Z mého života

Na jedné straně vynikající Karel Höger a scény typu úžasné montáže před položením základního kamene Národního divadla, Smetanova mimopražského pobytu, a přehrávání motivů z Vltavy a velmi dramatického ohluchnutí. Na straně druhé ale jakási Krškova režijní nenasytnost, kvůli níž se ve filmu na úkor děje roztahují sáhodlouhé výjevy ze Smetanových oper, které - natočené bůhvíproč v exteriérech - vypadají spíš jako od Otakara Vávry. Dal bych tři hvězdy, jenže Z mého života je ještě něčím jiným než oslavou Bedřicha Smetany a jeho krásné hudby. Ona se totiž při jeho natáčení sešla taková jména jako Talich, Blachut, Podvalová, Žídek, Bednář, čímž pro současného diváka a posluchače vzniklo vlastně něco jako dokument na druhou... A za to tu čtvrtou hvězdu prostě dám. Škoda, že dnes už se takových snímků, z nichž by sálala oprávněná česká hrdost a pýcha, zřejmě jen tak nedočkáme. (02.06.2013)

Vlastní životopisná linka se mi líbila dost, a to Högera nijak zvlášť nezbožňuji. Mám ráda tenhle Krškův styl, jeho roztomilé herce (Cupák, Rybářová), roztomilé dialogy, Pečenkovu kameru, přes značnou idealizaci a naivitu citelné napětí i smyslnost. Dlouhé ukázky z oper jsou sice obohacující a jejich výprava velkolepá, ale přecejen příjemné plynutí filmu svou statičností zbrzdily. (11.05.2008)

Včera jsem závěrem víkendu poslouchal celou Mou vlast. Natolik mne to chytlo, že jsem si dnes dal ještě o Smetanovi i film. Znovu musím říct, že Karel Hoger zahraje opravdu cokoli a kohokoli. Ani na minutu jsem nepochyboval, že on je tím Bedřichem Smetanou. Film je silně vlastenecky zabarven, ale těžko nám chápat, když jsme v té době nežili, a koneckonců byla to přeci doba Národního obrození. Jako památka věnovaná skladateli to funguje velmi dobře a navíc se člověk i lehce dovzdělá. 80% (17.06.2013)

Výborný Krškův životopisní film přibližující zákulisí hudební kariéry a tvorby jednoho z nejznámějších českých klasických skladatelů. Výprava velkofilmu na barevném plátnu je opravdu velkolepá, stejně jako herecké i pěvecké obsazení využívající mnohé tehdejší hvězdy divadla i opery. Jen mi místy mi přišlo, že na svou délku snímek nenabídl dostatek prostoru pro herectví většiny zde přítomných hvězd a naopak tady přebývalo moc těch videoklipů (jinak vizuálně pěkně udělaných) k vážným áriám z Branibořů a Dalibora, které jsou hůře strávitelné a zaujmou jenom fanoušky opery. Jinak dojem z filmu vynikající! Karel Höger si opět spestřil filmografii, tentokrát rolí slavného skladatele, v scénách s dialogy s dalšími mistry nebo nácviků oper na jevišti doslova exceluje. Psychologická scéna Smetanova ohluchnutí u klavíru mezi hosty působí mrazivě i navzdory velmi staré filmové technice bez možnosti větších zvukových triků. Historky kolem vzniku ústředních pasáží z libret oper nebo vzniku jejich názvů (Prodaná nevěsta) jsou někdy tolik úsměvné, že působí jen stěží uvěřitelně, ale proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá...:-) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (12.05.2017)

I mistr tesař, v tomto případě režisér, se holt někdy utne. 1) Schématický ikonicky pojatý medailón mého nejoblíbenějšího českého skladatele vážné hudby vděčí za svou jakous takous koukatelnost výborným hercům, zejména 46letému Karlu Högerovi (Smetana). Těžko říci, kolik fanoušků film opeře či Smetanovi získá, na moc bych to neviděl. 2) Národovecký patos této obrozenecké selanky skousnu, ale chybějící zážitky ze Smetanova barvitého života už ne. Scénáristicky odbyté období Smetanovy hluchoty pak jen dokresluje celkový nepříznivý dojem. 3) Zní zde hodně hudby. I když pominu z dnešního pohledu hrozný zvuk, tak filmové dotáčky mi k operám nesedly. Herci - zpěváci chodí, pobíhají nebo toporně stojí, hledí v dál a teskně vyjí. Nabízí se mi srovnání s nedávno sledovaným italským seriálem o Verdim (omlouvám se za anachronismus). 4) Výstižný koment: LiVentura***. (04.09.2016)