Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Videa (3)
Recenze (1 275)
Záhada Kubrick vyřešena! MECHANICKÝ POMERANČ mě utvrdil v tom, že Kubrick nebyl – ani nechtěl být – skutečným vypravečem; místo toho přes mrtvoly (tj. postavy) na filmech ilustroval své světonázorové a estetické teze. Svět MECHANICKÉHO POMERANČE je svět kýčovitě zcizený, ve kterém všechno (sex a násilí, zločin a trest, ženy a matky, ikony a barvy, Ježíš a Bůh) ztratilo svůj obsah a jedinou jistotou zůstal oportunismus. Jinými slovy, násilí páchá každý, kdo má převahu a příležitost, a v tomto není rozdílu mezi obětmi, pachateli a represivními orgány. Čímž se dostáváme ke Kubrickově mizantropii, poznatku, který zvláště tímto filmem získal neprůstřelnost fyzikálního zákona. Svět MECHANICKÉHO POMERANČE je konstatní represe, mizogynie a stylizace se sklony k degradující karikatuře. MECHANICKÝ POMERANČ je dále důkazem toho, že Kubrick od jisté doby točil příliš dlouhé filmy: poslední třetina ve znamení hromadné retribuce na hrdinovi je prakticky k nepřečkání. Jakmile divák (u mě, pravda, až na třetí pokus) dospěje za pulpovní nátěr „ultra-násilí“ a obrazoborectví filmu, zjistí, že Kubrick své teze a nápady v jeho rámci opakuje a variuje do zblbnutí: kobercový atak asociací sexu a násilí, křiklavých paruk a dekorů, Beethovenů, úderů do rozkroku a roztažených ženských klínů dovede diváka přesně tam, kam hrdinu… k fyzické nevolnosti. MECHANICKÝ POMERANČ konečně ukazuje, že Kubrickou jedinou nezpochybnitelnou předností byla velmi imaginativní a přitom funkční práce s hudbou (to „Zpívání v dešti“ mu ale neodpustím). ()
Knihu som (bohužiaľ) zatiaľ nečítal, ale Kubricka obdivujem a hoci som si Malcolma McDowella dlhý čas nevšímal, po pozretí MECHANICKÉHO POMARANČA sa pre mňa stal hereckým géniom, ktorý si zaslúži postaviť sochu za tú nechutne dokonalú scénu s „okom“, ku ktorej ho šialený perfekcionista Kubrick prinútil (vôbec, ich vzťah bol zvláštny, pohyboval sa niekde medzi láskou, opovrhnutím, obdivom a nenávisťou, obrovská škoda, že sa stretli len raz) a ktorú mal neskôr odvahu citovať len Steven Spielberg v MINORITY REPORT (ale to nebolo ono, u Kubricka to bolo naozaj, u Toma Cruisea predsa len o čosi menej). Úchvatná atmosféra, nákazlivý „jazyk“ (keď budete počuť, pochopíte), skvelé scény, tento film má NIEČO, čo vám zostane v hlave. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/155909/Mechanicky-pomaranc-100.html ()
Ach, ta ujetá 70. léta. Je k nevíře, co Kubrick dokázal vytřískat z celkem nezáživné Burgessovy předlohy a kolika způsoby jeho dílo s divákem komunikuje (vynalézavě použitou klasickou hudbou, barvitou výpravou a kostýmy, cool anglo-ruským slangovým jazykem Alexe a spol). Kubrick operuje hlavně s kontrasty odrážejícími jím napadané pokrytectví a tak je násilí stylizováno jako balet a je podmalovávané nádhernou hudbou. Jako diamant zasazený do šperku se pak skví Malcolm McDowell, předvádějící sugestivně odpudivý herecký koncert. ()
Úžasné dílo, Stanley Kubrick nikdy nenatočil špatný, ba dokonce ani průměrný film. Mechanický pomeranč patří mezi mé oblíbené Kubrickovy filmy (zřejmě i proto, že všechny Kubrickovy filmy zbožňuji:-)), takže nemohu jinak než za 5*. Skvělý M. McDowell, výborný scénář. Kubrick se, ostatně jako vždy, nebojí překročit hranici vulgarity a společenské přípustnosti, na tu dobu je i tento film velmi odvážný. Ale explicitní zobrazení násilí a sexu zde rozhodně nepůsobí samoúčelně, naopak v divákovi probouzí emoce, jako málokterý jiný film. Jak jsem (jako asi každý) Alexe zpočátku nesnášel, protože takovýho parchanta nejde mít rád (i přes jeho nepochybnou sympatičnost), tak ke konci, kdy tak trpěl kvůli své léčbě, jsem ho naopak litoval. Výborný výkon také předvedl herec, nevím jak se jmenuje, hrající starého spisovatele, ten byl opravdu hrůzu nahánějící...:-) Prostě a jednoduše, Mistr to zase jednou dokázal. EDIT PO LETECH: Ehm, trochu dospělejší, i když stále nadšený pohled zde. ()
Right, right, right, Stanley Kubrick!!! It was real horor-show! Jeden z těch filmů, které si rád pouštím znovu a znovu, protože teprve při dalších zhlédnutích poznávám hlubší význam scénáře a všímám si té propracovanosti a píle, kterou do snímku proslulý kinematografický king vložil. Ze všeho nejvíc se mi ale líbila ta hudba! Skvělá, rytmická hudba, která doprovází všechno to ultranásilí a "tolkšokování", ve kterém se mladý Alexandr vyžívá a později se z něho poněkud krutým způsobem léčí. Alexovo odlehčené a vtipné vyprávění tomu též dodalo ten správný říz. A ty jeho hlášky (They were getting ready to perform to in-ou in-out of a wippy young děvočka). Jo a taky profesor Deltoid neměl chybu, YES? :-D Ten mě fakt rozesmál, YES? :-D ()
Galerie (137)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (176)
- Americký filmový institut zvolil snímek 70. nejlepším filmem všech dob. (GreatestFan)
- Droog Pete (Michael Tarn) ve filmu kromě několika přitakání neřekne prakticky ani slovo. (L_O_U_S)
- Celosvětová premiéra proběhla 19. prosince 1971 v New Yorku. (Varan)
Reklama