, as usual. Pomalu odhořívající heist / policejní storka / buddy romance bez dojetí, Shotgun Safari in slomo. Pocitově je to jako když Coeni potkávají Smrtonosnou zbraň v alternativní realitě, kde se krutosti nekladou žádný meze a osud lační po krvi nevinnejch. Zahler je jeden z mála filmařů, který si můžou nárokovat titul originální a vizionář. Předchozí Brawl in Cell Block 99 byl v něčem přesvědčivější, radikálnější, víc pohlcující monstrum, ale sledovat dvě a půl hodiny Mela Gibsona v jedný z jeho životních rolí je velký zadostiučinění. Plus další syablemanovský feat Freda Melameda cenim židovskym zlatem. (26.03.2019)

Dva policajti jsou na šest týdnů suspendovaní. Potřebují prachy a jsou naštvaní, a tak se rozhodnou okrást gang, který plánuje velkou loupež. Trošku se to ale zvrtne. S. Craig Zahler je se svým třetím filmem stále stejně nekompromisní, překvapující a nepříjemný. A i když už víme, co od jeho příběhů čekat, i tentokrát dovede pořádně šokovat a rozhodit a k divákům je stejně krutý jako ke svým hrdinům. Fanoušky režiséra jeho novinka nezklame, přesně tohle jsme od něj totiž chtěli vidět. (25.03.2019)

Nejoriginálnější kriminálka posledních let s výborným duem Gibson - Vaughn a trademarkově neodhadnutelným scénářem S. Craiga Zahlera. Je to dlouhé přes dvě a půl hodiny a zdržuje se to už tradičně epickým prologem a scénami, které by každý jiný scénárista/režisér vyškrtl, ale právě v tom je jeho kouzlo a půvab. I když vám nekápne do noty, je jisté, že něco takového jste neviděli. Jeden z filmů roku. A jdu si konečně přečíst nějakou Zahlerovu knížku. (31.03.2019)

S. Craig Zahler u mě začíná mít punc novodobého amerického filmaře, jehož filmy jsou nekonečnou porcí zážitků. Už potřetí tomu tak je a potřetí tomu tak je v podobném duchu. Precizní dialogy, které nejsou tolik popkulturní jako od Tarantina, ale pořád jsou parádně úderné. K tomu zjevná brutalita, která nešetří nic a nikoho. Zároveň pořád přemýšlíte, kam až ve filmu zajít, aby to bylo adekvátní a nebylo to už přes čáru. Tady minimálně jedna taková scéna je a mám pocit, že si ji režisér neodpustí snad v žádném ze svých filmů. Navíc je zajímavé i to, že si filmy točí na základě svých scénářů a podkresluje je svojí hudbou. Jestli to značí genialitu, tak pak tu máme současného vítěze. Na špatné straně na mě navíc nastoupilo perfektní dvojkou Gibson - Vaughn, která jak kdyby vypadla z dobových akčních devadesátek a nějak se pozapomněla v čase. No, bomba. Co Vám budu povídat. Snad jenom kratší délka chyběla k pětihvězdičkové dokonalosti. Chápu, že režisér některé scény natahoval schválně pro podpoření atmosféry, ale občas to bylo až moc. Pořád ale hodně solidní žánrový kousek a jeden z těch nejvýraznějších za posledních několik let. (13.08.2019)