Na špatné straně

90% šance, že se to nebude líbit vaší těhotné manželce, 75% že vás překvapí scénáristická aranž jedné sympatické výměny nábojů do pistole, 50% možnost, že někoho začne štvát Vaughnův hláškující mudrlant, a nakonec 25% ve prospěch toho, že tahle brutální pecka skončí na ČSFD v modrejch číslech. Policajti, kterým fandíte, zloduši, které chápete, a jedna parádní loupež, ze který si odnáším několik desítek minut (ne)příjemně vlezlého mrazení v zádech. Krvavé drama se srdcem. [FebioFest 2019] (24.03.2019)

// Zahler v sobě spisovatele rozhodně nezapře. Tahle jeho temná alternativa ke Smrtonosné zbrani bez humoru, s typicky přemrštěnou mírou explicitního násilí, sociálním přesahem, a neustále posouvanou hranicí napětí, to pak dokazuje nejen svou stopáží (téměř tři hodiny), ale i viditelným citem pro detail, snahou takřka každé postavě dopřát expozici, nebo naprosto přesvědčivě budovanou zápletkou. Ten film je esteticky i myšlenkově neskutečně naplňující, navíc svádí dohromady výbornou trojici Gibson/Vaughn/Kittles, a to vše bez výraznějších tvůrčích klopýtnutí. Jasně, závěr asi nemusel být tak doslovný a vložka s Jennifer Carpenter, byť sama o sobě silná, tam de facto být nemusela, to jsou ale nepodstatné detaily na jinak dokonalém krimi thrilleru, který se v kinech už jen tak nevidí. Pod 9* bych nešel ani s pistolí u hlavy. (P. S. komentář uživatele Davies182 je skoro stejně tak dobrej, jako samotnej film) (24.03.2019)

Jsem rád, že se Mel Gibson vrátil mezi "živé". Na špatné straně je zdánlivě nudný a poklidný snímek, kde se toho moc neděje a více se mluví, ale když už se něco odehraje, je to drsné. A závěrečný střet byl hodně silný. Oceňuji i herecké obsazení a vizáž Gibsona. Knírek mu sice až tak nesluší, ale charisma mu se stářím neubývá. (31.03.2021)

Bulwark of Broken Dreams. Ve své podstatě triviální, ryze béčkový obsah, ale podaný unikátní slow burn formou. Do toho bezskrupulózní násilí, chytré, lehce knižní dialogy (bez Tarantinovy současné bezuzdné sebestřednosti), nevyzpytatelný vývoj pohrávající si po McCarthyovsku s fatalitou a v neposlední řadě takový ten prostý lidský rozměr s vírou v dobro. Není to parní válec poháněný cílevědomou agresí jako devadesát devítka, ale tu pátou nakonec dám, protože Zahler je jako Gibsonův zoufalý fízl Brett Ridgeman. Odvádí poctivou práci, kašle na politikaření a nemění se s časem.. Ozývají se hlasy, že by se měl posunout jinam. Proč? Nikdo jiný tohle v celovečerním formátu neumí, tak ať s tím klidně dál pokračuje. Třeba na North Ganson Street.. (08.04.2019)

Kdo je v novém filmu S. Craiga Zahlera na špatný straně? Celej svět, as usual. Pomalu odhořívající heist / policejní storka / buddy romance bez dojetí, Shotgun Safari in slomo. Pocitově je to jako když Coeni potkávají Smrtonosnou zbraň v alternativní realitě, kde se krutosti nekladou žádný meze a osud lační po krvi nevinnejch. Zahler je jeden z mála filmařů, který si můžou nárokovat titul originální a vizionář. Předchozí Brawl in Cell Block 99 byl v něčem přesvědčivější, radikálnější, víc pohlcující monstrum, ale sledovat dvě a půl hodiny Mela Gibsona v jedný z jeho životních rolí je velký zadostiučinění. Plus další syablemanovský feat Freda Melameda cenim židovskym zlatem. (26.03.2019)