Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Zajímavosti (171)
- Autor knižní předlohy Anthony Burgess a jeho žena navštívili v roce 1961 tehdejší Sovětský svaz. I tento výlet byl pro Burgesse jako autora významný, protože jej inspiroval k napsání několika románů, ale zejména mu poskytl látku pro „Mechanický pomeranč“. (melipa)
- Film byl úplně zakázán v Malajsii, Singapuru, Íránu, Jihoafrické republice, Španělsku a Jižní Koreji. (melipa)
- Mechanický pomeranč zaznamenal druhý největší výdělek v historii studia Warner Bros., hned po My Fair Lady. (Witta)
- Stanley Kubrick a Malcolm McDowell (Alex) v přestávkách mezi natáčením hráli ping pong a šachy. V ping pongu vyhrával McDowell, v šachách jednoznačně Kubrick. (Witta)
- Stanley Kubrick si musel vystačit s rozpočtem čítajícím pouze 2,2 milionu amerických dolarů. (Divočák)
- Malcolm McDowell (Alex) si při natáčení poranil rohovku a dočasně oslepl na jedno oko. Dále utrpěl zlomeniny žeber a selhání plic. (Divočák)
- Jedné noci roku 1944 během výpadku proudu v době války přepadli v Londýně čtyři dezertéři z americké armády těhotnou manželku Anthonyho Burgesse. Žena následkem utrpěných zranění potratila a z hrůzného zážitku se už nikdy úplně nevzpamatovala. Tragický zážitek byl jednou z Burgessových inspirací k napsání předlohy. (Divočák)
- Časopisem Entertainment Weekly byl film ohodnocen jako druhý z 25 nejkontroverznějších snímků všech dob. (don corleone)
- Film byl v kinech po roce, co se natočil první záběr. Jde o nejrychleji natočený, sestříhaný a publikovaný snímek Stanleyho Kubricka. Osobně dohlížel i na všechny materiály okolo filmu (plakáty, soundtrack atd.). (don corleone)
- Kvůli scéně, kde Alexovi "čistí mozek", má Malcolm McDowell panickou hrůzu z očních kapek. (don corleone)
- Ve scéně, kdy napraveného Alexe (Malcolm McDowell) zatáhnou jeho droogové do lesa a mlátí ho, vidíme na jejich uniformách čísla 665 a 667, což značí, že Alex je číslo 666 – ďábel. (don corleone)
- Natáčení scény znásilnění bylo pro původně obsazenou herečku tak psychicky náročné, že od filmu odstoupila a musela být nahrazena jinou. Roli nakonec ztvárnila Adrienne Corri. (don corleone)
- Práva od autora knižní předlohy Anthonyho Burgesse koupil za 500 amerických dolarů Mick Jagger, který vážně uvažoval o jeho natočení se svými kolegy z kapely coby droogy. (don corleone)
- Film byl v roce 1973 na pokyn Stanleyho Kubricka stažen z kin ve Velké Británii, kde byl kritizován jako příliš násilný – on a jeho rodina dostali kvůli filmu údajně i několik výhrůžek smrtí. Kubrick prohlásil, že se v Británii bude film promítat až po jeho smrti. A tak se stalo. (don corleone)
- Frankův (Patrick Magee) ochránce byl zahrán profesionálním kulturistou Davidem Prowsem. I on měl ale potíže při několikerém opakování snášení křesla ze schodů. (don corleone)
- Dívky, se kterými Alex (Malcolm McDowell) souložil, měly v knize 10 let, pro film ale výrazně zestárly. (don corleone)
- V knižní předloze není nikdy řečeno příjmení Alexe. DeLarge bylo vytvořeno podle scény, kde má Alex (Malcolm McDowell) pohlavní styk se dvěma dívkami a nazve se "Alexander the Large". (don corleone)
- Známá scéna, ve které Alex (Malcolm McDowell) tancuje, zpívá píseň "Singin' in the Rain" a zároveň bije tyčkou spisovatele a jeho ženu, vznikala 4 dny. Přesně tak dlouho strávil Stanley Kubrick experimentováním, a pořád se mu něco nelíbilo. Pak požádal, jestli by McDowell mohl kolem postav poletovat nebo tancovat a něco si prozpěvovat. Scéna se Kubrickovi tak líbila, že ihned z natáčení jeli s McDowellem domů a koupili práva k písničce za 10 tisíc amerických dolarů. Danou píseň si prý McDowell pro svou improvizaci vybral proto, že k ní jako jedné z mála znal slova. (don corleone)
- V obchodě s deskami můžeme dost výrazně vidět i soundtrack z filmu 2001: Vesmírná odysea od Stanleyho Kubricka. Hned za ním je deska skupiny Pink Floyd "Atom Heart Mother Suite". Skupina nechtěla dát Kubrickovi souhlas s uvedením jejich hudby, tak je zařadil do filmu alespoň takto. Album vyšlo během dokončování filmu. (don corleone)
- Když Alex (Malcolm McDowell) a jeho droogové vejdou do mléčného baru Korova, jsou na zdi viditelné kresby. Jednou z nich je i portrét nahé ženy. Stejný obraz se pak objeví i v dalším filmu Stanleyho Kubricka, Osvícení (1980). (don corleone)